To jsme opravdu zase na začátku? Mám se smířit s tím, že krevní doping nikdy neustoupil z výsluní, jen se snížilo jeho dávkování? Budu nucen si znovu přiznat, že jsem naivní?
Možná jste si pokládali podobné otázky při čtení zpráv o zátahu na dopující sportovce během lyžařského světového šampionátu v Seefeldu, který se bohužel přímo dotkl i cyklistů, a to především v osobě samotného hlavního organizátora dopingového řetězce v Erfurtu. Ne snad, že bych byl tak bláhový a myslel si, že se podařilo tohle zlo definitivně vymýtit. Zároveň nejsem takový pesimista, aby mě nechal klidným předpoklad, že na EPO v malých dávkách zase „jedou“ všichni. Děsí mě, že člověk spojený s dopingovou aférou týmu Gerolsteiner před více než deseti lety je na tomto poli aktivní dodnes a dokonce s oficiálním požehnáním k provozování lékařské praxe. Kolik dalších dr. Schmidtů má doma ve své garáži improvizované krevní laboratoře vybavené odstředivkami? Kolik dalších klientů, jako jsou Denifl nebo Preidler, se teď obává, že se přijde i na ně?
O tom, že mikrodávkování EPO a infuze takto „vylepšené“ krve i v malém množství jsou účinné (a hlavně těžko odhalitelné), se mluví již delší dobu. Zásadní otázka zní, zda jde o masovou záležitost. To se možná dozvíme v příštích dnech, až policie zcela rozkryje dopingovou síť v Německu a Rakousku, a věřím, že odhalí majitele všech 40 zabavených krevních konzerv. To by měl být také největší rozdíl Operace Aderlass 2019 (pouštění žilou) a Operace Puerto 2006 (přístav), která se léty rozmělnila do ztracena. Sice ukázala na jednotlivce (Basso, Scarponi, Ullrich, Valverde), systémově však nesplnila v boji se zakázanými prostředky to, co slibovala, když jména všech klientů dr. Fuentese nikdy nebyla zveřejněna v obavě ze soudních doher. Teď se zdá být skoro jasné, že hříšníci odhalení a trestům – v zemích s patřičnou legislativou včetně odnětí svobody – neuniknou.
Paradoxně prakticky ve stejné době jako aféra Aderlass vešla ve známost nová aktivita UCI. Zavedení testů na Tramadol, opioidní analgetikum donedávna v pelotonu zdomácnělé. Tlumí bolest a dovolí tak cyklistům jít dál přes hranu. Jeho masovému užívání jsou také dávány za vinu časté pády jako důsledek ztráty pozornosti. UCI, která zkoušky zavedla poprvé během letošní Paříž-Nice, tak jde příkladem, protože Tramadol je zatím uveden na seznamu Světové antidopingové agentury WADA jen jako sledovaná, nikoli zakázaná látka. To mi připomnělo rok 1988, kdy bylo Pedru Delgadovi ponecháno prvenství na Tour de France, ačkoli měl pozitivní nález na probenecid, diuretikum maskující anabolika. To bylo uváděno ve výčtu zakázaných dopingových prostředků Mezinárodního olympijského výboru, k němuž se však UCI přidala až pár týdnů po skončení Tour. Teď je naopak cyklistika v boji proti dopingu napřed. Tak alespoň něco se změnilo.
Přes všechen ten marast zlověstných zpráv, které rozhodně nejsou konečné, je cyklistika stále vítaným nástrojem pro vylepšení image řady korporátních uskupení. Díky závodníkům na bicyklech a logům na jejich dresech tak brzy „zezelenají“ znečišťovatelské výrobní společnosti Ineos, již od května nový partner týmu Sky, stejně jako síť čerpacích stanic Total přebírající gesci nad týmem Direct Energie, a to ještě před Paříž-Roubaix a celkem logicky, protože je novým majoritním vlastníkem energetické společnosti (do skupiny patří například i výrobce pneumatik Hutchinson). Tyhle zprávy sice těší ty, jimž leží na srdci ekonomická stabilita cyklistiky, ale zase vadí ekologům. Sky tak od zachraňování oceánů znásilňovaných záplavou plastů přejde plynule k propagaci jednoho z jejich největších světových producentů. Mě osobně navíc rmoutí ještě jiná souvislost. Vypadá to, že se v nejmocnější stáji poslední dekády kromě dresů nic nezmění. Rozpočet bude stejný, ne-li vyšší, jezdecká dominance neochvějná, a to je nejspíš promarněná příležitost, jak udělat cyklistiku zajímavější.
V porovnání s aktuální dopingovou aférou však jde pouze o malicherné povzdechnutí. Jen doufám, že nebudeme muset za pár let hovořit o smutné éře mikrodávkování krevního dopingu. Cyklistika si prožila pouštění žilou již dost a na případné další je její kondice (rozuměj důvěra) až příliš oslabena.
Kamil Hofman
Přidat komentář