Chcete-li vyjádřit dívce lásku, vystřelíte jí na pouti perníkové srdce. Když ale vlastníte firmu zabývající se dovozem cyklistických lahůdek, moc času na kolotoče a střelnice vám nezbývá. Řešení je naštěstí snadné – místo okoralého perníčku naservírujete svojí milé celé lahůdkářství. Třeba do zakázkového laku zahalené Dedacciai Polvere.
Tenhle jedinečný projekt skutečně vznikl jako dárek pro ženu. Při přebírání kola se tak ve mně bily protichůdné pocity – radost, že jsem dostal příležitost tuhle do posledního šroubku vyladěnou stavbu vyzkoušet, a provinění, že na kolo usednu dříve než jeho majitelka. Jako bych v onom lahůdkářství šmejdil před otevírací dobou a cpal se něčím, co mi nepatří. „Tak aspoň bez pádů a bez deště!“ zařekl jsem se.
Kdybych zahájil představením komponentů, nejspíš bych se pro délku seznamu značek a zajímavostí vůbec nedostal k ostatnímu. Pojďme proto rovnou k jízdě. Testované „esko“ je skutečně malinké – rám je nízký a krátký, u spousty značek byste tyto rozměry našli spíše u velikosti XS. Na druhou stranu se sedlem posunutým dozadu a hlavně díky relativně dospělému 90mm představci jsem se na kolo poskládal i se svými 170 cm. Posed byl ovšem ryze silničářský, drop mezi sedlem a řídítky kvůli krátké hlavové trubce značný. Polvere je v tomto nastavení sportovní náčiní, ne kolo pro kochání či expedice. Při pohledu do tabulky geometrií a porovnání větších velikostí s konkurencí ale nenarazíte na žádnou záludnost – snad až na to, že i největší velikost XL pravděpodobně bude menší než stejně označené kolo konkurence. Zákazník by tedy měl koukat po hodnotách geometrie, ne po písmenkách označujících velikost.
Dominantním pocitem z řízení je stabilita, což opět souvisí s velikostí rámu, posedem a komponentovým setupem. U takto malých velikostí je totiž trochu prkenné ovládání typické – aby nedocházelo ke kontaktu špičky boty s pláštěm, musí výrobce hodně položit hlavový úhel. V tomto případě je v katalogu uvedena biková hodnota 69,5 stupně. Tretra se s pláštěm skutečně míjí s velikou rezervou, výsledkem však je ne úplně jisté řízení při pomalé jízdě. Ve vyšší rychlosti už je vše v pořádku, kolo se krásně nechá vést na silnici i po pěšinách. A úplně v pořádku to bude u větších velikostí, protože jak už stojí výše, geometrie Polvere nijak nevybočuje ze současného gravelbikového hlavního proudu.
Kilometry naskakují a já přemýšlím, které vlastnosti vypíchnout a jaké naopak přejít. Zajímavých momentů se tu nabízí spousta, jenže výsledný jízdní projev Polvere je jakékoli extravagance prostý. Provázkové výplety byste se zavázanýma očima nepoznali – tuhost setu neovlivňují, ta je u celého kola excelentní. A slibovaný komfort? Zkouším se soustředit na chování kol v různém terénu a mám dojem, že pokud má polymer určitý přínos z hlediska pohodlí, jde především o tlumení vysokofrekvenčních vibrací. Když se pustím po kamenitém trailu, nemám pocit, že by pode mnou něco nadstandardně pružilo.
Stejně tak řídítka i sedlovka jako by byly naladěny spíše na tuhost a maximální výkon, než aby se snažily ulehčit jezdci v kodrcavých pasážích. Komfort gravel biku zkrátka nejvíc ovlivníte úpravou tlaku v pláštích, a to platí i v případě Dedacciai.
Když už jsme u pohodlí, měl bych zmínit také sedlo Luxury od WR Compositi. Jeho gramařská karbonová skořepina je opatřena pěnovým polstrováním, takže dokáže nabídnout skvělou oporu při šlapání a zároveň i sympatickou dávku měkkosti.
Zatímco dosud jmenované komponenty by se vyjímaly stejně dobře i na silničce, pláště Schwalbe G-One Ultrabite jsou již výsostně gravelový produkt. Na kolo je pravděpodobně nominovala olivově zelená barva limitované edice, ale samozřejmě i jejich schopnosti jsou výborné. Starají se o komfort, a hlavně o jistý grip. Model Ultrabite je totiž nejostřejším vzorkem z celé rodiny G-One, takže se nezalekne ani měkkého terénu. Na silnici existuje i výrazně rychlejší obutí, tady dezén pracuje trochu proti lehkosti odvalování, ale všude jinde je o vás postaráno na nejvyšší úrovni. A nakonec i na asfaltu zaslouží pláště pochvalu, vzorek je bezproblémově čitelný při zatáčení. Svůj podíl na pozitivním dojmu jistě měly i kolibří duše Tubolito z termoplastického polyuretanu.
Systém řazení a brzd dodalo Shimano, takže tu máme skvělou ergonomii pák, ale i vysoký výkon a citlivost brzd. Neoriginální kotouče od značky BrakeStuff na rozdíl od mnoha jiných „tuningových“ počinů brzdí skvěle, nemají tendenci vibrovat do páky, zkrátka nepřinášejí žádný hendikep oproti originálu, neobětují něco za něco. Také v případě klik došlo k náhradě Shimana značkou Ingrid a také tady je vše v pořádku; ramena jsou tuhá, zuby drží řetěz na převodníku v každé situaci.
Nakonec jen u oversize kladek přehazovačky ve mně hlodala otázka, zda by originál nezastal úkol lépe. Řazení bylo pomalejší a méně přesné, než jsem u systému Di2 zvyklý, přestože se zdálo, že je přehazovačka správně seřízená. Snad za to může celkově měkčí konstrukce kladky, snad to chtělo ještě více si pohrát s nastavením.
Špičkový gravel? Umělecké dílo? Pojízdný showroom? Dedacciai Polvere Carbon je tímhle vším a možná byste našli ještě další padnoucí přirovnání. Z čistě racionálního úhlu pohledu by leckdo řekl, že je to také veliký nesmysl – když letíte lesem, nemáte jiný pocit než na kvalitním konfekčním kole. Na rozdíl od silnice je totiž gravel bike nevděčným předmětem tuningu – drobné rozdíly ve funkci přikryje charakter terénu, tlak v pláštích a podobně. Nakonec ani spoření gramů tu není taková zábava.
Naštěstí cyklistika není věcí racionální. Každé podobně postavené kolo v sobě nese příběhy mnoha malých značek, spoustu ruční práce, individualizace jednotlivých dílů, a tedy i výrazný punc jedinečnosti. Je skvělé zjistit, že alternativy k hlavnímu proudu existují, a ještě lepší, že fungují parádně. A když porovnáte cenovku Polvere s top modely velkých globálních značek, zjistíte, že svoboda a výjimečnost nemusí být až tolik drahá.
Text a foto: Karel Kuchler
TECHNOBOX
- rám karbonový monokok T700/T800, pevná osa 12×142 mm
- vidlice F-71 Full UD Carbon, pevná osa 12×100 mm
- řazení/přehazovačka Shimano GRX ST-RX815/ RD-RX817 Di2, kladky CyclingCeramic (1×11)
- kazeta Shimano CS-M8000 (11–42 zubů)
- kliky Ingrid CRS-POP (převodník 38 zubů), ložiska CyclingCeramic
- brzdy Shimano GRX BR-RX810 (kotouče BrakeStuff 160/140 mm – P/Z)
- náboje/ráfky White Industries CLD/Velocity Aileron, výplet Berd Spokes
- pláště Schwalbe G-One Ultrabite, 40 mm
- sedlovka Mcfk, 27,2 mm
- sedlo WR Compositi Luxury
- řídítka Mcfk, 420 mm
- představec Deda Vinci, 90 mm
- hmotnost 8,2 kg (vel. S, bez pedálů)
- hmotnost pláště/duše 545/63 g (Tubolito)
- hmotnost kol (P/Z) 1460/2005 g (včetně pláště, duše, kazety, kotoučů, bez pevných os)
- cena 179 000 Kč
RÁM
Katalog hovoří o vláknech Toray T700/T800 jako o materiálu, o středovém pouzdru BB386, maximální šířce plášťů 54 mm, kompatibilitě s mechanickými i elektronickými sadami (včetně Campagnolo EPS) a hmotnosti 1100 g ve velikosti M. Celokarbonová vidlice s vnitřním vedením hadice brzdy nabídne čtyři montážní body na každé straně, váha by měla ukázat hodnotu okolo 440 g.
