Olympijský diktát

10.6.2021

Také vám přijde zvláštní psát v úvodníku čísla věnovaného Giru d´Italia o olympiádě? No vidíte, co všechno globální sportovní událost ovlivňuje. A všechen ten humbuk, když se na to podíváme optikou silniční cyklistiky, jen kvůli hloupým třem dnům závodění pod olympijskou vlajkou.

Takže si to shrňme. Kvůli odloženým OH startuje letos Tour de France o týden dřív, než je obvyklé. Tím se jednak výrazně zúžil prostor pro jezdce s úmyslem kombinovat Giro a Tour a navíc i navzdory tomuto termínovému ústupku se silniční závod mužů uskuteční v Tokiu pouhých šest dní po dojezdu pelotonu na pařížská Elysejská pole. Lze očekávat, že řada favoritů už tam nedojede. Pokud totiž neucítí šanci na etapový vavřín a v celkovém pořadí nebudou usilovat o Top 10 nebo třeba vrchařský trikot, nejspíš se směr země vycházejícího slunce vydají dřív. To může být i případ očekávané premiéry Mathieuho Van der Poela, který by do Francie nejraději necestoval vůbec. Samozřejmě kvůli olympiádě a závodu horských kol. Nejobdivovanější silničář současnosti…

Na olympijský oltář připadl i start Criteria du Dauphiné, jedné z posledních generálek na Tour, v poslední den Gira. A to všechno dohromady je také vysvětlením, proč toto vydání není tak docela speciálem o růžovém zápolení. Byli jsme totiž nuceni do něj zařadit i další témata související s Tour de France a také – samozřejmě – s všudypřítomnou olympiádou. Obvyklé číslo mezi první dvě Grand Tours se prostě vměstnat nedalo a než vyjde speciál o Tour, už budeme vědět, komu v Tokiu na krk pověsili medaile v silničářských soutěžích. A tak kromě témat, analýz, komentářů, rozhovorů s objevy Gira Attilou Valterem a Tobiasem Fossem, deníkem corsa rosa s řadou postřehů a zajímavostí si můžete přečíst i reportáž z klimatické komory simulující extrémní podmínky, které budou panovat v Tokiu, tipy na silničářovo léto, nebo osobní zážitek s výjezdem na Mont Ventoux, jenž si zahraje významnou dvojroli v letošní Tour de France, která už klepe na dveře a začne dřív, než si školáci půjdou pro vysvědčení. To jsou tedy pořádky.

Osobně mě komerční diktát pěti barevných kruhů vysávající státní pokladny, určující privilegované sporty, protežující kvótami trpaslíky a diskriminující ty, co i v cyklistice něco znamenají, takže se na OH zdaleka nesejdou nejlepší cyklisté světa, to vše pod rouškou největšího sportovního svátku, už dost dlouho irituje. Ale jedno té obludě, která se stala obětí vlastního megalomanství, nepřeju. Aby nedošlo na to, co prý stále hrozí. Že by byla nakonec zase zrušena. To by totiž celé to domino úprav, změn a podřizování se vyšlo úplně vniveč.

Budiž tedy olympiáda vzata na milost. Možná to bude nakonec pěkný závod. Zápolení jen maximálně pětičlenných týmů rozmetává veškeré taktické šablony, takže to může být pod Fudži podobný závodnický masakr jako v Riu. Tedy, nakonec, proč ne.

Kamil Hofman

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře

Menu