Kona 08, Livigno, Mottolino Bike Park

20.8.2007
<!-- Generated by XStandard version 2.0.0.0 on 2007-08-21T13:39:21 --> <p>Je to Kona Bike Park snad s nejhezčí přírodní scenérií kolem a snad proto se firma rozhodla uspořádat prezentaci modelů příštího roku na horní stanici lanovky svahu Mottolino nad italským Livignem.</p>

Ostrý vítr ale trochu znepříjemňoval prezentaci a moc nevyšla ani sázka na šílené dirt bikery, kteří ve větru nedostali šanci předvést vůbec nic a při večeři pak svými opileckým excesy otrávili většinu z přítomných. O to příjemnější bylo spočinout ve společnosti samotných kol. Řeklo by se, že Kona vypadá pořád stejně nebo aspoň podobně, ale není tomu tak. Profilace trubek, použité materiály, logotyp i barevnost procházejí neustálým vývojem a na příští rok se zdá být těch kroků, které lze označit za mílové, vícero. Za srdce berou nové dámské modely pevných i odpružených biků, mladší generaci silničářů prostě musí oslovit řada silničních speciálů a bikoví labužníci najdou v kolekci 2008 ještě více devětadvacítkových horáků. Také Kona má svůj projekt pomoci rozvojové Africe a speciální model kola pro něj určený a kola cestovní městská a kupodivu i cyklokrosová.
Už předem se hovořilo o revolučním přepákování nového endura, ale kdo jej viděl dříve, nenacházel slova k jeho popsání: „Prostě to musíte vidět, to popsat nejde…” Zavěšení zadní stavby modelu Coil Air je před středem šlapání, avšak zadní vidlice je vedena pod středem. To samo stačí k tomu, aby byl člověk úplně zmaten a dost zmatečně to vypadá i na obrázku. Nicméně význam systému Magic Link tkví nejen v efektivním přenosu pružení, ale především ve změně geometrie celého kola při šlapání a jízdě do kopce a také v závislosti na velikosti rázu do zadního kola. Kupříkladu jen výška středu nad zemí se mění v závislosti na jízdě z kopce či do kopce až o deset centimetrů, jízda s kolem téměř sjezdových vlastností je tak snazší i ve stoupáních a samozřejmě naopak. Jde o interaktivní systém, jehož činnost je nezávislá na ovládání jezdcem, dobře seřízen pracuje skutečně sám. Trochu to připomíná VPP, kdy se systém buď překlopí do negativní polohy a „zavře” anebo naopak propadne na stranu druhou do plně aktivní fáze. Pro lepší pochopení je třeba poznamenat, že na obrázku chybí dorazový blok navlečený na tenké osičce. Nezbývá, než se těšit na praktický test.
Text a foto: Martin Raufer

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře

Menu