Hodnotit kvalitu kol, jejich vlastnosti, jakož i kvalitu jejich jednotlivých částí lze vícero způsoby. Nejběžnější, nejkomplexnější a bez nadsázky nepřekonatelný je jízdní prověrka prováděná odborníky se zkušenostmi. Výstupem takového testu, který je provozován v reálných podmínkách a zohledňuje nikoliv například jen jednu dvě charakteristiky rámu, ale celek, jsou pocity, dojmy, nikoliv však přesná čísla. K těm je třeba se dopracovat poněkud jinou cestou – pomocí exaktního měření.
Způsobů takových měření, které lze obecně označit za laboratorní, jelikož probíhají v umělých podmínkách, mimo reálný provoz, existuje celá řada. Prakticky každý z větších výrobců kol (či komponentů) měří v rámci vývoje nejen své rámy (či komponenty), ale též produkty konkurenční, aby měl po ruce porovnání pro případné zlepšení toho či onoho parametru a následně pak třeba také zbraň do marketingového souboje. Každé z těchto měření je jiné, proto i výsledky jsou často značně odlišné.
To, že se většina výrobců chlubí tím, že jejich rám v daném měření vyšel nejlépe, přitom rozhodně nemusí být nutně výsledkem záměrného zkreslování výsledků, ale spíše důsledkem specifického zaměření testu na oblasti, kde je ten který rám lidově řečeno silný v kramflecích. A patřičného marketingového využití získaných informací. To neznamená, že takovým testům nelze vůbec věřit, jen je třeba je brát s lehkým odstupem. Pro dosažení maximálně objektivního výsledku existuje jediná možná cesta: měření prováděné nezávislým subjektem. V praxi to jsou buď zkušební ústavy nebo média, která si takový test zadají či sama realizují. A to byl i náš případ.
V tištěné podobě úvodního článku k testu dále najdete technické údaje laboratorního měření plus další informace, které z prověrky vyplynuly.
Pak už samozřejmě následuje samotný test, porovnání 13 rámů, samostatný text věnovaný asymetrické stavbě rámů (parametry odlišná pravá a levá strana atd.) a číselné vyjádření jejího vlivu na vlastnosti rámu.
To vše ve Velu 1/2010!