Kliky

30.9.2009
Chtěl bych se zeptat, jaký je váš názor na oválné převodníky typu Shimano Biopace apod. Kdysi nastal velký boom (sám jsem Biopace jezdíval), který se po čase zvrtl v naprosté odmítání a pohrdání systémem, který má překonávat mrtvý bod šlapání. Přesto dodnes vídám tyto systémy občas jezdit i největší profíky (naposledy nyní na TdF 2009 při časovce). Které firmy je dosud vyrábějí a myslíte, že tento systém přece jen má smysl?

Období Shimano Biopace bych nazval první fází eliptických převodníků, pak
přišlo období temna a v současnosti žijeme v období druhé fáze „šišoidů“,
pro něž je typická propracovanost a také větší rozšířenost. Když jsme asi
před třemi čtyřmi lety na toto téma psali článek, jeden z odborníků řekl, že
Shimano Biopace byl dobrý nápad, jen zakřivení převodníku bylo příliš malé,
nevýrazné na to, aby jezdci citelně pomohlo. A za druhé že elipsa nebyla
úplně přesně nasazena na klikách. Proto možná rozdíl v jízdě nebyl tak
markantní, aby Biopace cyklisty více oslovil. A toto řešení navíc přišlo
možná příliš brzy a tvůrcům se nepovedlo cyklistům vysvětlit jeho výhody. V
současnosti nejvýrazněji prosazuje tuto cestu španělská firma Rotor, který
sponzoruje tým Cervélo Test Team. Jeho jezdci používají systém pro běžnou
jízdu i pro časovku, takový Carlos Sastre například již několik let – ještě
před tím, než se Rotor stal sponzorem, z vlastní volby. Dalším neúnavným
propagátorem je firma o.symetric, tuším francouzská. Také její produkty jsou
vidět na kolech při Tour de France, a to údajně jako osobní volba (nikoliv
přání sponzora) některých jezdců, kteří objevili výhody systému. Převodník
o.symetric je nepřehlédnutelný, je to velmi výrazný ovál. A pak tu byl
například systém pracující s pružinkou, která se při záběru stlačí, aby
následně svým roztažením pomohla s překonáním mrtvých bodů. To ale nebyla
úplně dobrá cesta. Nicméně tzv. mrtvé body při šlapání existují a pomoc s
jejich snazším překonáním se zdá být logická pro větší efektivitu šlapání.
Tolik teorie. Ptal jste se ale i na náš osobní názor. Měl jsem možnost
převodníky Rotor používat po dobu půl roku, a to na horském kole. Ano, pokud
se člověk zaměří na průběh otáčení klikami, má pocit, že „je to jiné“,
lepší. Ocenil jsem to hlavně v prudkých výjezdech, kde s mrtvými body v
horní a dolní úvrati bojujete nejvíce. Po půl roce nezbývalo než uznat, že
na „tom“ něco je. Abych ale pravdu řekl, pro mne osobně nic tak zásadního,
abych běžel pro nové kliky či převodníky. Kolega Eda Pinkava pak šišoidy
dlouhodobě používá na silničním kole a nemůže si je vynachválit. Jinak
sázíme na klasiku. A ještě jednu domněnku: pokud by systém v porovnání s
klasikou natolik zásadně pomáhal jezdci zefektivnit šlapání, myslím, že
nejen při Tour de France bychom byli svědky šišaté revoluce, vždyť právě
tady se řeší každá maličkost, která by mohla přinést cenné vteřiny – a to
někdy i navzdory sponzorským smlouvám. V tomto světle mohou eliptické
převodníky vypadat i jako pokus o prosazení se díky originalitě myšlenky.
Rudolf Hronza

kategorie dotazuRedakce

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře

Menu