Bezdušové pláště – ano, či ne?

11.5.2017
<!-- Generated by XStandard version 2.0.0.0 on 2016-10-04T12:30:43 --><p><strong>Bezdušové pláště hýbou současnou cyklistikou. Ve světě závodních horských kol na ně přešla už většina předních jezdců a stále více fanoušků si nacházejí i na silnici. Jaký mají tzv. tubeless systémy přínos, a co je naopak jejich nevýhodou? Zkusme si sečíst plusy i minusy tohoto řešení a podívat se na praktická úskalí montáže. Rozhodnutí, zda se do tohoto experimentu pustíte, je pak už jen na vás.</strong></p>

text a foto Karel Kuchler

Jak už název napovídá, bezdušový systém vytvoříte z pneumatik odstraněním duší. Tento nápad není ničím novým, například automobily a motocykly bez nich jezdí už dávno. V novodobé cyklistické historii představil první životaschopnou bezdušovou technologii výrobce ráfků Mavic ve spojení se značkami Hutchinson a Michelin. Bylo to v roce 1999 a systém se jmenoval UST (Universal System Tubeless). Produkty s logem UST se vyrábějí dodnes, jejich výhodou je vysoká spolehlivost a většinou bezproblémová kompatibilita díky danému standardu. Nevýhodou je náročnější montáž (plášť je na ráfku „těsnější“) a vyšší hmotnost (plášť má mohutné patky a je konstruován jako zcela vzduchotěsný). Systém UST si navzdory svým handicapům za téměř dvacet let získal řadu zastánců, ale nebyl to on, kdo způsobil současnou bezdušovou revoluci.
Tu přivodily až pláště a ráfky, pro které se vžilo označení „tubeless ready“. Zjednodušeně řečeno je takovým pláštěm a ráfkem při troše šikovnosti každý kvalitnější produkt. Vtip spočívá v tom, že otvory pro niple v ráfku přelepíte plastovou páskou a plášť rychle nafouknete, aby zaskočil na své místo. Patky se tlakem vzduchu přitisknou na boky ráfku a plášť zůstane nafouknutý. Na rozdíl od UST je však potřebná ještě jedna komponenta, a to tekutý tmel, tzv. mlíko. Obvykle jde o roztok s částečkami latexu, které dokážou zacelit otvory až do průměru několika milimetrů. Ten se postará jak o případné nedokonalosti konstrukce pláště a ráfku, tak také o většinu defektů za jízdy (z tohoto preventivního důvodu jej ostatně aplikuje i většina uživatelů technologie UST, kde není pro těsnost nezbytný). Současný plášť „tubeless ready“ tedy především eliminuje nevýhodu vysoké hmotnosti, která byla systému UST od počátku vytýkána.

Proč je duše špatná
Bezdušový systém se může pochlubit hned několika výhodami. Možná vás napadne, že zahozením duší snížíte důležitou rotující hmotu kola a příznivě ovlivníte setrvačnost. Do jisté míry máte pravdu, ale úspora není nijak obrovská. Ráfkové pásce se nevyhnete, ventilek také musíte použít, takže ve výsledku jde jen o rozdíl mezi hmotností černé butylové gumy, které jsme se zbavili, a 50–100 ml tmelu, kterým jsme ji nahradili. Bezdušovým systémem si určitě nepohoršíte, ale klíčová výhoda leží jinde.
Řada uživatelů bezdušového pláště vám řekne, že by rozdíl poznali i se zavázanýma očima. Nejspíš je to proto, že plášť zbavený duše se při jízdě chová jinak – je celkově poddajnější a lépe se přizpůsobuje povrchu. Výsledkem je tedy citelně lepší přilnavost v terénu a vyšší pohodlí jízdy. A ještě jeden bonus získáváte. Jak známo, valivý odpor pneumatiky je v podstatě energie spotřebovaná na její deformaci (proto závodníci používají raději poddajnější latexové duše než klasické butylové). Když v plášti duše není vůbec, nedeformuje se a valivý odpor ještě klesne. Nijak zásadně, ale podle výsledků různých testů měřitelně.
Z hlediska cykloturisty může být lákavá hlavně poslední výhoda vycházející z použití tmelu. Ten dokáže i z velmi lehkého rychlého pláště udělat odolný model. Většina výrobců tmelu totiž deklaruje, že jejich produkt dokáže zacelit otvor v průměru 2–4 mm. Trn, střep, ale ani hřebík tedy nemají proti „mlíku“ šanci. Záleží vždy na kondici roztoku, tlaku a velikosti poškození, ale defektu si buď ani nevšimnete, nebo se ozve zasyčení trvající několik otáček kola, během nichž se poškození postupně zacelí latexovou zátkou. Zpravidla ani nemusíte dofukovat. Jediné, na co sebelepší tmel nestačí, jsou výrazná poškození kordu, tedy základní tkaniny pláště. Přeťatá vlákna kordu znamenají výměnu pláště nebo nutnost jeho podlepení.
Vedle klasického propíchnutí se díky bezdušovému systému zbavíte i rizika „procvaknutí“ duše o ráfek při nízkém tlaku při přejíždění výmolu, kamene nebo jiné překážky. Celý článek najdete v tištěné verzi nebo na www.alza.cz či www.floowie.com/cs/vpress/publikace

