Stojíte u něj, u tohohle šedivého hubeňoura, a říkáte si, že se trochu bojíte na něj neopatrně sáhnout, natož se naplno opřít do jeho pedálů. Vypadá jemně, křehce. Jenže pak překonáte strach, naskočíte, naložíte tomuhle španělskému hřebci, jak jen umíte, a nestačíte se divit. Nejenže s přehledem odolá vaší síle i hrubému terénu, ale taky letí nesvázaně vpřed. Seznamte se, Unno Horn přichází na scénu.
Není to první, ale už druhé nebo třetí Unno v našem testu a platí pro něj to co pro přechozí bratry a sestry. Jsou to vždy velmi osobité kousky, designově odlišné od klasických, trochu až konfekčních modelů řady jiných značek. Testovaný Horn Race Custom cílí na rychlost a výkonnostní sport či závod, pojatý je kompletně jako individuální stavba na rámovém základu – nepřehlédnutelná jsou tkanicemi zapletená kola Berd, bezdrátové elektronické řazení Wheeltop, karbonové kombo představce a řídítek Deux, kazeta a převodník Garbaruk či brzdy Formula Cura X. Prostě moc „klasiky“ tu nečekejte a věřte, že na ždímání maxima z tohoto biku jsem se fakt těšil.
Dali nám vůbec kompletní kolo?!
První dotek a mně se ihned zvedla tepovka na 160 úderů. To kolo je sakra lehké! Tahám ho z krabice a kontroluji, jestli mi k němu dali kola a řetěz. Je tam všechno! Uf… Šup na váhu a až na pedály jinak kompletní bike má jen lehce nad 10 kg ve velikosti L. Lehká XC raketa. A možná se budete smát a možná mi to nebudete věřit, ale jak člověku projdou rukou desítky karbonových biků, už u krabice vím, že to nebude klasické XC, co ho budu moci naplno prohnat po asfaltu a šotolině, ale už tak nějak opatrně protáhnout lesem, těžkým terénem. Z Unna jsem cítil ostrost a tuhost (on prostě dobrý karbon zvoní jinak, věřím tomu), a ta kola! Tenhle bike jednoduše má auru závoďáka, ať chcete nebo ne.
Ladění takového oře je pro mě vždycky krásnou záležitostí. Všechny ty šroubky a kolečka dělají přesně to, co mají. Nikde se nic nekroutí, neohýbá, všechno přesně sedí. A já po otočení ovladačem vždy cítím změnu v nastavení. Naladit odpružení podle svých preferencí (nemám rád uskákaná kola), nafoukat do plášťů ideální tlak, kokpit o jednu podložku níže, dvě ještě zůstanou v záloze a jede se.
Roztočit kola a probudit emoce
Neskutečně tuhý rám a lehkost celku probouzejí emoce okamžitě. Každé otočení pedálem je tak snadné, přitom následné zrychlování zcela neuvěřitelné. Nejprve jsem jel se zcela otevřenými tlumiči, ale po několika kilometrech jsem se ujistil, že u tohoto biku není špatné hrábnout do strun regulace a při ostré jízdě po hladkém povrchu je zcela zamknout. Když jsem to neudělal, cítil jsem stálé lehké houpání. Charakteristický rys tohohle biku. Nic dramatického, ale až po zamknutí to byl katapult vpřed.
Špičkové vlastnosti rámu jsou tady umocněny koly s polymerovými lanky Berd ve výpletech namísto drátů. Jsou lehká, tuhá a roztáčejí se s úplnou lehkostí. Kolo při jízdě jen zvoní. Skoro jak silnička s vysokými karbonovými ráfky. Když mrkám v jedné silniční pasáži na budík, vidím, že moje rychlost při návratu z výletu, kdy stoupám zhruba deset kiláků a naberu 250 výškových metrů, je obdobná, jako když jedu na švih na silničním kole. Tohle kolo nejede, tohle kolo letí!
Stabilita, kterou nečekáte
V terénu se boří představy. U takto lehkých biků se občas bojím do nich pořádně opřít. Přece jen moje váha 85 kg není úplně ideální k jejich naturelu, to spíš lehce pod 70 kg by bylo top. Takže na to jdu nejdřív pěkně polehoučku. První trail je hliněný a již v prvních metrech jsem sakra rychlý. Jasně, to ta geometrie a XC určení. Ale první překvapení přichází v zatáčce. Kolo se zcela do ní noří s přehledem a po klikatém trailu uhání hbitě a jistě vpřed. Je to opojné a strhující. Hlavový úhel má hodnotu 66°, bike je totálně stabilní v rychlosti a nebojí se ani prudkého sjezdu. Zatáčky jsou pro něj radostí a těžký terén výzvou, kterou Unno velmi lehce přijme a pokoří.
Radost tohle ladit
Vidlice Fox 34 SL je lehčí, tužší a ve zdvihu jemnější než kdy dřív. Poprvé jedu na této nové generaci a rozdíl je jasný. Tam, kde se dříve používaly modely Fox 32, především kvůli váze, jsou dnes tuhé 34 – čísla udávají průměr kluzáků. Tahle vidle je fakt houževnatá, tuhá a chod je heboučký. Jsem z toho úplně „vystřelenej v kosmíru“. Ať se do kola opírám sebevíc, neberu vidlici na doraz, ale v terénu vyžehlí i mravencovo zádveří. Přední kolo tak je velmi jisté ve stopě, mohu se do biku dost opřít a přitom nepocítit dosažení limitu v jeho ovládání. Vidlice nechodí na dorazy, při šlapání či brzdění se zbytečně nenoří. A navíc se příjemně ovládá z řídítek, kdy se nabízí tři pozice: zcela otevřená, přivřená, zavřená. Nadšení pramenilo i z odezvy při ladění útlumu odskoku, kdy ve funkci opravdu zřetelně vnímám každé pootočení o jednu pozici.
Horn Race Custom je osazen samými dříči
Taky zadní odpružení je dříč za všech podmínek. Tlumič s maličkým zdvihem 37,5 mm se schovává ve spodní části horní rámové trubky. Designově je krásně zapracovaný, jeho funkce je posílena přepákováním, které se povedlo konstruktérům taktéž schovat, a to do kapsy v rámu. A tady se přesně hodí fráze: „Je malý, ale šikovný!“ Zadní stavba disponuje 110 mm zdvihu. Konstruktérům se z tak malého zdvihu podařilo vyždímat maximum funkčního odpružení. Když se tlumič otevře v terénu, dokáže přinést ohromný kus radosti. To, že je progresivní, asi moc nikoho nepřekvapí.
Kolo jsem dost trápil i na trailech a ve velmi prudkých sjezdech, kdy například po zdolání skalky přicházela komprese a já musel prudce do brzd. Tohle je složitá kombinace, kdy potřebuji, aby kolo žehlilo a drželo na skalce a v odjezdové stopě pod ní. Vzápětí jsem tvrdě na brzdách a bike nesmí propadnout do zdvihu, ale musí progresivně zareagovat a pohltit veškerou energii tak, aby mě to nerozhodilo v pedálech. A tenhle maličký tlumič to hravě dokázal. Žehlil a v kompresích byl velkou oporou. Úžasně vyvážený chod a v kombinaci s předním odpružení takové kolo v kategorii XC dostává zcela jiný rozměr.
Brzdy podtrhující závodní DNA Unno
Italské brzdy Formula Cura X jsou ostré jako břitva. Na začátku jsem je značně podceňoval. Myslel jsem si: Prckové s dvěma pístkama, co asi tak mohou předvést… No, rychle mě vyvedly z omylu, a to přes malé kotouče 180/160 mm. Jejich tloušťka je 2 mm a kombinace s těmito malými „agresory“ znamená ohromný kus práce, mohu si nastavit vzdálenost páky od řídítek (nutné použít imbusový klíč). Brzdy mají příjemný chod, jezdec jasně cítí kontakt destiček s rotory. Jejich ostrost byla vždy dechberoucí. Kdykoliv jsem chtěl, zastavil jsem bez potřeby velké síly. Do toho italský design podtrhující závodní vyznění Unna.
Výplety nepovolí
Zapletená kola doslova zvoní radostí z pohybu. Už jsem je mohl dříve trápit na enduru, jiný model. Byla velice dobrá, ale tady, na XC kole, přinášejí do jízdy úplně nový rozměr. Karbonové ráfky s vnitřní šíří 28,5 mm na předním kole a 30 mm na zadním, rychlé odvalování, jistota při jízdě na „podhuštěných“ pneumatikách. Výkon je neuvěřitelný, k roztočení kol stačí minimální úsilí. Poprvé a zcela nekompromisně vnímám, jak jsou kola tuhá a jedou. U endura to přece jen nemůže být tak citelné jako u XC rakety. Zároveň dokáží výplety pohltit hodně vibrací, tahle jejich vlastnost přináší do jízdy klid, jistotu a rychlost. Velmi důležité je, že se mi za celou dobu testu, kdy jsem kola trápil v blátě a mrazu a myl je vodou, výplety nikdy nepovolily.
Zvuk volnoběžky je příjemným společníkem, kdy víte, že jedete, ale není to přehnaný hluk. Nadšený jsem byl z rychlosti a přesnosti záběru. Nikdy jsem nepocítil propad v pedálu či přeskočení zubu.
Za řídítky zcela přirozená pozice
Jednodílný karbonový kokpit Deux XC Integrated je nejen potěšením pro oči, ale i pohodlím pro ruce a skvělou oporou pro jezdce v jakékoliv situaci. Jen při prvním setkání jsem byl lehce nervózní, to když jsem nemohl najít šrouby, které fixují představec na krku vidlice. Dva malé šrouby na 4mm imbus jsou umístěny zpředu pod řídítky, designově parádně schované. Trošku jsem se bál, zda se systém podobný integrovanému u sedlovek nebude protáčet v zatížení. Ale během testu jsem na to úplně zapomněl, drží perfektně. Přivítal jsem jejich ergonomičnost, úhly jsou velmi příjemně nastavené. Ruce mě z kola nebolí a mám pocit přirozené pozice – a šířka 760 mm k tomuhle kolu patří. Jen jsem časem vrátil podložku pod představec. Posed je závodní, a tak má jezdec těžiště stlačené velmi nízko. Není to nepříjemné a k závodním kolům to patří.
Pláště jako limit pro tvrdší jízdu
A další překvapení – pláště Tufo. Při odvalování kladou velmi nízký odpor, a to i při výše zmíněných nízkých tlacích. Na blátě moc práce neodvedly, ale to od nich nikdo s ohledem na vzorek ani nečekal, avšak jakmile byla zem jen vlhká či suchá, byl to urychlovač všeho dění. Krásně se zakusovaly do podkladu, hlína létala vzduchem a zadním kolem s hladším vzorkem kreslím čáru radosti do trailu, přední přitom stále parádně vede.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Limit jsem pocítil kromě bláta taky v tenkosti stěny, kdy jsem musel být na ostrých skalách opatrný, a taky bylo třeba hlídat si tlak. Jakmile jsem se dostal pod určitý limit (na tlaky, které běžně používám), pláště se snadno bortily v bocích. Dalším limitem jsou mokré skály či kameny, tady pláště uskakují, smýkají se. Pro zachování neporušenosti biku jsem musel potlačit své ego a dva kamenité těžké traily po třech pokusech raději nejet.
Závěrem o Unno Horn Race Custom
Cross country od Unna je zážitkový závodní stroj pro každý okamžik. Když jsem ho vracel, měl jsem v ruce křeč a nechtěl ho pustit. Bavilo mě, nutilo mě makat víc a víc. Podpořilo mě při každé lumpárně a nezklamalo ani v technických pasážích. A těch emocí, co jízda na něm vyvolá!
text: Ondřej Bílek
foto: Michal Červený
TECHBOX / UNNO HORN RACE CUSTOM
- rám karbon T800/T1100, včetně zadní stavby
- tlumič Fox Float SL Factory
- vidlice Fox 34 SL Factory, 44mm offset, zdvihy 120/110 mm
- řazení/přehazovačka Wheeltop EDS-0X, 1×12
- kazeta Garbaruk (10–52 zubů)
- kliky Sram S1000, délka 170 mm (převodník Garbaruk, 34 zubů)
- brzdy Formula Cura X, kotouče 180/160 mm
- náboje Baron MTB Hook Flange (Berd),
- ráfky Duke Lucky Jack SLS5 31/350, vnitřní šíře ráfku 28,5/30 mm (P/Z), polymerové paprsky Berd
- pláště Tufo XC14/12 SG TLR 29×2,35“
- teleskopická sedlovka One Up V3, průměr 31,6 mm, zdvih 150 mm
- sedlo Fizik Terra Ridon X5, šíře 145 mm
- řídítka a představec Deux XC Integrated,
- šíře řídítek 760 mm
- hmotnost kol (P/Z) 1475/1910 g (včetně pláště, tmelu, kazety, kotoučů, bez pevných os)
- hmotnost 10,3 kg (velikost S3, bez pedálů)
- cena 234 999 Kč (v akci za 209 999 Kč)
- www.cyklomira.cz
CO NÁS ZAUJALO
- TELESKOPICKÁ SEDLOVKA / Teleskopická sedlovka One Up V3 s jemným chodem a zdvihem 150 mm je pro velikost kola S3 a výšku jezdce 180 cm zcela dostatečným náčiním.
- BRZDY / Formula Cura X se dvoupístkovými třmeny a s krátkými a ergonomickými pákami přináší velmi silný výkon. V kombinaci s ocelovými rotory v průměru 180/160 mm tyhle brzdy nikdy nezklamaly.
- POHON / Elektronické řazení Wheeltop je přesné, přestože cenově dostupné. Byla to naše první zkušenost, věnovali jsme mu proto samostatný článek. Kazeta Garbaruk s rozsahem 10–52 zubů ve spojení s převodníkem s 34 zuby stejné značky nám v kombinaci s ním vyčarovaly úsměv na tváři – dostatečně rychlé převody pro vysoké rychlosti a dostatečně lehké i pro těžká stoupání.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT