Čapákovka. Nebo nevíte, co to je?

3.10.2017

 

Byl to skvělý cyklistický rok, co říkáte? Tolik krásných dnů a na kolech jezdí pořád víc a víc lidí! Naplňuje mě to radostí. A podle posledních statistik stále méně mladých lidí kouří. Z toho mám taky radost. Rok ale ještě zdaleka nekončí, i podzim na kole je překrásný. Je to moje nejoblíbenější roční období. Cyklistický rok končí jen z pohledu našeho časopisu, který se s vámi na zimu rozloučí. Příští číslo vyjde až na konci ledna. Pokud nechcete o další Cykloturistiky přijít, předplaťte si celoroční předplatné. Máme pro vás opět připravený dárek, tentokrát v hodnotě bez jedné koruny tří set korun. Tedy pro vás, kdo stihnete objednat do konce roku. Detaily se dozvíte na stranách 8 a 9 nebo na www.cykloturistika.cz/predplatne. Sami jsme si udělali radost tím, že jsme spolu s českým výrobcem svetrů Kama vyvzorovali svetr v barvách Cykloturistiky. I když, co ,říkám‘ svetr, to je čapákovka, tedy čapáková bunda. Pamatujete? Desítky let provázela cyklisty jako jediný teplý svršek a pak se po ní slehla zem. Věřím, že může udělat radost spoustě z vás. A vy, kdo si časopis předplatíte, máte na čapákovku obrovskou slevu. A měl bych pro vás ještě malou radu, jak na to – nechte si ji darovat, nadělit od svých blízkých. Vždyť to známe, řeší to snad každý z mých známých – co si přát k Vánocům? A čapákovka radost udělá, tím jsem si jist. Mně určitě!

Vím, co vás asi napadá. Ohlížíme se dozadu, za tím, co jsme měli rádi, za tím, co bylo kvalitní, a toužíme po tom vrátit trochu čas. My se ale nevyhýbáme ani úvahám o tom, co nás čeká, kam se cyklistika vyvíjí, jak budou vypadat kola v budoucnu, jak práva jejich uživatelů, jak cyklistické stezky a trasy a podobně. Opět jsme absolvovali veletrh v Německu a s ještě větší mírou jsme zaznamenali nástup elektrokol. I my jej reflektujeme a v příštím roce připravíme dvě speciální čísla časopisu Elektrokola plné novinek a testů. Někdo z vás možná elektrokola nemáte rádi. Rozumím tomu. Ale myslím, že nás ani tak nečeká větší tolerování a přijetí elektrokol, jako spíš určité otupení názorových hrotů, zkrátka je přestaneme řešit. Je to pořád přece jen kolo. Bude se pořád vyvíjet a zdokonalovat, motory budou výkonnější, baterie lehčí a s větší kapacitou, kola budou lehčí a vše bude do rámů tak integrované, že ani zběžným pohledem nepoznáme, zda jde o e-kolo, nebo o ne e-kolo. Nakonec se mi zdá, že ten malý motor s akumulátorem není o moc větší inovací, než byla kdysi přehazovačka. Když se v druhé polovině minulého století objevilo horské kolo, byl to poprask. A ne každý ta těžká podivná kola se širokými gumami akceptoval. A úplně stejné to bylo s devětadvacítkami – s velkými koly. Kolik bikerů je nenávidělo. A dnes? Zkrátka už mě nebaví řešit otázku, jestli kolo, nebo elektrokolo, a co je pro, a co je proti. Radši řeším to kolem, a to je nám společné všem. Radost z ježdění. Tak ať je jí co nejvíc i v závěru tohoto roku a celý ten příští.

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře

Menu