DH kemp Jasná 2009

15.9.2009
<!-- Generated by XStandard version 2.0.0.0 on 2009-09-21T16:30:35 --> <p>V zářijovém číslu Vela jsme vám slíbili celou reportáž z Dh kempu v Jasné, nyní slibu dostáváme a omlouváme se za zpoždění. Jediný bikový kemp na Slovensku to měl ve svém třetím ročníku na začátku roku nahnuté. Trh zasáhla finanční krize, a tak sehnat dostatek sponzorů pro tuto relativně malou akci byl trochu problém. A když do toho vstoupila plánovaná uzávěrka střediska ohledně stavby nové lanovky a zasněžování, zdálo se, že je na tento rok vymalováno a Bikemagazín Summer Camp svůj třetí ročník nenapíše.</p>

Naštěstí se organizátoři nevzdali a paradoxně i díky krizi, která výstavbu v Jasné oddálila, se kemp nakonec uskutečnil. Jen toho času na organizační přípravy měli lidé z Bikemagazínu o dost méně. Bikemagazín Summer Camp má svůj stabilní termín poslední červnový víkend a toto nepsané pravidlo platilo také tento rok. Na přijíždějící bikery byli kromě organizačního týmu připraveni také instruktoři v částečné obměněné podobě. Zůstalo jádro z minulého roku – Zemánek, Wiesenganger, Korytko – a přibyli Slivka s Nováčkem. Jako speciální host byl očekávaný Michal Maroši.

Čtvrtek 25. 6. byl termínem, kdy se do bikeparku v Jasné, který tento rok získal nového generálního partnera a nese název Giant Bikepark Jasná Nízké Tatry, dostavilo téměř 50 cyklistů včetně čtyř odvážných děvčat. Po zahájení kempu a vyhlášení nejlepšího instruktora za minulý rok (byl jím Michal Wiesenganger) začala neformální zábava. Nezůstalo jen při sledování videí, organizátoři připravili také herní zónu s několika konzolami X-Box360, k dispozici byl billiard, stolní fotbal…

Provozovatelé bikeparku na tento rok připravili několik změn také na tratích. Po roce byl opět otevřený Jelení příkop, který byl posetý množstvím dřevěných lávek a sloužil tak hlavně na trénink skoků. Po zkušenostech z minulých let prošla obměnou také Family trať, tentokrát už přejmenovaná na Turistickou. Přece jen její obtížnost a hlavně tvrdý náročný povrch s představou rodinného svezení neměl tolik společného. Hlavní sjezdová trať pod lanovkou vážnými změnami neprošla a stále patří k nejtěžším a nejkrásnějším tratím na Slovensku.

Páteční ráno se už neslo v duchu „nauč se, co můžeš, budeš to potřebovat”. Také tento rok byli účastníci rozdělení do větších výkonnostně odlišných skupin. Rozdělování však proběhlo jiným způsobem, kdy instruktoři nechali všechny sjet několik technických úseků a na základě pozorování udělali rozdělení. Eliminovala se tak migrace účastníků po dobu stávajících dní.

Nejvíce problémů po dobu podjetí způsobovalo proměnlivé počasí. Namoklý blátivý terén a silné dešťové přeháňky tak připravili kempařům opravdu krušné chvíle. Pozitivním na tom bylo, že se mnozí naučili zvládat bike i v takovýchto těžkých podmínkách, protože samostatně by se na takové věci neodvážili. Negativním byl zvýšený počet zranění, kdy po dobu víkendu musela horská záchranná služba zasahovat čtyřikrát. Zlomená klíční kost, natrhnutý břišní sval, otřes mozku či poškozená achilovka věru nepotěšily, ale i takový je tento sport.

Tahounem večerních párty byl podle očekávání Michal Maroši, kdy ukázal, že i v tomto ohledu je profesionálem. Kromě videí a gamezóny se někteří účastníci vydali do nedalekého aquaparku či diskotéky v blízkém Liptovském Mikuláši. Celá akce byla ukončena nedělním uzavřeným závodem pro kempaře, instruktory, zástupce médií a pozvané jezdce. Celonoční déšť nakonec odradil jen několik přihlášených. Terén sjezdové tratě připomínal spíš motokrosovou dráhu, a tak největším nepřítelem nebyl čas, ale bláto.

Zatímco se kempaři rozjížděli, v prostorách hotelu Ski se uskutečnila pravidelná tisková beseda. Zúčastnili se jí organizátoři, provozovatel bikeparku a pozvaní novináři. Zástupce střediska zajímal zejména názor na kvalitu tratí tento rok, když jejich výstavbu měli na starosti rozdílní lidé. Všechny připomínky byly pečlivě vyposlechnuty a promítnou se do změn na tratích nebo konkrétních překážkách.

Závěrečný závod se nesl v duchu přátelství a porozumění mezi národy. Akorát to bláto se nechtělo kamarádit. Jako poslední se na trať vydal Michal Maroši, který tak uzavřel jezdeckou část kempu. Následovalo vyhlašování vítězů jednotlivých kategorií, talentů každé tréninkové skupiny a rozdání na tento rok velmi slušné tomboly.

Co dodat na závěr? Prožili jsme opět pěkný víkend v prostředí Nízkých Tater, který nepokazilo ani místní počasí a ani nemístné poznámky zaměstnanců obsluhujících lanovku. Je až neuvěřitelné, že ve čtvrtém roce fungování bikeparku si někteří neumí zvyknout na bikery jako zákazníky, kteří v letní sezoně znamenají pro středisko jako celek finanční přínos.

Oproti porodním problémům z tohoto ročního rozpočtu a dalšími záležitostmi, o kterých by věděli říct nejlépe samotní organizátoři, můžeme třetí ročník Bikemagazín Summer Campu hodnotit jako vydařený a věříme, že další rok se tu opět uvidíme.

Richard Medvěd Foto: bikemagazin.sk

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře

Menu