DLOUHODOBÝ TEST: Canyon Spectral Al7.0EX

8.7.2015
<p>Letošní dějství dlouhodobého testu kol se uzavřelo závěrečnou rozborkou a zhodnocením stavu v prázdninovém dvojčísle Vela. Úkolem testovacích jezdců bylo především najezdit maximální počet kilometrů, není ale divu, že si všichni za více než šest měsíců v sedle vytvořili ke „svým“ kolům pevné pouto. Během prázdnin se na <a href="http://www.iVelo.cz">www.iVelo.cz</a> postupně objeví vyznání, jimiž se s biky testeři definitivně rozloučí. Začneme u Petra Ducháčka a jeho Canyonu.</p>

„Asi bych se po konci dlouhodobého testu mohl alibisticky pousmát a jen odkázat na své první dojmy. Pro Spectrala by ale nebylo úplně fér věřit jen prvnímu dojmu, a tak tedy navážu tam, kde jsem naposledy přestal.

Při dalších projížďkách po českých luzích a hájích jsem se jen utvrdil v názoru o univerzálnosti Spectralu, ale stále se nemohl dobrat kompletního dojmu. A tak jsem přistoupil k další tortuře na vysokohorských svazích Alp. I tady kolo dostálo mému očekávání, výšlapy jsem si na něm víc než spokojeně vyjížděl, odškrtával nastoupané metry a sem tam si zazávodil i s okolo jedoucími silničáři. V sjezdech jsem se zase mohl spolehnout na stabilní projev a enduro příchuť odpružení. Někdy jsem se přistihl, že by kolo chtělo pustit mnohem víc z otěží, jenže já sám jsem na limitu, a tak se raději krotím a jedu na jistotu. Ani po sobě jdoucí celodenní vyjížďky s nájezdem okolo osmdesáti kilometrů a výškovými dvěma tisíci metry tak pro kolo ani jezdce nebyly žádným velkým problémem.

Stále tedy věřím univerzálnosti tohoto kola, ale jedna ze samolepek Wolrd Enduro Serie na něm mě ještě trochu zviklává. Pokud na něm závodní jezdci objedou svěťák, tak já na něm musím sjet alespoň jeden ze závodů českého endura. Abych si na vlastní kůži vyzkoušel, jak se bude kolo chovat na tvrdších erzetách a v závodním laufu. Protože co si budu nalhávat, na horách si vždy můžu vybrat lehčí stopu, strmou pasáž si objet nebo ji snést. Ovšem na závodní erzetě mě bude vést jen lajna stavitele a endorfiny v těle. Samolepka nakonec nelhala a já i Spectral jsem se s terénem porvali, jak nám to nejlépe šlo. A pokud se nám náhodou nedařilo, tak to byl hlavně jezdec a ne kolo, kdo na v odkloněných pasážích nestíhal.

Bylo tedy vůbec něco, co se mi na kole nelíbilo? Nu až na již vzpomínaný nevhodný tvar gripů, které jsem stejně nakonec odjezdil až do naprostého zničení, a rychlého zreznutí hlav pár šroubů nemám kolu co vytknout. Možná bych se zamyslel nad použitím převodníku s 32 zuby. V kopcích jsem se s použitým 34zubovým často dostával do situace, kdy jsem již nemohl víc podřadit. Suma sumárum po vybalení kola z krabice už nemusíte dál nic řešit, měnit ani dokupovat. Stačí jen nasednout a vyrazit.

Pokud jsem něco zničil či ohnul, bylo to jen mojí vinou a občas přehnanou rychlostí. Takhle jsem hned první den, v jedné ze zatáček nad Lago di Garda, ohnul brzdovou páku. Alespoň jsem zjistil, že se dá koupit jen vlastní páka a ne celá brzda. V Prokopském údolí po jednom z pádů málem padla na oltář přehazovačka. Nakonec se jen ohnula patka a na přehazovačku přibyly dva krásné šrámy. A na úplný konec výčtu zničených komponent jsem po poslední erzetě v Koutech přidal i řídítka. Náraz o vzrostlejší strom pro ně byla konečná.

Hodnocení po všech měsících může být jen jediné. Canyon Spectral je Allmountain kolem dovedeným do naprosté dokonalosti. Ani nebudete vědět, jak rychle se s ním sžijete a jak vám ježdění s ním bude nakonec chybět.“

Petr Ducháček

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře

Menu