Přijel
mladíček v dresu České spořitelny a zaklel. Defekt.
Chvíli
bojoval s pneumatikou. Nešlo to. „Nemáte někdo montpáky?”
Měli jsme.
Čas
běžel, výměna duše se moc nedařila, kolem projely desítky hobíků,
většinou už ti bez reklam a týmových barev.
Uplynulo asi pět minut – nová duše, plášť na ráfek, tlaková
bombička a pssssssssss… Většina vzduchu syčí kolem.
Další
kletby. „Ulomil jsem ventilek”. Jezdec nasedá na poloprázdné kolo a
odjíždí. Nepochybně vstříc dalšímu defektu.
V lese
zůstává duše a bombička. Příroda by se stopou tohoto cyklisty bojovala
desítky let.
Kolik ztratil tím, že neuměl sundat plášť z ráfku, neměl vlastní nářadí, nedařilo se mu duši vyměnit a posléze ji nedokázal nahustit? A kolik času by mu zabralo nastrkání duše do zadní strany dresu? Kdyby šlo olympijskou nominaci, budiž. Ale tady šlo o amatérský marathon „okolo Brd”. Sto padesáté místo. Nebo sto šedesáté?
(mr)
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT