Když jsem dočasně svého Izáka vybalil z krabice a sestavil, napadlo mě, že to je přesně ten gravel, jaký bych si uměl představit. Isaac Torus má totiž střídmý design i konstrukci prostou výstřelků, karbonová kola a na nich univerzální vzorek plášťů, po roztočení hlasitější cvrček, širší a kratší sedlo, elektronické řazení, komponenty výborné, a ne nezbytně z nejvyšších příček nabídky. Vítejte u testu.
Širší průměry trubek, masivní oblast středového pouzdra, zmínky o nízké hmotnosti a špičkové tuhosti, to vše by jednoho svádělo k závodům. Ty ale v charakteristice kola explicitně nefigurují – Isaac cílí tenhle svůj zajímavý model od rychlých gravelových švihů až po bikepackingové expedice. V popisu kola v katalogu jsem našel větu, co mi je podstatou moc blízká: Zažijte jízdu na štěrku tak, jak byla zamýšlena. V mém překladu bez závodů, ale svižnou, zábavnou, objevitelskou, výpravnou, terénně dobrodružnou.
Střídmá konstrukce s asymetrickou zadní stavbou
V úvodu jsem zmínil střídmost konstrukce, to ale neznamená, že tu máme nějaké nudné kolo. Tvary trubek jsou zajímavé, jen nekřičí: „Hej, já jsem originál každým coulem.“ Nečekejte úložný prostor ve spodní trubce, což za mne není žádná ztráta, nedostatek. Stejně nikdy pořádně nevím, co tam dát. Asi že zvyk je železná košile a brašna pod sedlem je prostě brašna pod sedlem. To UDH patka přehazovačky je jednoznačně hodná chvály, tudy se cyklistika ubírá a je to dobrý směr. Potěší i asymetrická zadní stavba.
Chce jet, zrychlovat a reagovat
Jestli mi Torus během testování něčím vtisknul úsměv do tváře, byla to jeho všudypřítomná jiskra, chuť jet, reagovat na volání mých nohou. Reakce na šlápnutí je výborná, tady není co řešit. Klidně bych ty závody do popisu doplnil, a hned. Nejde o spurty, ty klidně nechme ambiciózním jedincům, i když rozdat si to s kamarády „na značku“ je fajn zábava. Je ale vyloženě radost zvednout se ze sedla a vyletět malý kopeček, co se postaví do cesty, neztratit v něm rychlost. Opřete se do pedálů, Isaac Torus zrychlí, jde to zlehka a vy pádíte pořád dál stejnou rychlostí, aby vás v cíli příjemně překvapila průměrná rychlost. Je stejně tak příjemné vjet do kopce a nepocítit, jak kolo zpomalí. Tohle se tu neděje. Rám je tuhý, komponenty rovněž tak, karbonová kola se snadno roztáčejí a vzorek plášťů letu nebrání.
Pláště na jedničku
Goodyearu se model Connector hodně povedl. Nízký vzorek střední částí, zvyšující se výstupky směrem ke stranám, až k vysokým špuntům na kraji. Prach? Brzdil jsem stále s jistotou, plášť neměl tendenci se nečekaně utrhnout. Naprostá jistota v náklonu vynuceném rychlými zatáčkami, a když došlo na bláto, velké prvky se do něj s chutí zahryzly. Navíc směs není přehnaně tvrdá, takže i na mokrých kamenech pláště sedí, nekřepčí punkové pogo. Nejen s ohledem na určení kola skvělá volba. Plus ještě z jednoho důvodu, který zazní dále.
Dědečku Hříbečku, cink, tohle ti bude zvonit, pravil kolega, když jsem odjížděl na ty své polňačky. A ono jo. Kovový ventilek zajistíte na ráfku maticí, protože má závit. Plastový ventilek termoplastové duše nikoliv, protože závit nemá. Chtělo by to navléct nějakou gumičku, bylo by po zvonkohře, kdykoliv to zadrncá a ventilek se v otvoru ráfku otřese hrůzou.
Delší představec, ale posed i tak skvělý
Posedu jsem se trochu bál. To kolo vypadá nadupaně, říkal jsem si, to mě natáhne, ohne mi hřbet. Ale byla to zbytečná obava. Žádný úkrok vedle, prostě univerzálně a dobře nastavený posed, dobře rozložené těžiště. Ani mi nevadil 110mm představec, co už se moc nevidí. Šlapal jsem pod sebe, ne před sebe, nebyl jsem natažený, přesto jsem se mohl opřít do řídítek, nic nebránilo příjemnému ovládání kola.
Neustále na jistotu, vždy a všude
Taky geometrie je plně funkční, ostatně pohled do tabulek napoví, že byla zvolena osvědčená čísla – třeba hlavový úhel 71°, sedlový 73,5°, délka zadní stavby 430 mm a tak dále. Jasně patrná byla od počátku stabilita vedení směru. Střed je posazený níže, vlivem delšího představce jsem trochu více zatěžoval přední kolo, souhra těchto a dalších detailů způsobila, že jsem se na Torusu neustále cítil velmi jistě. Tempo po rovině? Klídek ve vedení směru. Rychlý padák? Klídek. Rychlá zatáčka v náklonu? Klídek. Jízda vestoje? Klídek. Dokážu si představit, jak naložím brašny, vyrazím na tři dny – a zas to bude klídek.
Máme tu u Berouna takový hezký prověřovák, kopec, kde se stoupá na lehčí převody z horní čtvrtiny kazety a kde se stezka v jednom místě ostře otočí o 180°, zatáčíte tu na pětníku. Musel jsem sem kvůli klidné geometrii, která někdy má nechtěné následky. Ale dobré to bylo, ani náznakem se mi tu nezavírala řídítka, takže fajn.
Tvrdší základ, takže pohrát si s tlaky
Z redakce na kraji města vede podél řeky dvojice cest do Srbska, kde je most. Asfaltová cyklostezka na jednom břehu a tvrdá polňačka na druhém. Protože se tu už od loňska opravují železniční koleje, je polňačka jak mlat, místy je na ní navezená udusaná hlína s kameny. Ideální testovací dráha. Celkem záhy jsem tady upouštěl vzduch z duší na optimální tlak. U bezduší bych šel ještě o trochu níže, tady jsem byl opatrnější. Pořád jsou to duše, i když termoplastové.
Rám je tvrdšího ražení. Nejde o extrém, spíš o charakterový rys – není to totiž nic, s čím si neporadí správný, tedy vhodně zvolený tlak v plášti. Obzvlášť ne v tom šíře 45 mm, co mu jeho tvar dává dostatečný objem (já slíbil, že se k plášťům ještě vrátím). Pak už tvrdší základ pocítíte jen při velkých ranách, jinak jsem si užíval relativní pohodlí. Vyložená žehlička povrchu ale Torus není.
Někdy by se víc pohodlí hodilo
Na vidlici najdete hojnost montážních bodů pro cokoliv, možná to jí dalo trochu větší tvrdost, nevím. Každopádně pro ni platí, co pro rám, spíš i trochu víc. A nahoře je na ní nasazený představec, co je za mne, zcela subjektivně, jedinou designovou kaňkou celku. Hranatý, mohutný. Sprinteři by se zaradovali, protože jakoukoliv silou zatáhnete za řídítka, neuhne ani o kousek, nevychýlíte ho. Jenže je pak taky aktivnější při přenášení rázů do rukou. Takže opět vyladit tlak v plášti a možná zvolit měkčí omotávku, zčásti vyřešeno. Za mne by ale právě tady možná mohlo trochu tuhosti klidně padnout na oltář pohodlí. Je to jak s celoodpruženými biky – sice možná pocitově houpou, ale ve výsledku je jízda na nich rychlejší, efektivnější. Vždy jde o součet dovedností, ne o jednu nejlepší známku.
Isaac Torus jako jistý a vyvážený stroj
Prach prvních dnů testování smyla voda z dešťů, když se na chvíli vrátila zima, jemné částečky nahradilo hutné bláto. Na poznatcích už se ale nic nezměnilo. Isaac Torus jsem poznal jako rychlé, svižné kolo s citelnou jiskrou, co dodává jízdě zábavu. Chuť dupat do pedálů, protože vaše síla je plně využita k letu krajinou. Je to stabilní, ve stopě jistý stroj, co netrpí nějakou leností při ovládání. Co nenatahuje (byť bych si dal o něco kratší představec), ale ani nenapřimuje příliš, je vyvážený. Navíc ani cena není nijak nadsazená. Hledáte-li příjemné kolo na gravelová dobrodružství, stojí před vámi. S výbavou, které se těžko hledá nedostatek.
Rudolf Hronza Foto: Anna Hronzová
ISAAC TORUS / TECHBOX
- rám karbon, Advanced Carbon Tech Triad 40
- vidlice karbon, Advanced Carbon Tech Dual 30
- řazení/přehazovačka Shimano GRX Di2 BL-RX825 (levá páka ST-RX825)/Shimano GRX Di2 RD-RX827-SGS, 1×12
- kazeta Shimano CS-M8100 (10–51 zubů)
- kliky Shimano GRX FC-RX820 (převodník 42 zubů)
- brzdy Shimano GRX BR-RX820 (kotouče 160 mm)
- zapletená kola Fore Four GD, karbonové ráfky, vnitřní šířka/výška 25/42 mm
- pláště Goodyear Connector TLR, 45 mm
- sedlovka Isaac Carbon, průměr 27,2 mm
- sedlo Isaac Surface Powerbox
- řídítka Isaac Airway Competition, šířka 400/460 mm (páky/spodní konce)
- představec Isaac Alu, 110 mm
- hmotnost 8,75 kg (vel. L, bez pedálů)
- hmotnost kol (P/Z) 1460/2000 g (včetně plášťů, termoplastových duší, duší, kazety, kotoučů, bez pevných os)
- cena 122 490 Kč
- web českého dovozce: www.isaac-cycle.cz
CO NÁS ZAUJALO
- ŘAZENÍ / Dalo by se říct sázka na jistotu. Shimano GRX Di2 1×12 je rychlé, přesné, tiché, páky mají skvělý ergonomický tvar – řadicí je pouze pravá, na levé s ohledem na jediný převodník tlačítka nenajdete. „Rychlejší“ převodník se 42 zuby je kombinován s kazetou o rozsahu 10–51 zubů, což je praktické. Na nejtěžší převod můžete letět i po asfaltu naplno, přitom nechybí převody dostatečně lehké i pro těžké stoupání.
- ZAPLETENÁ KOLA / Znáte značku Fore? Pochází stejně jako Isaac z Holandska (podobnost webových stránek čistě náhodná?), kde navrhuje i vyrábí zapletená kola, název je zkratkou vzešlou z počátečních písmen slov Fast Object Racing Earth. Spolupracuje s firmami DT Swiss a Sapim, jež dodaly náboje (DT Swiss 350) a dráty (Sapim CX Aero, 24 v každém kole) i pro model Four GD na Torusu. Karbonové ráfky jsou optimalizovány pro širší pláště, jako minimum je uváděno 40 mm. Cena setu vychází na 34 990 Kč.
- ÚCHYTY / Příznivci bikepackingu zaplesají už na pohled – montážní úchyty na horní trubce, čtyři na každé noze vidlice, další na spodní straně spodní trubky, na zadní stavbě. Ani příznivci moderny ale nezůstanou pozadu, a to už jen díky UDH patce, ale třeba taky asymetrické zadní stavbě. Pravá řetězová vzpěra je snížena pro získání více prostoru pro řetěz, který do ní nebuší. Hadička zadní brzdy vede vnitřkem, také přední se schovává v levé noze vidlice. Obě přitom do útrob vstupují už ze řídítek, takže i s ohledem na elektronické bezdrátové řazení Shimano GRX827 Di2 1×12 působí celek velmi kompaktně, čistě. Výrobce udává maximální průchodnost plášťů 45 mm. Přesně takové byly osazeny a pořád kolem nich zůstávalo hodně prostoru.
ISAAC TORUS / FOTOGALERIE
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT