Na začátku dubna to začalo a valilo to, jak říkají borci na hodně rychlých strojích, „full gas“ až do konce září, přesněji do posledního letního dne. Abych byl ještě přesnější, do páté hodiny odpolední 21. září. Alespoň u nás to tak bylo. Přišel mrak, teplota klesla o deset stupňů a už to tak zůstalo. Už asi víte, o čem je řeč. Léto! Teplo! Skončilo s posledním letním dnem. To letošní léto bylo prostě boží. Skvělé. Nekonečné! Léto bylo tak dlouhé, že já tedy osobně už vážně nemůžu. Sotva pletu nohama. Těším se na dlouhé temné večery s knihou, na odpočinek, zpomalení, klid. I když i to si ještě budu muset odříct, protože já osobně vážně miluju podzim a hodlám si ho užít naplno. Už jsem přezbrojil, překopal šatník, vyndal z koše zimní teplé oblečení a doplňky, promazal jsem řetěz na zimáku s blatníky. Dnes jsem jel domů z práce na kole, jak jsem si myslel, dostatečně oblečen, a byla vážně kosa. Vzduch řezal do plic a já doufám, že „z toho nic nebude“. Člověk si na ten skok, na tu změnu musí zvykat postupně, jako když přijedete odněkud z „tepla“.
Začalo také období, kdy lidé začínají vybírat nové vybavení a nová kola. Ano, nová, dražší kola se kupují přes zimu. A víte, kdy se prodá nejvíc jarních dovolených? V říjnu a v první polovině listopadu. Je tedy čas rozhodnout se, že „příští rok konečne zajedu na tu Mallorku, když o ní všichni tak básní“. Anebo: „Příští březen si tu Mallorku zase nenechám ujít.“ Případně: „Jak je možné, že už jsem na Mallorce nějaký čas nebyl, když to tehdy bylo tak skvělé?“ Inu – říjen a listopad, ceny first minute… slevy. Neváhejte. Já neznám lepší místo pro ježdění na kole a sjezdil jsem toho vážně docela dost. Možná jste byli a zažili a nesouhlasíte, ale já si nemůžu pomoct. Stejně tak jako další návštěva Řecka (bohužel) nezměnila nic na mém negativním a velice kritickém postoji k mentalitě jeho obyvatel, žádná další a další návštěva největšího Baleárského ostrova nemění nic na mé zamilovanosti k Mallorce. Roviny na jihu, kopce na severu, minimální provoz, ohleduplní řidiči, udržované silnice, pohostinná pohostinství, překrásné výhledy, čerstvý vzduch a také nijak děsivé převýšení a nijak extrémní teplotní rozdíl. Tím se dostávám k pocitům, které právě cítím na průdušnici. Když jsem kdysi v zimě přijel z Kanárských ostrovů nebo odjinud jižní polokoule, teplotní skok byl takový, že bylo těžké neonemocnět. Na Mallorce je přívětivě, ale návrat ustojíte, návrat není takový šok.
Léto bylo dlouhé, k nevydržení. Až bude k nevydržení dlouhá zima, doufám, že právě nadejde čas mého zítra naplánovaného pobytu na Mallorce – mé „Mallorky březen 2019“. Těším se na podzim na kole, těším se na teplo za kamny, ale jarní Mallorky už se vážně nemůžu dočkat teď. Cortado, bocadillo con queso y jamon, cervesa… pamboli, paella, hierbas… Sbíhají se mi sliny. Pokud se tam příští rok někde potkáme, zatahejte mě za rukáv, a pokud ne, napište mi o ní. Nebo o jiné vámi oblíbené lokalitě. Přes zimu bude dost času číst i psát. Tak ať nám ta zima co nejrychleji uteče a nabereme co nejvíc sil na sezonu příští. Ta naše – cykloturistická – začíná už na konci ledna, kdy vychází nová Cykloturistika. Tak si ji nezapomeňte předplatit nebo si o ni napsat „k ježíšku“.
Na shledanou v příštím roce.
Martin Raufer
Přidat komentář