pohledem fyzioterapeutky – Odvrácená strana beder

5.5.2020

text a foto Bc. Nikola Dostálová, ordinace Beyond Physio

 

Bederní páteř jsme v posledních dvou číslech prozkoumali zprava zleva, zepředu zezadu. Avšak jedna část příběhu vám zatím zůstala skryta. Dalo by se o ní poeticky mluvit jako o odvrácené straně Měsíce, která zůstává v pozadí, dokud se na ni nepodíváme z úplně jiného úhlu. Dnes se tedy budeme znovu bavit o bolestech beder, ale příčinu nebudeme hledat v páteři, nýbrž v břiše. Protože stejně jako láska prochází žaludkem, i bolest má v dutině břišní řadu cestiček a možností, kudy může putovat.

 

Víme, že bedra tvoří mohutné obratle. Řekli jsme si o napojení kosti křížové k pánvi a SI skloubení. Tušíme, že na tyto obratle se připojují svaly, které zajišťují naši hybnost. Na obrázcích jsme viděli množství nervů vycházejících z páteřního kanálu a nebezpečí jejich útlaku výhřezem meziobratlové ploténky.

Co jsme si ale neřekli nebo jen zcela okrajově, je fakt, že když se na bederní obratle podíváme zepředu, zjistíme, že bedra nesou mnohem více tíhy než jen svalovinu a starosti. Na bederní obratle se totiž připojuje řada závěsných aparátů našich vnitřních orgánů. Jmenovitě zejména tenké a tlusté střevo, pánev potom skrývá řadu dalších propojení, ať už se jedná o močové a pohlavní ústrojí nebo opět o trávicí soustavu a její vyústění.

Bederní obratle jsou zkrátka jediná skálopevná struktura v oblasti spodních zad a břicha. Proto čím větší břicho je, tím větší tíhu musí bedra snášet. Pojďme jim tedy trochu ulehčit. V první řadě tak, že pochopíme, jakou obrovskou práci odvádějí a „poděkujeme“ jim za to. V druhé řadě tak, že se zamyslíme nad svou konstitucí a oblastí břicha a položíme si stěžejní otázku, jak se jí vlastně daří. A nakonec si ukážeme pár nových cviků, vylepšíme ty již naučené, břicho zatejpujeme a ve zkratce si povíme, co je dobré do břicha posílat a co nikoliv.

 

 

Nyní společně roztáhneme závěsy a podíváme se za oponu. Zjistíme, co se děje v zákulisí našeho těla, jaké procesy v něm probíhají, aniž bychom o nich věděli. Naše orgány pracují nonstop, prakticky neodpočívají a musejí si poradit často ve velmi ztížených podmínkách. Musí vyjít s energií, kterou do nich posíláme, často je neadekvátní množstvím, jindy složením. Neřídíme se potřebou, ale chutí, a naše těla často strádají. Kromě váhových přírůstků či úbytků se toto může projevit například na kvalitě vlasů, kůže a pojivových tkání, tedy zjednodušeně svalů a vaziva. Bolesti svalů už si jasně uvědomujeme, ale málokdo si je dokáže spojit s kvalitou pokrmů, které konzumuje, množstvím tekutin, které vypije či vedlejšími účinky léků, jež užívá.

Na obrázku si můžeme všimnout úzkého kontaktu tenkého i tlustého střeva a bederních obratlů. Pokud uvolníme závěs tenkého střeva, uleví se tlaku v oblasti bederních obratlů a zlepší se žilní odtok z té oblasti. To zjednodušeně bude mít za následek více prostoru a lepší proudění a bude to také znamenat méně bolesti.

Velkým hráčem v bederní oblasti jsou ledviny. Pro cyklistu znamenají zranitelné místo již jen svým uložením a shrbením, do kterého se na kole tak často dostáváme. Zároveň jim vadí ofouknutí, pobyt v propoceném dresu a nedostatečný přísun tekutin. Pokud jste se v tomto výčtu našli, zbystřete. O ledviny je třeba dobře pečovat. Uvedu příklad propojení ledviny s jedním ze svalů, které jsme se učili protahovat v předchozích číslech. Jedná se o bedrokyčlostehenní sval. Ledviny na něm jakoby sedí a měly by mít možnost po něm klouzat. Pokud nedodržujeme pitný režim, dlouho sedíme atd, ledviny ztrácí svou klouzavost, bedrokyčlostehenní sval, konkrétně jeho bederní část, se dostává do horší situace co se týče proudění tekutin, zvyšuje se jeho napětí, omezuje rozsah, bolí nás záda, ztrácíme hybnost v kyčlích. Je to až děsivě jednoduché a propojené, nemyslíte?

Další významnou oblastí je oblast slepého střeva, a to zejména proto, že se jedná o přechodovou zónu mezi tenkým a tlustým střevem a také proto, že jsou zde poměrně často prováděné operace, po kterých mohou jako komplikace vznikat srůsty.

Celý článek si můžete přečíst v tištěné verzi časopisu nebo v elekronické verzi https://www.alza.cz/media/cykloturistika-3-2020-d5839810.htm.

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře

Menu