Cykloturistika č. 4/2019

64 

Koupit elektronickou verzi

Popis

TÉMA: PRO DÁMY

 

Dámské kolo – trik, či nezbytnost?

Holčičí neznamená růžové

    

text Karel Kuchler

foto archiv značky Liv a Cykloturistiky

 

 Už před dávnými lety si výrobci cyklistického vybavení všimli, že polovinu jejich potenciálních zákazníků tvoří ženy, jejichž potřeby se obvykle liší od požadavků mužských. Rozdílná stavba těla, jiné estetické cítění a často i specifický způsob použití kola vedly ke vzniku dámských modelů. Tato kategorie si zachovává velkou popularitu, zároveň k ní ale každý z výrobců přistupuje jinak, a nakonec ani samotné cyklistky si často neuvědomují, jak přínosné pro ně dámské kolo může být.

 

 

 

tipy pro ženy

Dámám pro radost

 

text a foto Honza Galla

 

Růžových dresíčků, bundiček s padnoucími střihy a skvěle geometricky vyřešených kol určených pro něžnější část naší společnosti je všude v katalozích i v obchodech už poměrně dostatek. I sedla se dají snadno pořídit v dámském provedení, což bylo dříve značným problémem. Také dámská cyklomóda už se vyvíjí, a pokud byste to ještě nezaznamenali, tak v poslední době frčí převážně světle modrá a tyrkysová. Ovšem stále jsou cyklistické obory, které také vyžadují speciální dámské kolekce a doplňky, ale kde se jich zatím tolik nedostává. Alespoň u nás v ČR ne. Jde třeba o každodenní městskou cyklistiku či dálkovou cykloturistiku. Pojďte se podívat na pár zajímavých tipů.

 

 

zahraniční cyklotrasa                                                                     Istrie, Chorvatsko

 

Parenzana

Cesta zdraví a přátelství

 

Šest viaduktů, jedenáct mostů a devět tunelů na 123 km dlouhé bývalé úzkokolejné železnici s názvem Parenzana. Ta vůbec nevede podél pobřeží, ale jako had se kroutí a protíná dnes poměrně zapadlé obce západní Istrie. Ostře se zařezává do okolních členitých a bočními údolími rozdělených kopců. Dnes se tu však místo vlaků prohánějí cyklisté. Díky přeshraničnímu projektu „Cesta zdraví a přátelství“ (Put zdravlja i prijateljstva) a penězům z Evropské unie bylo těleso bývalé železnice upraveno v celé své délce.

 

 

Na kole i s kolem (nejen po Alpách)                                  Itálie – Jižní Tyrolsko

„Stoneman je bikový zážitek, který začíná snem a končí hlubokou emocí.“

Roland Stauder, biker

 

text Alena Zárybnická, foto autorka a Stanislav Heczko

 

Během profesionální kariéry vyhrál Roland Stauder prakticky všechno, co se vyhrát dá, včetně světového poháru v MTB maratonu. Dnes má v tom nejlepším slova smyslu „odzávoděno“, ale kolu věrný zůstává. „Chci se vrátit ke svým kořenům. Chci si užívat přírodu!“ V rodném Jižním Tyrolsku postavil trasu vedoucí v místech, kde kdysi trénoval. Ovšem nelekejte se, projet si můžete jen tolik, kolik se vám chce. A to nejen na horském kole, najdete tu jeho okruhy i pro silničáře, pěší či děti. „Chci vás zavést do světa plného emocí – k pocitu, o který by při bikingu mělo jít. Ne o techniku, ne o výkon, ale o zážitek v přírodě!“ A že se to Rolandovi beze zbytku povedlo, jsme si jeli vyzkoušet na vlastní kůži. Tedy spíš na vlastní tělo – a hlavně duši.

 

Kolem vlasti

Nejsevernější Čechy

 

text a foto Vladimír Pustina

 

Němci z okolních hor říkali celkově ploššímu nejsevernějšímu cípu naší země Böhmisches Niederland, České Nizozemí, ale u nás se tenhle název Šluknovského výběžku nikdy neujal; však také má s přímořskými rovinami Holandska pramálo společného. I tady jsme při našem putování kolem vlasti přejeli pěkných pár kopců a grachty snad jen vzdáleně připomínal horní tok Sprévy, kroutící se nekonečnými saskými vesnicemi na opačné straně hranice.

