Moab trochu jinak

11.5.2010
<!-- Generated by XStandard version 2.0.0.0 on 2010-05-10T21:42:28 --> <p>Tenhle neobvyklý trip začal 24. května příletem do rozpáleného Las Vegas. Skupina tří bikerů, jedné bikerky a Gaspiho jako průvodce a kouče v jedné osobě.</p>

Vegas je město plné světelných banerů, kasín a hráčů připomínající velkou Matějskou, jehož součástí se stala i naše pětičlenná výprava. Den po příletu nás čekala cesta přes Zion Park a resort, kde se jelo několik ročníků freeride závodu Red Bull Rampage. Terén je stále protkán nově postavenými cestami, kde se dodnes natáčí záběry do MTB filmů a testují nové produkty. Biková komunita je silná i v takto zapadlé části Utahu, což dosvědčují i plně vybavená centra se servisem, prodejem a půjčovnou kol v přilehlém městečku Springdale. Naše další cesta vedla přes Bryce Canyon přímo do Moabu. Ubytování ve velkém domě s výhledem na červené skály kolem dokola už startovalo nadšení a přípravy na první den ježděni na snovém místě pro náročnější bikery. Při leteckém zmatku díky plivající sopce nedorazil Gaspiho Specialized Pitch, a tak byl nucen vzít zavděk stejně jako zbytek výpravy kolem z půjčovny. Naštěstí měl testovací prototyp nových pneu Rubena v jiném zavazadle, tak je obul na cizí kolo.

Ceny a vybavení půjčoven v Moabu jsou na hodně dobré úrovni. Když si spočítáte, že za přepravu kola do USA a z USA zaplatíte cca 300 dolarů a půjčení kola na osm dní s plným servisem vás vyjde na 325 dolarů, není o čem přemýšlet. Tři největší půjčovny Moab Cyclery, Poison Spider a Chilli Bike jsou schopni vám připravit i program s vývozem na kopec.

Moab je speciálně pro enduro jízdu! Okruh Slickrock trail je asi nejznámějším místem Moabu pro bike a řidiče 4X4 upravených aut. Povrch připomíná smirkový papír a dost žere špunty z plášťů, nepřejte si na tom spadnout… Proto po rozcvičce následovala Gaspiho instruktáž o technice jízdy v tomto terénu, je důležité být připravený na střídající se krátké sjezdy a prudší výjezdy. Důležitou zásadou je nepodcenit pitný režim na trailu a vzít si dost vody, protože se není ani kde schovat do stínu. Následující dny byly ve znamení trailů jako Porcupine, Sovereign, Saltwash, Amasa Back, Circle O, Rockin, Bar M nebo taková jednoduchost na závěr – Gemini Bridgers. Porcupine je trail, kam je lepší dorazit autem, protože pak ještě následuje hodina technického šlapání do kopce po kamenných plotnách, než se dostanete na horní římsu, po které vede spojovací cesta s krásným výhledem ke sjezdové části zakončené zhruba čtyřkilometrovým singletrailem. Celá tahle sranda vám vezme jedno odpoledne.

Souvereign a Saltwash jsou klasické volně se houpající singletraily s mnoha spojovacími cestami pro zkrácení, pokud vám dojdou síly. Je důležité mít s sebou mapu, která je k dostání v každém bikeshopu. Amerika je velká a ztratit se v poušti nemusí dobře dopadnout…

Amasa Back je dost o šlapání do kopce a křížení s cestami pro 4X4 plný výhledů ze skalních říms, podle našich odhadů vyšších než 85 m. Na tento trail se ještě napojuje nový trail Rockeffeler, což byl docela brutal, ale poprala se s ním i Bára, a to ještě přemýšlela, co udělá k večeři.

Tento resort je nádherným snem každého bikera vyznávající enduro/all mountain, navíc jednoznačně přispívá ke zlepšení techniky jezdců. Lukáš se zlepšil natolik, že začal přeskakovat překážky na cestě, Pavel projížděl nebezpečné zatáčky s naprostou kontrolou,Vláda se naučil pracovat s kolem jak ve výjezdech, tak hlavně v technice z kopce, což využije v XC závodech. Takzvané pumpování těla a kola ve zdánlivě neprůjezdných úsecích přesvědčilo i Gaspiho, že jeho skupina se neuvěřitelně zlepšila.

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře

Menu