4 komentářů

Klikněte zde pro vložení komentáře

  1. Anvil (novepocitace@***) napsal:

    No jdu do svého prvního bezdušového řešení, i přesto s sebou budu vozit duši, kdybych prořízl plášt, abych mohl dojet domů.

  2. Pepa (pepaa@***) napsal:

    Všem případným zájemcům o bezdušový systém jednoznačně říkám NE! Je to úplný nesmysl!!!
    Zkusil jsem nedávno zakoupit bezdušový plášť českého výrobce vč. speciální sady na montáž na ráfek obsahující ventilky, lepidlo, 3M lepící pásku a pásku na zakrytí drátů. Mé zkušenosti jsou následující:
    1) Bezdušový plášť je asi 10x tužší, než klasický. Nandání na ráfek je absolutně nereálné. Vyřešil jsem nákupem profi kovových montpák za 350 Kč. Plastovou zlomíte, jako sirku.
    2) K bodu 1), montáž v lese v případě defektu si nedovedu představit ani tak, možná se 3 pákami a 4 kamarády
    3) Po prvotní montáži jsem postupoval přesně podle návodu, avšak napustit plášť, aby se vymezily vůle a plášť si pěkně sednul na ráfek je klasickou pumpičkou (profi pumpička TOPEAK) nereálné… Vyřešil jsem kompresorem na OMV…
    4) I přesto, že se zdálo vše ok, plášť trvale utíká, nutno dufukovat cca 1x denně
    5) Když mi na cyklo výletu došla trpělivost s neustálým dofukováním, rozhodl jsem se tam dát normálně duši, ALE to je nereálné… Není nejmenší šance duši nezničit, při montáži, protože práce s montpákami musí být opravdu té nejvyšší fyzické síly….
    6) když jsem plášť sundal, lepidlo bylo ve stejném skupenství, jako když jsem jej tam dával. Za 3 týdny neztuhlo ani o 1%
    Závěrem, kupte si normální plášť, duši, ušetříte min. 1000 Kč proti bezdušovému systému a bude mít SVATÝ KLID!!! A to nepočítám nutnost profi montpák za 350, místo plastových za 20 Kč…

    1. Stuka (stuka@***) napsal:

      Dobrý den, je mi líto, že máte špatné zkušenosti, bohužel je to dané špatným výrobkem. Naše letité zkušenosti s desítkami různých plášťů i ráfků říkají, že plášť jde většinou nasadit pouhými prsty, maximálně jednou montpákou. Často jde plášť nahodit i obyčejnou pumpičkou, ale kompresorem nebo dílenskou pumpou to jde snáze. Unikání vzduchu je jednoznačný důkaz nekvalitního pláště, pokud je skutečně určen pro bezdušové užití. Lepidlo se na bezduše nepoužívá, pokud jde o tmel, tak ten nemá zatuhávat, pouze má zacelit díru a případně v ní zaschnout. Duše jsou přežitek, smiřte se s tím.

    2. Petronivs (petronivs@***) napsal:

      Já mám bezduše už 3 roky a je to absolutně bez problémů. Častěji dofukuji jenom když je málo mléka a nebo když jsem ho nezkontroloval a až později jsem zjistil, že vyschlo. Používám pláště od Specialized a pokud si nepotřebuji hrát s tlaky, tak ten tlak tam vydrží dlouho. Značnou nevýhodu vidím snad jen ve ventilcích. U jednoho jsem hustilkou od Blackburnu ulomil špičku a když používám šroubovací hadičky, tak se občas povolují při utažení závitu. Proto používám nacvakávací hadičku https://www.specialized.com/cz/cs/air-tool-big-bore-pump/p/156235?color=229150-156235 a mám klid. Při dolévání používám https://ride.lezyne.com/collections/floor-pumps/products/1-fp-prodr-v204. Pro případ defektu mám ještě rezervní duši, hustilku a bombičku pro případ časové tísně. Nasazení duše v terénu je bez problémů. Už jsem to jednou dělal, když jsem zapomněl zkontrolovat mléko, které mi na dovolené dovyscho. Od té doby to kontroluji častěji.

Menu