 

 

malý výlet s dětmi

Na kole rajonem vodáků

 

text a foto Petr Růžička

 

Naše největší vodní plocha Lipno a její malebné okolí skýtá velké možnosti k užití si cykloturistiky a různých aktivit. Další z našich výletů s dětmi se zaměří na nejvýchodnější výspu Šumavy, na oblast Vyšebrodska. Trasa povede kolem Vltavy, nádrže Lipno II a města zaslíbeného vodákům, Vyššího Brodu.

 

 

pohledem fyzioterapeutky

S bolestí na krku

 

text a foto Bc. Nikola Dostálová, Klinika komplexní rehabilitace Monada

 

 Bolesti krční páteře trápí cyklisty nejčastěji. Určitě je všichni znáte. Pocit ztuhlé šíje, jako by se něco zablokovalo, potíže s otáčením hlavy a mnoho dalších příznaků obtíží s krční páteří, které umějí hodně znepříjemnit den. V tomto článku to společně napravíme díky cvičení, kinesiotapingu a baňkování.

 

 

rozhovor

Na vrcholky hor a ještě dál

 

připravil Marek Liška, foto Marek Sova

 

Kolo je jako dělané na to, vyrazit daleko od civilizace. Dokonce daleko od civilizace do vysokých nadmořských výšek. A pokud výše už vyjet nejde, stačí kolo zamknout, z cyklobrašny udělat batoh a vyrazit vstříc vrcholům hor po svých. Alespoň to takto dělal Marek Sova, který podnikl dvě větší cyklocesty do Maroka a Íránu, při nichž zdolával vrcholky hor mnohdy převyšující pět tisíc metrů nad mořem. A mimo to ukázal svému tátovi, který se na jedno z jeho putování vydal taky, cestu, jak se dá i v pokročilém věku přehodnotit vlastní život…

 

 

Celý měsíc v městském provozu

Silnička do práce i terénu                                                            Stevens Supreme

 

text Petr Štěpánek

foto David Stella

 

V dávných dobách dojíždět na kole znamenalo dát blatníky na Favorita nebo koupit kola Libertu, Esku či Velamos, která byla výslovně vyráběna na krátké cesty za nákupy, do práce či do hospody. Po revoluci přepadla zemi biková mánie a horáky vytlačily vše ostatní. Stevens Supreme ukazuje, že „zimák“ s blatníky byla vlastně správná cesta. Silniční až cyklokrosová geometrie, spousta místa pro blatníky, návarky – Supreme je vlastně takový povedený vnuk někdejších zimáků.

 

Z jiného pohledu

Divoká bajková duše

 

připravil Honza Galla

foto Zuzana Dolinová

 

Říká si Zuzi Doli a na Instagramu ji najdete pod přezdívkou Wildbikesoul. Zuzka je mladá česká cyklistka a závodnice s hlubokým zájmem o architekturu a také o zemětřesení, pro kterou není evidentně nic problém. Pro pořádnou porci dobrodružství a nějakou kvalitní životní zkušenost je ochotna udělat skoro cokoliv. Třeba se v zimě projíždět na kole a natěžko Japonskem. I když, jak sama v rozhovoru přiznává, do země vycházejícího slunce se vydala spíše kvůli onomu zemětřesení. A evidentně si to užila, a jedno dokonce zažila.

 

 

 

ženy a bicykly v zrcadle času

S mlékem v bidonu napříč Británií

Marguerite Wilsonová

 

text Ivo Hrubíšek

foto archiv autora

 

Američanka Margaret Gastová nebo Polka Karolina Kocieçka, excelentní vytrvalkyně z přelomu století, nacházely stále víc následovnic. Ve dvacátých a třicátých letech přibylo cyklistek, které lákaly a až magicky přitahovaly extrémní vytrvalostní výkony a vytváření různých národních či „světových“ rekordů, ať již na silnici, nebo na dráze. Jednalo se o jízdy limitované časem (12 hodin, 24 hodin), vzdáleností (500 mil, 1000 mil) nebo překonáním trasy mezi dvěma městy (Londýn–Brighton–Londýn, Paříž–Rouen, Paříž–Brest–Paříž), případně mezi výraznými geografickými body (jízdy typu end-to-end, z jednoho konce na druhý, jako například jízda z nejjižnějšího mysu Anglie k nejsevernějšímu výběžku Skotska). Některé tyto výkony byly prezentovány jako světové rekordy, naprosto chaoticky, bez jakékoli evidence, koordinace a bez instituce, která by se touto činností systematicky zabývala.

 

 

 

Menu