A je to tady, vážení. Tak dlouho jsme žehrali na to, že nejsou pořádné zimy a že není jaro a zima že se mění v tropy tak rychle, že vedro je už na konci dubna. Pamatujete? Naposledy to bylo loni. A teď tu máme extrémně chladný a deštivý květen a čeká nás prý i vlhké léto. A zima? Člověk už ty lyže nechtěl ani vidět a pořád byly skvělé podmínky na svahu i ve stopě. Já samozřejmě netvrdím, že se planeta neotepluje a že v zemi není málo vláhy a že tu jednou nebude poušť a že migrace není výsledkem nejen politicko-ekonomické, ale i klimatické situace. Ne, netvrdím to! Ale máme tu letos kosu jak hrom, aprílové počasí, májové deštíky, pláštěnku neustále v kapse a návleky na boty v pohotovosti.
Já vždycky říkal, že nemám rád takové to tvrzení, že není špatné počasí, jen špatně oblečený cyklista. A že si radši počkám, až bude hezky… Beru to zpět, alespoň pro letošek. To bych na kolo skoro nevyjel. A taky jsem říkal, že nemám rád řeči o počasí a o tom, jak předpovědi nevycházejí. Taky beru zpět. Počasí a věk, a taky příroda, koloběh, postavení hvězd… jediné neměnnosti a spravedlnosti… Proč na to žehrat! V létě je horko, v zimě zima, alespoň u nás. A na jaře prší a po letech suchých prší víc, aby se „dopršelo“. Jak prosté. Aktuální počasí řeším velmi, někdy stačí počkat dvacet minut nebo vyrazit jiným směrem – a mrak vás nádherně mine. Chce to přemýšlet a kombinovat a smát se, když vás příroda doběhne. Je přece moudřejší, o tom snad není pochyb. Přesto mě fascinuje, jak jsou předpovědi přesné a detailní, jak můžete sledovat pohyb dešťového mraku při záběrech z družice a vývoj teploty během dne. A podle toho se správně obléci. Zjistil jsem, že letos jezdím víc do lesa. Je tam pořád hodně sucho a půl hodiny po dešti se skoro práší, a májový deštík lesem skoro nepronikne. Hledám cesty lesem, silnicím se vyhýbám. Konečně jsem si pořídil univerzální vodoodpudivou bundu do lehkého deště, jejíž koupi jsem dlouho odkládal. Už se mi nechce jezdit v ničem jiném. Na pláštěnku to není (i když je v kapse neustále) a tohle je dokonalý kousek. Z půdy jsem snesl krabici s teplým oblečením a přezbrojil zpátky. Bez návleků a blatníku nevyjíždím. A pošilhávám po tom, jak se mají cyklisté na Mallorce.
Jak jsem řekl, beru zpět – není špatné počasí na kolo. A to letošní jím určitě také není. Je jen špatně oblečený a málo informovaný cyklista. Tak jím také nebuďte a užívejte si kolo za každého počasí. Vždyť jak by k tomu přišli cyklisté na britských ostrovech, v Irsku, v Norsku…
Martin Raufer
Přidat komentář