PŘEDSTAVEC
Vinci stem je odpovědí Dedy na trend vnitřního vedení bovdenů a hadic už od samotných pák. Odpověď je to masivní a nepřehlédnutelná. Tvar byl totiž navržen tak, aby navazoval na stejně pojmenovaná aero řídítka. Použití klasického kulatého průřezu, jaký máme i zde, jen zvýrazní mohutnost představce.
ŘÍDÍTKA A SEDLOVKA
Tyto díly dodal německý karbonový šperkař Mcfk. Když necháme promluvit váhu, poví nám nizoučké hodnoty 154 a 126 g. U řídítek kulatého průřezu navíc zaujme ergonomické zpracování – spodní části oblouků jsou decentně vyhnuté ven od osy kola (o 4°), horní část je směrem od představce přihnuta k jezdci pro přirozenější pozici zápěstí.
ŘAZENÍ
Shimano GRX Di2 je natolik spolehlivým pomocníkem, že našlo uplatnění i na této stavbě. Díky obřím kladkám CyclingCeramic ale nemůžeme mluvit o nudě a šedi ani v tomto případě. Větším průměrem, keramickými ložisky a snížením tření řetězu prý dokáží uspořit přibližně 2–6 W jezdcova výkonu.
KLIKY
Italské kliky Ingrid s 30mm osou si budou rozumět prakticky se všemi v současné době používanými středovými pouzdry – od závitového BSA až po různé lisované standardy. Model CRS-POP vážící 520 g (včetně osy 131 mm, s klikami 170 mm, bez převodníku) je určený pro cyklokros, gravel, ale i MTB od XC po trail. Ramena klik jsou z vnitřní strany odlehčena vrtáním, z vnější stany najdete ozdobnou „puntíkovanou“ strukturu odkazující na tvorbu pop-artového umělce Roye Lichtensteina. A barevná paleta? Rovnou deset provedení!
VÝPLETY BERD SPOKES
Exotickým komponentem jsou hliníkové ráfky americké značky Velocity, která je dokáže dodat v barvě na přání zákazníka a snad se všemi myslitelnými počty děr. Ještě zajímavější jsou barevně eloxované náboje CLD rovněž americké značky White Industries, ale ten úplně nejbláznivější člen zámořského tria je samotný výplet Berd Spokes. Paprsky uchycené ve standardním náboji pomocí očka jsou vyrobené z vysokomolekulárního polyethylenu, o němž se na stránkách výrobce dočtete, že má dvanáctkrát výhodnější poměr hmotnosti a pevnosti než ocel. V praxi to znamená, že přepletením kol z klasických paprsků na tyto „provázky“ ušetříte v průměru 100–200 g rotační hmoty. Nejen náboje, ale i ráfky mohu být standardní, protože na druhé straně je každý snop polymerových vláken zakončen ocelovou vložkou a klasickým 2 mm niplem. To umožňuje i běžné centrování. Tento typ výpletu je podle značky v mnoha ohledech odolnější a dokáže lépe pohlcovat vibrace. Volba barevného provedení je potom už jen třešničkou na dortu.
FOTOGALERIE
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT