“Nenápadně elektrický” gravel Van Rysel E-Grvl HD Mahle X35

před 4 týdny
TEST gravel Van Rysel E-Grvl HD Mahle X35
Motor vzadu, pohon jednoho kola, pod kapotou snížený výkon 250 W/40 Nm, nádrž na 250 Wh s možností použití přídavného kanystru pro delší dojezd. Tak nějak by možná zněl popis elektrického gravelu Van Rysel E-Grvl automobilovou hantýrkou. Na auta ale zapomeňme, pojďme se na něj podívat okem cyklistickým.

 

 

 

Kdybychom nezmínili elektrický pohon v úvodu (a Decathlon na něj neupozornil názvem), možná byste ho z fotky ani netipovali. Má to dva důvody. Prvním je motor Mahle X35 umístěný v náboji zadního kola, čímž absentuje pro elektrokola typicky zbytněné středové pouzdro, druhým pak nižší kapacita baterie, která nevyžaduje tak masivní spodní trubku. Konkrétně jde o 250 Wh s možností rozšíření o přídavnou baterii do košíku na lahev s kapacitou 208 Wh.

Predikujete správně, že další slova věnujeme sníženému výkonu motoru, aby tato cesta dávala smysl. Ve specifikaci pohonu Mahle X35+ sice najdete obvyklých 250 W, ale při kroutícím momentu pouhých 40 Nm.

 

 

Systém se aktivuje tlačítkem na horní rámové trubce za představcem. Okolo něj svítí prstenec diody s důležitým úkolem informovat jak o zbývající kapacitě baterie, tak i o zvoleném stupni dopomoci. Stiskem tlačítka se dostanete do výběru, následnými stisky pak vybíráte mezi bílým (vypnuto), zeleným (nejnižší), oranžovým (střední) a červeným (maximum) módem. Vyberete žádaný a prstenec se přepne zpět do režimu indikátoru baterie. Stejné barvy informují o zbývající energii – s bílou můžete být v klidu, červená je kritický stav.

Po „zapnutí kola“ ale už na tlačítko nejspíš jen občas kouknete kvůli baterii. A ani to nejspíš ne. Produktovým manažerům Decathlonu patří pochvala za to, že využili možnosti nabízené výrobcem motoru a doplnili ovládání o dvě tlačítka umístěná na řídítkách. Pravým se výkon přidává, levým ubírá, jeden stisk, jeden stupeň. Ne každý výrobce kol takto na zákazníka myslí. A co víc, pokud byste pohon ovládali jen na rámu, čeká vás zbytečná obstrukce. Směrem nahoru to jde dobře, co klik, to jeden stupeň, směrem dolů je to kostrbaté – když chcete dopomoc snížit, musíte projet dokola celý cyklus.

 

 

Když pravé tlačítko na řídítkách přidržíte, aktivujete světla napájená z hlavní baterie, i to je plus. Škoda, že držák toho zadního už tak domyšlený není – je plastový, dlouhý, světlo je na konci přilepeno k sedlu oboustrannou lepicí páskou. A ta se brzy uvolní a v terénu světlo mlátí do sedla. Sice je to jediný rušivý zvuk, který se za jízdy z kola line, o to horší je, že je zcela zbytečný. Vždyť rám má precizně uchycenou kabeláž, a co víc, má i asymetrické řetězové vzpěry – pravá je snížená, aby se předešlo kontaktu s řetězem… Škoda je i to, že u napojení kabelu z rámu do sedlovky není nějaký jednoduchý rychlorozepínací mechanizmus. Ale to je drobnost, sedlovku z rámu zas tak často nevyndáváme.

Podobně nepochopitelné je, že computer, tak pěkně integrovaný s představcem, je napájen vlastní baterií. Když už jde vytáhnout kabel k přednímu světlu, proč ne i k němu? Takto je třeba myslet jak na nabití baterie elektrokola, tak i na nabití computeru (USB vstup). Ten je přitom jinak praktický. Funguje na bázi GPS, takže žádné snímače navíc, informuje o řadě parametrů jízdy. A dá se snadno spárovat s kolem přes rozhraní Bluetooth (dále i ANT+, připojit lze snímače tepové frekvence, kadence a výkonu). Sice pak neumí pohonnou jednotku ovládat, ale nabídne informace o zvoleném stupni podpory a o dojezdu (procenta kapacity baterie i kilometry), což je fajn. A je možné ho spojit s aplikací Decathlon Connect a získat tak deník vyjížděk.

 

 

Sklon přístroje není možné měnit, jeho pozice je daná. Před první jízdou jsem měl obavu z odlesků, z čitelnosti monochromatického displeje na slunci, ale nenarazil jsem na problém.

Není to moje první zkušenost s motorem Mahle X35, ta další jen potvrdila ty předchozí. Nástup podpory motoru je jemný, plynulý, příjemný. Ani v nejsilnějším módu vás nekope dopředu, necuká s nohama, z toho, jak přirozeně kolo reaguje, máte jen pocit větší síly v nohách. Rozdíly mezi jednotlivými třemi stupni výkonu motoru jsou jasně patrné, přičemž i zde platí, že jednička (zelená) pomůže především vypořádat se s nadváhou kola. To i s pedály totiž atakuje hranici 15 kg, typickou spíš pro endura než gravely. Není to málo.

 

 

Při vypnutí motoru na hranici 25 km/h je přechod na vlastní pohon jasně znatelný. Kolo ztěžkne, někdo vás zatahá za dres. Po úplné rovině a v bezvětří ale valíte dál a nevadí vám, že za své, není to nekomfortní jízda, jen je namáhavější. Jakmile začne rovina „trochu stoupat“ nebo fouká protivítr, zafuníte si. A tak ve chvílích, kdy jste schopni s velkým úsilím držet rychlost 26 či 27 km/h, možná trochu zpomalíte, „počkáte“ si na pětadvacítku a necháte si pomoci. Připojení přípomoci do hry je i tady plynulé. Když na zákonné hranici „rychlostně oscilujete“, motor střídavě spíná a vypíná, což je znát. Klasika. Žádný zásadní objev.

 

Co mě pobavilo, byla rovina, rychlost 25 km/h a jen opravdu pomalé točení nohama, kdy do pedálů nezabíráte a stále slyšíte cvrčet zadní volnoběžku. Mahle se tu silně zapojí do hry a vpřed vás žene samotný motor. Kdyby člověka tenhle styl jízdy bavil, dojede domů zadarmo.

 

 

Nejcitelnější je podpora motoru při více kadenčním stylu šlapání. V prudkých výjezdech, kde jsem pomalu točil nohama a zabíral velkou silou, jsem měl pocit, že jedu za své i při nejsilnější přípomoci. Že jsem motor přetlačil. Stejně tak když jsem zkoušel nástupy na těžší převod z malé rychlosti, měl jsem taky pocit, že jsem nad motorem vyhrál, že jedu opět jen za své. Slabší motor je znát. V obou případech však stačilo vypnout motor, abych zjistil, že tomu tak není. V kopcích se mi jen potvrdilo, že na tomhle kole bych domů bez motoru dojíždět nechtěl – je těžké a ve výjezdech to bolí.

Co ale lze říci jednoznačně, je fakt, že na tomhle elektrickém gravelu rozhodně sportujete. Není to tak, že dáte nejsilnější režim a ani se nezpotíte. Pokud chcete jet svižně, musíte hodně sahat do svých vlastních zásob. Je to sport, kdo říká, že ne, nezkusil to. Van Rysel vám jen pomůže zmenšit sklon kopců.

 

 

Výdrž baterie? Různá, nezobecnitelná. Při nejvyšším stupni dopomoci jsem ujel 48 km a ještě v baterii tucet procent zbylo. Při konstantně ponechaném druhém stupni pak 76 km a zbývala mi čtvrtina kapacity. Jenže záleží na profilu i na tom, jaký budete mít den. Stačí být silný, trávit na rovinách většinu času nad 25 km/h, anebo slabý a jen tak točit nohama – a na stejném okruhu se budou hodnoty dojezdu i hodně lišit.

Posed je skutečně vzpřímený, komfortní pro méně intenzivní toulky krajinou. Snížit se dá odebráním podložek pod představcem, ale i tak zůstane vyšší vlivem vyšší hlavové trubky i horní misky hlavového složení. A hlavně kvůli sklonu představce, který míří vzhůru, myslí na pohodlí, ne na aerodynamiku a další věci. Vadí to? Z pohled tempa vsedě až tolik ne. Posed není krátký, délkou zůstal spíš univerzální. Když si do pedálů stoupnete, jste vlivem vyššího úchopu více vzpřímeni a zrychlování není tak pohodlné. A pak je vyšší předek znát při ovládání, trochu ubírá na jistotě vedení směru.

 

 

Geometrii má Van Rysel zmáknutou perfektně. Hlavový úhel není tak ostrý, což prospívá stabilitě, klidu vedení stopy – a kde jinde uvedené vzývat víc než u těžkého gravelu. Reakce na změny směru jsou pohotové, rozložení těžiště jezdce nad kolem příjemné.

U jízdního komfortu jsem byl před jízdou předpojatý. Hliníkový rám (byť s karbonovou vidlicí), hliníkové komponenty. Proto přišlo překvapení, ani v terénu jsem nestrádal nepohodlím, ba naopak. Však taky 45mm pláště Hutchinson Touareg jsou dostatečně objemné a poddajné, aby pomohly. Stačilo ale špatně odsednout odvodňovací žlábek přes cestu a tvrdší náraz do zadního kola dal pocítit, že rám ve vertikálním směru neuhne. Patrná byla i jistá práce sedlovky, přestože je z hliníkové slitiny. Paradoxně jsem tak o něco větší vytřásání zaznamenal u rukou, byť výrobce zvolil karbonovou vidlici. Celkově je ale pohodlí překvapivě značné.

 

 

Dva související komponenty si vytáhnu do samostatného odstavce. Předně jsou to řídítka se zploštělou horní částí. Nabídla jistý úchop, v kombinaci s měkčí omotávkou přispěla pohodlí. Jejich oblouk je o něco hlubší, takže když mi vadil vyšší úchop, přehmátl jsem dolů. A pak je tu sedlo určené ženám. V principu proč ne, nic proti tomu. Ostatně tvar mi sedl perfektně. Ale ta vrstva polstrování… Koresponduje s pohodovým charakterem kola, ale stačilo zůstat v sedle hodinu, hodinu a půl a déle a pohodlný polštář jsem proklínal. Nevím, jestli se krabatí on nebo moje pokožka, nicméně zadek mě sice netlačil, ale kůže trpěla, jak by byla zapařená. Asi i byla…

 

 

Jste-li příznivci elektrického pohonu u gravel kol, dočetli jste asi až sem. Možná i proto, že pokukujete po podobném stroji třeba na dojíždění do práce. Odolném i pro únik z asfaltu, relativně svižném. V Decathlonu ho v podobě testovaného kola najdete. Když ho budete brát takové, jaké je, rozhodně nebudete zklamáni. Ono si taky na nic nehraje – je to vstupní brána mezi gravely s elektrickým pohonem, s velmi dobrým poměrem ceny a výkonu. Geometrie je zvládnuta perfektně, posed ve svém cílení taky, komponenty vybrány dobře. Řeknete si, že ale má ten hliníkový rám, co je tvrdší? Ano, má a on je. Ale o kvalitě kola nikdy nerozhoduje jeden komponent, nýbrž souhra celku. A produktovým manažerům Van Ryselu se povedlo tenhle orchestr sehrát, dobře jej sladit.

Připravil: Rudolf Hronza

Foto: Eva Svobodová


TECHBOX

  • rám hliníková slitina 6061 T6
  • vidlice 100 % karbon
  • motor Mahle X35, 250 W, 40 Nm
  • baterie kapacita 250 Wh (lze rozšířit o baterii do košíku na lahev s kapacitou 208 Wh)
  • řazení/přehazovačka Sram Apex (1×11)
  • kazeta Sram Apex (11–42 zubů)
  • kliky Sram Apex (převodník 40 zubů)
  • brzdy Sram Apex (kotouče 160/160 mm)
  • zapletená kola (náboje/ráfky) Decathlon Alu a Mahle X35/Decathlon Alu, vnitřní šířka ráfku 25 mm. 28/32 drátů (P/Z)
  • pláště Hutchinson Touareg Hardskin, šířka 45 mm
  • sedlovka Decathlon Alu, průměr 27,2 mm
  • sedlo Decathlon Triban Confort
  • řídítka Decathlon Gravel Alu, 520 mm (nejširší část)
  • představec Decathlon Alu, 90 mm
  • hmotnost 14,86 kg (vel. L, bez pedálů)
  • hmotnost kol (P/Z) 1900/4310 g (včetně pláště, duše, kazety, kotouče, bez pevných os, zadní kolo s motorem)
  • cena 72 499 Kč

web produktu


 


MOTOR

Jmenuje se Mahle X35 a je umístěný v zadním náboji. Jeho parametry jsou následující – 250 W, 40 Nm. Přepínat lze mezi třemi úrovněmi přípomoci, a to jak tlačítkem na horní trubce, tak i dvěma přídavnými tlačítky na řídítkách. Ta jsou mnohem praktičtější. Pokud si chcete motor ladit, pomůže aplikace Mahle MySmartBike. Elektrokolo komunikuje přes rozhraní Bluetooth a ANT+, stejně tak i computer integrovaný s představcem.

 

KOMPONENTY

U pohonu nečekejte nějaké vybočení ze standardu – převodník se 40 zuby, kazeta s 11–42 zuby. To vše má pod kontrolou jedenáctirychlostní sada Sram Apex, která funguje spolehlivě. Platí to i pro brzdy, které ve spolupráci se 160mm kotouči krotí těžší stroj s přehledem. Výborná jsou řídítka s plochou horní částí a 16° vykloněním spodní části.


RÁM

Základním materiálem je hliníková slitina 6061 T6. Horní a spodní trubka jsou profilově „hranaté“, hlavová trubka kónická. Středové pouzdro se tváří jako výlisek, přímo na něm nejsou viditelné žádné svary. Ty najdete až dál od něj. Zespodu je otevřené, otvor chrání krytka – právě tudy se vkládá do rámu baterie, tudy také z rámu vedou kabely k motoru, hadička k brzdě a bovden s lankem k přehazovačce. To vidlice je cele karbonová. Najdete na ní na každé noze tři montážní body pro brašny a podobě, stejně tak lze do jejího můstku upevnit blatník. Ten snadno uchytíte i k zadní stavbě, stejně tak nosič. V rámu je prostor pro dva košíky na lahve, další montážní body čekejte na spodní trubce. Rám i vidlice jsou prostupné pro až 50 mm široké pláště.

 


FOTOGALERIE

 


 

 

 

 

 

oblast dotazu

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře

Menu