Svět se zbláznil

31.7.2019

Já vím, že na tuto větu má patent Stanislav Bernard, to on ji poprvé veřejně použil. Ale vzhledem k tomu, jak vřelou náklonnost k němu chovám a jak silně souzním s jeho názory a postoji, si ji snad mohu ,dovolit‘. Měl jsem také to štěstí dělat s ním velký rozhovor pro Velo a náhodou jsme se potkali i na letní cyklistické dovolené na kololodi. Věděli jste, že Stanislav miluje cyklistiku a hodně jezdí na kole? Jen to jeho pivo mi v konkurenci zajímavých chutí stovek malých pivovarů chutná nějak méně a méně. To je ale vedlejší. Navíc, já nejsem úplně pivař…

Svět se zbláznil. A nemíním tím tentokrát výjimečně ani naši politickou scénu, ani politiku zahraniční. Ani genderovou a politickou hyperkorektnost, ani #MeeToo, ani zelený byznys ve jménu záchrany planety, ani globální oteplování, ani… ani… ani… Svět se zbláznil. I ten cyklistický. Jen považte – držitel žlutého dresu lídra letošní Tour de France Julian Alaphilippe jel na trénink o volném dnu na elektrokole. Na silničním elektrokole! Byl to dokonalý marketingový tah. Na týž den připravil Specialized prezentaci novinky – silničního elektrokola Creo, na němž motor sotva postřehnete a baterii musíte bedlivě hledat. Spojení s Tour de France bylo dokonale vymyšleno. Silnička a elektromotor, další milník ve vývoji elektrokola, další hranice pokořena!

Ptají se mě lidé, co že je v elektrokolech nového. Menší motory, lehčí baterie, větší výkon, geometrie elektrokola blízká geometrii kola bez motoru. Totéž budu určitě odpovídat i za rok, za dva… možná že po spoustu dalších let. Už nám testy prošlo několik desítek elektrokol a rozdíly mezi nimi jsou obrovské. Často je mi předem líto těch, kdo si to či ono elektrokolo koupí. Tak to je. Tak je to ale asi skoro se vším. Elektrokola zachraňují byznys výrobcům a prodejcům kol i turistický byznys mnoha regionů. Elektrokola zachraňují vztahy mezi lidmi i roky aktivního života mnoha jednotlivců. Elektrokola „jedou“. Elektrokola už zaplňují i diskuse masových médií, elektrokola začíná řešit legislativa, elektrokola objevují i ti, kdo mají či mívali odpor ke kolu, sportu, pohybu, přírodě. A mě už to začíná otravovat. Svět se zbláznil do elektrokol.  

Čím dál tím víc mi začínají být elektrokola jedno. Jsou to především kola, kola svého druhu. A tečka. Výkon, kapacita, krouťák, dojezd, hmotnost… Uf! Zrovna včera jsem supěl do kopce a lehkým kmihem nohou mě předjela starší paní na elektrokole. Její úsměv byl trochu omluvný a trochu provinilý, z mého pohledu milý a neodolatelný. Kdyby tak věděla, jak je mi jedno, že mě někdo předjíždí. Fandil jsem jí, přál jsem jí to, přál jsem jí, že může jet a užívat si vlastně téhož jako já.

Určitě se tomu ani v budoucnu nevyhneme. Budeme psát o elektrokolech, budeme je testovat, budeme na nich cestovat, radovat se, užívat si, sportovat. Mě však mnohem víc zajímají právě ty cesty a zážitky, ten pohyb, turistika. Cykloturistika. Bez ohledu na to, na jakém kole… A o tom především bude nadále i náš časopis. O radosti, která je nám společná.

Užívejte si jízdu na kole také. I na elektrokole! Byť si myslíte, že svět se definitivně zbláznil. Je to jen zdání! Je to jen úhlem pohledu. Svět je přesně takový, jaký má být. Jsem o tom přesvědčen a přesvědčuji se o tom zas a znovu vždycky, když vyjedu na kolo.

Martin Raufer

 

  

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře

Menu