„Třídenní seminář byl především určen pro reprezentační trenéry
a trenéry sportovních center. Účastnili se ho i trenéři ze Slovenska.
Školení přímo navazuje na trenérské metody Sebastiana Webera, který tu
nakonec být nemohl, ale díky jeho kolegovi z německého institutu tu
zazněly konkrétní tréninkové metody aktuálních mistrů světa. Věřím,
že teoretické i praktické zkušenosti budou mít další přínos pro naše
trenéry,” vysvětlil Svatopluk Henke, organizátor semináře, který se konal
za podpory Českého svazu cyklistiky, Českého olympijského výboru a grantu
Olympijské solidarity.
O teorii správného posedu a využití SRM systému přednášel Marc
Wonneberger, kolega trenéra Webera z kolínského institutu Staps, jež se
staral o cyklisty týmu T-Mobile, HTC-Columbia a aktuálně vede trénink
jezdců stáje Katusha. „Jen správné nastavení posedu může ušetřit
i několik desítek Wattů, které ve finále rozhodnou o tom, kdo se stane
vítězem časovky. V době, kdy jsou jezdci na nejvyšší úrovni, už
rozhodují maličkosti a třeba jen řidítka o centimetr níž nebo správně
posazené helma může udělat obrovský rozdíl. V tom nám pomáhá právě
diagnostika a testování pomocí SRM systému,” řekl Marc Wonneberger, který
trenéry seznámil i s konkrétními výsledky a dlouhodobými
porovnáními.
Trenérské kapacity pak přímé výsledky systému SRM mohli vidět během
živých testů na motolském velodromu, kde jako proband sloužil Alois
Kaňkovský, někdejší dráhový mistr světa v omniu. „Je důležité se
naučit se SRM správně pracovat a pak i trénovat. Teď je sice výborné
vidět rozdíly, ale to je jen začátek pro systematickou přípravu. Uvidíme
tedy, co testování přineslo. Je ale dobře, že je tu chuť pracovat
s novými metodami,” vítal seminář Alois Kaňkovský.
Jedním z testovaných byl také letošní bronzový muž úvodní etapy
juniorského Závodu míru, terezínský cyklista Matěj Zahálka. Na něm
tentokrát Ing. Jiří Novotný provedl vytrvalecký test, vedoucí až ke
stanovení jeho hranice výkonu. Diagnostika pak trenérům detailně ukázala
celkový stav trénovanosti, z níž se vychází pro úpravu tréninku.
Chybět tak nemohlo ani odebírání vzorků krve pro stanovení hladiny
laktátu. „V Čechách je stále málo lidí, kteří výsledky podobných
testů dokážou využít k návaznosti na trénink. Přitom
i v kolektivních sportech je potřeba mít individuální přístup, protože
jinak se může stát, že pro dva lidi bude mít trénink pozitivní přínos,
dalších pět nic nepocítí a sedm to zničí. Faktem je, že sportovci už
více přemýšlí a stále více chtějí postupovat systematicky,” podotkl
Jiří Novotný.
Jaké dopady a pro koho je kdy vhodný trénink ve vyšších nadmořských
výškách seznámil trenéry doc. PhDr. Jiří Suchý, Ph.D.. „Dlouhodobý
pobyt ve vysokohorském prostředí vede ke zlepšení maximální aerobní
kapacity až o deset procent. Testováním jsme zjistili, že i opakované
pobyty v délce od deseti dnů mají smysl. Taková příprava je ale pro
dospělé a hotové jedince. Pobyt nad patnáct set metrů nad mořem třeba
vůbec nedoporučuji mládeži do patnácti let,” řekl Jiří Suchý, když
představoval různé metody zahraničních sportovních svazů.
V souhrnu celý seminář přinesl přinejmenším řadu podnětů
k zamyšlení při přípravě sportovního tréninku. „Podobné semináře
by se měly dělat výrazně častěji. Třeba na tento se čekalo opravdu
dlouho. Nemohu ho hodnotit jinak než pozitivně, i když všechno je bohužel
založeno jen na financích, kterých zrovna moc není,” dodal šéf lounské
cyklistiky a trenér Sportovního centra mládeže v Lounech Milan Chrobák.
Patrik Pátek
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT