To nám ta druhá stovka začala pěkně zhurta. Tour de France se ve svém 101. ročníku zase jednou dostala na první příčky hitparády českých hospodských témat. Nejdřív kvůli Kreuzigerově neúčasti, pak v reakci na pády, kostky, odstoupení dvou největších favoritů, Saganovu sérii druhých míst a nakonec kvůli neustále stoupajícímu Königovi.
Ředitel závodu Christian Prudhomme po loňském jubilejním ročníku nenastolil úsporný režim a načal další stovku vydání s visačkou Grande Boucle v pokračujícím plném tempu koncentrovanou esencí cyklistiky. Letošní Tour byla závodem s přídomkem 5 v 1. Na úvod „Mini Lutych" na anglickém území, pak deštivé „malé Roubaix" v severní Francii, pouť Vogézami ve střední části, jež by samy o sobě byly svým členitým terénem schopny rozhodnout jakýkoliv jiný etapák, a teprve potom tradiční dvojboj Tour v Alpách a Pyrenejích. Pořadatelé se nerozpakují objevovat nové, experimentovat a výsledek je znát. Tedy, chapeau!
Boj o žlutý trikot sice prakticky od druhého dne eliminoval jediný muž, jenomže Tour nabídla tolik jiných vzrušujících momentů, že těžko můžeme mluvit o nudě. Odpověď na otázku, kdo je nejvšestrannějším silničářem dneška, sice dala jednoznačnou, ale zůstala řada dalších nezodpovězených.
Předně – koho by nezajímalo, zda by Nibali odolal soustředěnému náporu Tinkoff -Saxo v čele s mimořádně motivovaným Contadorem, kdyby si už v desáté etapě nezlomil nohu. Španěl by zřejmě s podporou Majky, Rogerse či Roche rozpoutal v horách peklo a Nibaliho by jistě prověřil víc než Peraud nebo Pinot. Ale smazal by ony dvě a půl minuty poztrácené na kostkách? Poradil by si proti přesile, když Westra, Scarponi, Fuglsang a Kangert se zdáli být v závěrečném týdnu už dost utahaní?
A kdyby startoval Kreuziger a převzal roli náhradního lídra po Albertovi, jak by dopadl jeho souboj s krajanem v první desítce, který jsme tolik vzývali? Škoda, že se to nedozvíme. Zatím.
Proto si važme nezpochybnitelné reality, že totiž druhý rok po sobě máme zástupce v top ten největšího etapového podniku planety, že díky „Kenyho" sdílnosti jsme mohli niterně nahlédnout do psychických proměn jezdce v třítýdenním martyriu a že celá světová cyklistika zaznamenala nejen vzkříšení kolébky závodu číslo jedna, ale registruje také sedmého vítěze Tour de France v posledních sedmi ročnících. A to je dobré znamení, báječné. Sedmiletou sérii s dominancí jednoho muže jsme tu už měli.