Možná stačilo málo a tuto značku, která vznikla v roce 1971 v americkém Connecticutu, bychom měli spojenou s automobilovým průmyslem či stavebnictvím. Původním záměrem zakladatelů Joea Montgomeryho a Murdocka MacGregora byla totiž výroba prefabrikovaných betonových dílců na stavbu domů.
Pozdější člen týmu Ron Davis se zase zhlédl v možnosti sestrojení spalovacího motoru, který by jako pohonnou hmotu využíval čpavek. O tento projekt se velmi zajímal i General Motors. Některé dobré nápady ovšem přicházejí i mimoděk. Tak tomu bylo i s prvním cyklodoplňkem Cannondale – vozíkem za kolo Bugger a lehkými brašnami.
Zájem hlavně o brašny byl takový, že po cyklistické výstavě v New Yorku během pouhých dvaceti měsíců měla značka napříč USA na 2500 prodejců.
To už se ale objevuje další důležité jméno, a sice Todd Patterson, konstruktér, jehož oborem byla práce s kovy. A byl to právě on, kdo stál za rozjezdem výroby rámů z hliníku, na svou dobu revolučního materiálu. Z něj se rodily tehdy ikonické modely jako CAD 2.8, kde zkratka Computer Aided Design hovořila o specifikách tvarování a číslo o hmotnosti v librách. Tento rám se současně chlubil v té době velmi originální konstrukcí zadních patek, vysunutých až za spojnici řetězových a sedlových vzpěr.
Dalším zásadním počinem byly rámy CAAD (Cannondale Advanced Aluminium Design) pokračující v různých obměnách a vylepšeních až do současné nabídky. Nouze nebyla ani o hrátky s kombinacemi materiálů, jimiž byly hliník a karbon v legendárním provedení Six13. Značka samozřejmě necílila jen na silnici. A Cannondale se experimentů rozhodně nebál. Důkazem jsou projekty na poli MTB, například model SM-500, rok 1984, s předním kolem 26“ a zadním 24“, nebo modely Delta V a Super V se zcela specifickým tvarováním rámu a mohutnou spodní rámovou partií. V té době se také objevuje naprosto originální odpružení Headshok.
A když už jsme u těchto ikonických konstrukcí, zmiňme rok 1984, kdy právě na „supervéčku“ vyhrála Missi Gioveová i mistrovství světa v DH. Prvky tvarování z těchto modelů přetrvaly, za všechny uveďme první projekt karbonového rámu u modelu Raven nebo později Jekyll. A pokud jsme zmiňovali specifickou konstrukci odpružení, kdo by neznal „jednonohou“ vidlici Lefty, která je také nápadem značky Cannondale.
Magie Cannondalu ale netkví jen v technologiích a konstrukčních prvcích výroby, ale i v tvářích s ním spojených. Tinker Juarez, Allison Sydorová nebo pozdější vítěz Tour de France Cadel Evans, za tým Siemens Cannondale jezdil i Jaroslav Kulhavý. A pak tu byly další megahvězdy Mario Cipollini a jeho úlety v oblečení nebo podobný „klaun“ bavící fanoušky Peter Sagan.
V naší nápovědě se objevilo nádraží. Velmi prozaické vysvětlení dá již první logo značky z roku 1971, kde je pod nápisem silueta domu se sedlovou střechou. Právě takovou budovu má stejnojmenné nádraží Cannondale ve Wiltonu ve státě Connecticut. Jestliže jsme již zmínili logo značky, tak vězte, že za těch padesát let, co je firma na trhu, se měnilo včetně současné podoby pouze čtyřikrát.
Připravil: Eda Pinkava
-
- Giro d’Italia 1998 – Mario Cipollini (Saeco) – BettiniPhoto©2010
Přidat komentář