Velo dlouhodobý test kol 2018 – Canyon Spectral CF 9.0 Pro – 2. díl

7.9.2017

CANYON SPECTRAL CF 9.0 PRO

TESTER PETR ŠTUKA

ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ

Krátce a intenzivně

Poslední přišlo, první odešlo. Na „své“ kolo k dlouhodobému užívání, Canyon Spectral, jsem se těšil z testerů nejdéle a užil si ho nejméně, neboť stačil jeden rychlý telefonát a už se začátkem června vracel do testovací flotily, aby i další měli šanci si ho osahat. Počasí na jaře přálo, kolo nezahálelo, projelo si stezky blízké i stovky kilometrů vzdálené a na samý konec i jedno dvoudenní 160km dobrodružství na rozloučenou. Prověrka tudíž nebyla ničím ošizena.

Nejsnazší hodnocení by bylo, kdybych napsal, že jde o téměř dokonalý trail bike, tedy až na pár drobností, z nichž některé jsou spíše subjektivního charakteru. Proti předchůdci je rám úplně nový. Zachovává to, co vidím jako správné, třeba sedlový úhel 74,5°, naopak se změnilo to, co bylo třeba přizpůsobit současným potřebám bikerů – hlavový úhel padnul o celý stupeň na 66°, prodloužil se rám a hlavně nabyl na odolnosti, a to nejen pro předpoklad tvrdého zacházení plynoucí ze schopností biku, ale také proti přírodním vlivům pomocí zakrytí ložisek, šroubů a hadic. Naprostou nutností během inovací byla změna zadní osy na boostový rozměr 148 mm a adaptace čtyřčepového odpružení pro metrický tlumič. Tolik k největším změnám rámu.

Ale nebyl to jen rám, co se změnilo, generační posun je znát i na osazení. Verze Pro nese minimálně dvě odlišnosti proti zbytku řady. Zaprvé je jediná s koly Mavic a plášti stejné značky, ke kterým se dostanu dále, na většině ostatních najdete širší ráfky a na nich 2,6“ široké pláště, to je dost zásadní změna. Zadruhé použití 34zubého převodníku, jiné verze z řady Spectral mají 30 či 32 zubů (takových ještě přibude s novou sadou NX Eagle od Sramu) nebo dvojpřevodník, pro který ale na takovém kole nemám moc pochopení. Se 34 zuby se dostávám podstatně častěji k nejlehčímu převodu, zato desetizubý pastorek se dostává na řadu jen zcela výjimečně.

Finální dojmy

Pokud začnu typicky od chování kola a jeho rámu, musím odstartovat skvělou geometrií kombinující hravost se stabilitou. Pomalé tempo ve výjezdech není problém, přední kolo se od země odlepí jen výjimečně, žádné klácení se na stranu se nekoná, a to ani v technickém terénu, který je bezpečnější projet krokem. Pomalá rychlost nepřinese nejistotu, kolu ale přece jen více vyhovuje rychlost vyšší. Tam je jako doma, perfektně drží směr. Na traily je Spectral výtečnou volbou, i na ty hrubší, tedy i enduro by jistě snesl, ale rozhodně bych si ho nebral do bikeparku, kde už by nebyl dost stabilní a dostával by zbytečně velké rány. Prostě tam už je to jiný sport, spíše pro sjezdová kola. Člověk byl měl být ohleduplný vůči kolům a záměrům výrobce. Pokud míříte výš, na enduro a parky, už je tu Torque.

Do zatáček se dá se Spectralem krásně zaplout a vyjet z nich v plné parádě a rychlosti, ty utaženější už vzít větším obloukem, ale ještě není nutné si tolik nadjíždět jako u vyloženě závodních endurových kol. Vlastně příjemný univerzál je tenhle bike. Výtky? Od velikosti L má Spectral trochu nepochopitelně vysokou hlavovou trubku. Představec skloněný a naražený rovnouna hlavové složení mi nestačil a musel bych sáhnout po rovných řídítkách, abych řízení dostal tam, kde ho chci. Šíře řídítek 760 mm jistě bude mnoha bikerům stačit, je to rozumný kompromis, širší by přinesla ještě stabilnější projev a lepší ovladatelnost. Ano, když jsem je vyměnil, lokty zaznamenaly více křoví a trní, pár sakra těsných průjezdů okolo stromů, kdy to kůra stromu měla za pár, ale hlavní byla jistota v těžkém terénu, do kopce i z kopce, tam zejména, třeba na takovém Boulder trailu v Trutnově.

Tuhost karbonové přední části rámu se ukázala v naprostém pořádku, u zadní stavby už jsem tak nadšený nebyl, Spectral v těchto místech rozhodně nepatří mezi nejtužší. Abych nebyl neobjektivní, vystřídal jsem si bike s více jezdci – a na tomto jsme se shodli. Někdy při dopadech, někdy při říznuté zatáčce byla jistá poddajnost zadní partie patrná. Určitě známe tužší biky. Odpružení, to je kapitola sama pro sebe. Naladění vidlice netrvalo moc dlouho. Výrobní volba komory bez vložek a vyšší tlak nepřinesly kýžený výsledek. Dva tokeny a nižší tlak mě už ale přivedly do sedmého nebe, citlivost „pajka“ (RockShox Pike RCT3) byla naprosto excelentní a těžko si představit cokoli lepšího. Ne nadarmo je tenhle model mnohými považován za etalon, bernou minci při srovnávání. Po zmíněné úpravě jsem si nemohl stěžovat ani na nějaké přílišné noření v prudkých sjezdech nebo při brzdění.

Tlumič RockShox Deluxe RT3 se mi povedlo nastavit na podobný projev, co se komfortu a citlivosti týče, takže kolo se chovalo příjemně vyrovnaně. S 25% sagem jsem neměl šanci dosáhnout dna tlumiče ani na nejhrubších překážkách, co mi přišly pod kola, skoky nevyjímaje. Plných 140 mm přišlo až se 30% sagem na tlumiči. S vyšším tlakem trochu ubyla citlivost a pohupování, které ale bylo i se 30% statickým ponorem stále v normě.

Po komponentové stránce jsem byl také velmi spokojený. Brzdy Sram Guide jsou dost silné i na to, aby ubrzdily sjezdové kolo, takže s trail bikem si poradí snadno a kdykoli. Řazení Sram X01 fungovalo perfektně, rychle, proti rozsahu Eaglu se těžko něčím argumentuje, ač se o konkurenci snaží i další značky. Řetěz z převodníku nespadl snad ani jednou, jen volba převodníku byla nešťastná, aspoň na moji fyzičku – 34 zubů je u podobného kola hodně. Sedlo je opět subjektivní záležitost a Ergon mi nikdy nesedl, zato teleskopická sedlovka Reverb s novou páčkou, to je něco! Novou páčku má i zadní rychloupínací osa, stačí ji z útrob osy prsty vytáhnout a po utažení zas zasunout, nikde nic nepřekáží, nečouhá, navíc nemusíte při defektu mít obavu ze zapomenutého nářadí, jímž byste zadní kolo uvolnili z rámu. Gripy Ergon za mě na výbornou, drží a netlačí, jsou přiměřeně komfortní a nesnižují citlivost vedení kola. Posledním dílem ke zmínce jsou kola a pláště Mavic. Kola v kombinaci s rámem, respektive s poddajnější zadní stavbou představují nejslabší článek celku a kazí dojem. Výplet s 24 dráty totiž na tuhosti také nepřidá, když se jede třeba po odkloněném svahu nebo korytem, přejíždí se tam a zpět, tak se celý zadek kroutí a žvýká. Přední kolo vedlo směr jistě. Nízká hmotnost kol není jejich omluva, 1610 g mají i špičková zapletená kola od DT Swiss se standardním počtem drátů a mimořádně odolným hliníkovým ráfkem se stejnou vnitřní šířkou. A pláště Mavic Quest Pro 2,4“? Vyzdvihnout musím jejich přilnavost a odolnost, nezastihl mě žádný defekt, a že příležitostí bylo nespočet. Ač si to jiní testeři, s nimiž jsem si kolo vystřídal, nemyslí, podle mne pro svůj účel mají dobrý vzorek s přiměřenou výškou, snadno se zakusují do jakéhokoli podkladu. Nevoní jim asi jen tvrdý sypký, tedy štěrk, kde jsou bezzubé. Výrobce udává směs 55/50a, ale odvalování tomu naprosto neodpovídá. Pláště nejedou a i z mírného kopce brzdí, to bez nadsázky, jsou největším zpomalovačem a překážkou pro delší výlety. Po 92 km prvního dne výzvy Bike Hero (viz minulé vydání Vela) vím, o čem mluvím. Chovají se jako měkké sjezdové pláště, v dobrém i ve zlém.

Závady, servis, výměna

Víte, co je báječné? Že jsem na kolo nemusel po celou dobu vůbec sáhnout. Po vytažení z krabice stačí do plášťů nalít tmel, nafouknout je a vše seřídit. Uznávám, že kdybych měl Spectrala trápit až do předem vytyčeného cíle, tedy skoro do listopadu, tak bych musel přezout a nejednou měnit destičky, ale revizi/repasi ložisek bych už nechal na dovozci a promazání vidlice se dá zvládnout na koleni kdekoli, natož ve slušně vybavené dílně. O mazání vidlice, tlumiče, sedlovky a řetězu se ani nezmiňuji, to dělám automaticky.

Pac a pusu

Loučení s tak dobrým trail bikem nebylo lehké a určitě by bylo ještě těžší, kdybych si kolo mohl více upravit, měnil bych představec, řídítka, pláště, sedlo. Lákalo by mě pohrát si i s tlumičem, zkusit nasadit SuperDeluxe RCT 230×65, který by přidal ještě nějaký ten milimetr zdvihu zadní stavbě bez vlivu na geometrii. S klidným srdcem přes všechna zmíněná negativa doporučím celou řadu Spectralů všem, kdo hledají univerzální kolo na traily, hravé i technické, začátečníkům i pokročilým bikerům. Petr Štuka Foto: Michal Červený

P.S. Předchozí díl najdete na webkódu 15620

2 komentáře

Klikněte zde pro vložení komentáře

  1. Pavel Picek (pavel.picek@***) napsal:

    po přečtení 3dílu testu Canyno Spectral CF, jsem si chtěl přečíst 1. i 2.díl dle odkazu v časopisu, ale tady nic není. Jak tomu mám rozumět?

    děkuji

    1. Stuka (stuka@***) napsal:

      Dobrý den, omlouváme se, článek byl omylem zveřejněn jen jako koncept bez viditelnost pro veřejnost, nyní už je vše v pořádku.

Menu