Drama ze záznamu

2.5.2019

Zjistil jsem, že sledovat průběh závodu ze záznamu, když už vím, jak to všechno dopadlo, může být stejné, i když tak trochu jiné drama a napětí. Nevím, jestli by to platilo i pro jiný závod, než byl letošní Amstel Gold Race, těžko říci. Většinou se snažím dívat v reálném čase, teď jsem se ale přesvědčil, že to až tak nutné není. Byl jsem jinde, na jiné akci, a pak jsem cestoval autem domů. Od Kamila Hofmana mi přišla celkem emotivní zpráva na adresu Mathieu Van Der Poela a letošního Amstelu. Dozvěděl jsem se, že vyhrál a že to muselo stát za to. Doma jsem zapnul Eurosport ze záznamu a sledoval.

Osmdesát kilometrů do cíle: nic moc se neděje. Čtyřicet čtyři kilometrů do cíle: Mathieu nastupuje do kopce a já si říkám, že to je teda machr, odjet sám víc než 40 km před cílem, a že Kamilovo nadšení chápu. Ale vše se zase spojí, 36 km před cílem odjíždí věrná dvojice Alaphilippe a Fuglsang a za nimi se tvoři malá skupinka pronásledovatelů. Mathieu v ní není. Dvojice se řítí neohroženě do cíle stejně jako na Strade Bianche a komentátoři se shodují v tom, že se o vítězi rozhodne jen mezi nimi. Trochu taktizují, trochu si nastupují, ale jejich náskok neklesá.

Ale já už přece vím, že vyhrát má MVDP! Co je tohle za zmatek?! Mathieu za to začne brát, dle mého, pozdě, příštích 7 km jede sólo stíhačku, odjede z pelotonu, pohlcuje členy druhé skupinky, někteří mu visí za zadním kolem, jiní odpadají. Famózní jízda, ale pořád ztrácí skoro minutu! Nesmysl!

Odvede motospojka vedoucí dvojici mimo trať? Vrhne se do tratě stávkující zemědělec? Nebo oba spadnou na olejové skvrně pár metrů před cílem?

Vypínám přenos a ubezpečuji se, že sleduji správný ročník a správný závod. Je tomu tak. Jak tohle dopadne? Jak je tohle možné? Jaké drama se v závěru odehraje? Vždyť přece není možné aby… Aby se stalo to, co se skutečně stane.

V podstatě nic. Jen ta modro-červeno-bílá „motorka“ vletí do cílové rovinky v okamžiku, kdy čelo začíná spurtovat, nikdo z vláčku za ní nemá šanci zrychlit nebo jí vůbec vykouknout z háku. On projíždí cílem s hlavou v dlani a šíleným smíchem. Je těžké udržet slzy. Jsem si jist, že především Mathieu byl tím, kdo ve své vítězství ještě kilometr před cílem věřil nejméně. Vždyť jsem nevěřil ani já, a to už jsem věděl, že to tak nějak dopadnout musí! Lhala časomíra? Bylo zmatené zobrazování rozestupů skupin? Nemyslím si…

Sledovat televizní přenos ze záznamu má co do sebe. Baví mě konfrontovat předčasné soudy komentátorů (i mé vlastní) s tím, co skutečně nastane. Baví mě zpomalovat si záznamy spurtu a sledovat, kudy se vítěz protáhl balíkem a kde udělal chybu ten, kdo prohrál. Ale tohle byl zážitek nového ražení. Sledoval jsem záznam závodu, v jehož pravdivost jsem sám do posledního metru nevěřil. Byl jsem účastníkem historického okamžiku. Nirvanu jsem kdysi viděl hrát unplugged v New Yorku live, sledoval jsem návrat Tigera Woodse na trůn Masters v reálném čase. Vítězství MVDP na Amstelu jsem viděl ze záznamu. Ale nevadilo to. Možná naopak.

Martin Raufer

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře

Menu