Cyklistika letos bavila. Sice jen poslední tři měsíce, avšak o to intenzivněji. A svou schopnost revitalizace prokázala nejen vůlí a ochotou vrátit stav věcí do normálu, covidu navzdory, což ji dává za příklad mnoha jiným sportům, ale i odvahou postavit se obvyklým klišé, nebo je aspoň zmírnit. Třeba železné pravidlo o viditelnosti loga titulárního sponzora. A tak britští grenadýři vyrazili už na Tour s velkým A na prsou, elegáni z Deceuninck Quick-Step se pustili do Ronde s propagací nové generace okenních systémů svého hlavního partnera a všemu nasadili korunu kačeři z týmu EF, kteří vyrukovali na Giru d´Italia se zcela průlomovým komiksovým designem, který byl výsledkem spolupráce výrobce oblečení Rapha a skateboardové značky Palace.
Američané se za něj sice dočkali obdivu, ale také tučné pokuty od UCI. Jak typické pro zkostnatělou cyklistiku, kde jsou penalizovány příliš vysoké ponožky, špatně umístěné duhové proužky nebo neotřelé, dopředu nenahlášené dresy výrazně víc než třeba ohrožení soupeře nečistým způsobem jízdy. Za co ale kačeři určitě nezaslouží pochvalu, je dopis jejich šéfa volající po předčasném ukončení Gira kvůli koronavirové druhé vlně. Ruku na srdce, sáhl by Jonathan Vaughters k tak extrémnímu požadavku i na Tour, kde měl v pořadí Urana, nebo nedej bože na Vueltě, kde by stáhl z pódia Carthyho? A když se tak obával o zdraví svých svěřenců, neměl je tedy z Itálie poslat preventivně domů?
Když k tomu připočteme stávku jezdců v 19. etapě Corsa rosa, napadá mě, že by to možná chtělo trochu víc ohledu a empatie k pořadatelům. Vždyť závodníci musejí děkovat, že se nejen Tour, ale hlavně Giro či Vuelta, které si musely poradit s výrazně méně příznivou situací, vůbec uskutečnily. A když připustíme, že ona nic neřešící etapa naplánovaná na 260 km po Stelviu a před Sestriere byla nesmysl, tak se měly stáje ozvat už před začátkem Gira, ne na startu inkriminované etapy. Mohli ji „na protest“ objet v poklidném tempu. Byl to takový truc a odnesli to zrovna Italové, kteří se letos pro blaho cyklistiky obětovali zdaleka nejvíc. Vůbec se nedivím naštvání ředitele Gira Maura Vegniho, který si zlost vybil tak trochu dětinským zrušením denních prémií. Přesto se nemohu ubránit dojmu, že kačeři a spol. byli spíš za osly. Načasování stávky již po rozjetí etapy bylo opravdu nešťastné. Jestliže regule pro World Tour jasně hovoří o tom, že maximální délka etapy je 240 km a nejdelší doba pro přesun autem na start či z cíle na hotel dvě hodiny a organizátoři ji vědomě poruší už dopředu, mohli na to závodníci prostřednictvím své jezdecké asociace (nedávno vznikla dokonce druhá, stínová bez závislosti na UCI) i týmy poukázat už dávno.
Jestli jim jde o zachování bezpečnosti, měli by s ní profíci začít u sebe. Groenewegen sestřelivší Jakobsena v Polsku, Sagan nešetrně vrážející do Van Aerta na Tour, Ackermann posílající k zemi Jensena na Scheldeprijs, Alaphilippe drsně křížící Hirschiho dráhu na Flandrech, bodyčekující Bennett na Vueltě, a tak by se dalo pokračovat. Mimochodem Groenewegenovi za jeho prohřešek v dojezdu etapy v Katovicích, který mohl pro jeho krajana skončit fatálně, hrozí exemplární trest. Pokud skutečně vyfasuje devítiměsíční zákaz startu (vypršel by v květnu), jak to navrhuje nezávislá komise, a pokud to posvětí UCI, tak to bude nejtvrdší trest vyjma dopingových flastrů. Ty ale postihují vědomé podvádění v konfrontaci se sice odsouzeníhodným činem spurtéra, který však vyplynul ze závodní situace. Jestli má takový verdikt zajistit větší ohleduplnost závodníků, pak tleskám, ale devět měsíců pro nešťastníka, který si není jist, jestli vůbec pokračovat v kariéře? Věřme, že příští sezona se takových momentů vyvaruje a hlavně – že proběhne standardně. Improvizace už bylo dost.
Přeji vám úspěšný rok 2021.
Kamil Hofman
Přidat komentář