Když se kolo jenom veze

28.2.2017
<p>Ať už patříte k těm, kteří se od svého kola celý rok neodloučí, nebo ho používáte pouze na dovolené, nevyhnete se občas přesunům autem. Transport lze řešit různými způsoby. Minimálním požadavkem by však měla být šetrnost ke kolu a bezpečnost vaše i vašeho okolí.</p>

Nejdříve, avšak jen letmo, protože s touto variantou má bohaté zkušenosti každý cyklista-řidič, se zmíníme o možnostech převozu kola bez použití speciálního vybavení – v autě. Toto řešení neovlivňuje jízdní vlastnosti vozu a kolo není vystaveno nepřízni počasí. Naopak ale interiér auta bývá vystaven nepřízni znečištěných komponentů. Chránit jej můžeme například starou dekou, hadry, nebo, pokud chceme utrácet peníze, některým ze speciálních ochranných obalů. Nabízí se vaky na celé kolo (některé využijeme i při letecké přepravě), nebo menší kryty pouze na kola, nebo na řetěz a převodníky a podobně. Nevýhodou tohoto způsobu přepravy je většinou nutnost demontovat obě kola. Pokud můžeme sklopit zadní sedadlo nebo jeho část, stačí většinou sundat to přední. Do auta potom ale už moc osob ani nákladu nenaložíme.

Do většího vozu můžeme kola uložit na volno, nebo zvážit montáž vnitřního nosiče, který vyrábí firma Thule. Uchycuje se do otvorů v podlaze a umožňuje přepravu až tří kol (podle typu vozu), která se upínají za přední vidlici. Tím je zabráněno jejich vzájemnému kontaktu nebo ohrožení cestujících a interiéru.

S kolem nad hlavou
Pokud potřebujeme převážet více lidí nebo nákladu, budou muset kola z auta ven. Největší oblibě se díky nízké ceně a jednoduché montáži těší střešní nosiče, které se upevňují na příčné nosníky zahrádky. Při přepravě kola tímto způsobem ale musíme počítat se zvýšením těžiště, větší citlivostí na boční vítr a se znatelně vyšší spotřebou. Je proto vhodné přizpůsobit kolům na střeše styl jízdy, i když některý výrobce maximální rychlostní limit neudává.

Při volbě konkrétního typu je důležitý tvar příčných tyčí. Některé nosiče umožňují montáž pouze na obdélníkové průřezy, jiné se hodí i pro tzv. aero tyče. Pro počet převážených kol bývá zpravidla limitující nosnost střechy udávaná výrobcem vozu (zjistíte ji v technickém průkazu). Z hlediska bezpečnosti je nutné sundat z kol nezajištěné předměty a používat vždy pojistné řemínky – nejen na přední, ale na obě kola. V cykloservisech se mechanici pravidelně setkávají s koly, která se ze střechy za jízdy uvolnila. Že jde v tomto případě o život, není potřeba zdůrazňovat. Příběhy líčící parkování v garáži s koly na střeše jsou oproti tomu vděčným námětem pro zasmání. Kola na střeše však neohrožují pouze větve a nízká vrata garáží, ale také prach a hmyz. Proti nim jsou určeny speciální pružné potahy na řídítka a sedlo.

Základním modelem střešního nosiče je kolejnice se dvěma rameny a jedním nebo dvěma zajišťovacími šrouby. Nejlevnější typy lze pořídit zhruba od tří set korun. Tyto nosiče však často mívají nekvalitní povrchovou úpravu a rychle korodují. Také nejsou pevné, takže je na místě opatrnost a noha z plynu. Navíc jejich čelisti počítají s malým průměrem spodní trubky, takže moderní konstrukce kol trpí. A co víc – ani usazené předního a zadního kola není úplně jisté vzhledem k úzkému nosnému žlábku. Dražší modely bývají již v hliníkovém provedení a vedle pevnosti nabízí další užitečná vylepšení – například montáž bez použití nářadí nebo propracovaný systém upínání a pojistných řemínků. Někdy můžeme pohodlně upevnit kolo v nosiči pomocí ovládání, které je níže, blíže úrovni střechy. Užitečné jsou také zámky. Ty mají za úkol chránit nosič před odcizením ze zahrádky nebo kolo z nosiče.

Pokud máme kolo s atypicky řešenou spodní rámovou trubkou (zejména celoodpružené modely), měli bychom věnovat zvýšenou pozornost upínacímu mechanizmu. Výrobce většinou udává maximální a minimální průměr trubky, případně i tvar průřezu. Rozhodně se raději vyhneme nejlevnějším typům. Také myslete na to, že například enduro kolo má výše uložený střed a tudíž zkontrolujte, zda rameno i po nastavení na spodní trubku vůbec dosáhne.

Konstrukčně jednodušší jsou nosiče, v nichž se kolo uchycuje rychloupínákem za přední vidlici. S tímto nosičem kolu nehrozí poškrábání laku ani deformace trubky. Výhodou je opět upínání v nižší výšce. Problémem se může stát přeprava dvou růžně dlouhých kol, protože tyto nosiče nejsou vždy délkově nastavitelné. Stejně tak mohou u některých výrobců nastat komplikace s pevnou osou. Pokud nechceme demontované přední kolo vozit uvnitř vozu, dá se pro něj na střechu dokoupit nosič v podobě vidlice.

… a za zády
Nosiče kol na záď vozu si získávají stále větší oblibu. U vyšších automobilů jsou často jediným řešením. Snazší manipulaci s koly v menší výšce však ocení každý a větší investice se brzo vrátí v podobě ušetřeného paliva.

Elegantním řešením jsou typy, které se montují na tažné zařízení. Jsou složené z kolejniček a mechanizmu na upnutí rámu. Protože kola zakrývají celou záď, jsou nosiče vybaveny světelnou rampou a držákem značky. Bohužel naše legislativa neumožňuje vydání třetí značky, takže nám nezbude, než ji při každém použití nosiče přemisťovat. S trochou cviku je to však záležitost několika vteřin. Levnější modely po naložení kol znemožní přístup do zavazadlového prostoru. Vyplatí se proto investice do dražšího sklopného nosiče. Většina modelů je navržena pro dvě až čtyři kola s tím, že počet lze většinou rozšířit dokoupením adaptéru. Stejně tak je možné u některých značek dokoupit na tento nosič box, který umožňuje přepravu běžného nákladu. Pokud vlastníte automobil SUV s rezervní pneumatikou na zádi, je montáž tohoto typu také možná, ovšem s využitím adaptéru.

Pro vozy, které nemají tažné zařízení, existuje varianta nosičů s uchycením na dveře zavazadlového prostoru. Jejich výhodou je, že nezakrývají světla ani značku. Některé typy jsou vybaveny kolejničkou, do jiných se kola pouze zavěšují za rám. Vždy je ale nutné dbát na kvalitu částí, které jsou v kontaktu s lakem vozu, aby nedošlo k jeho poškrábání. Pozor také, aby kola nezakrývala třetí brzdové světlo. V tom případě je nutné zakoupit jej zvlášť jako příslušenství.

Malý ostrůvek
Samostatnou kapitolou jsou nosiče kol integrované přímo do výbavy automobilu. Zajímavým počinem automobilky Opel je například systém Flex-Fix, který se vysouvá ze zadního nárazníku. Tradičnější řešení zvolila Škoda ve svém Roomsteru, když integrovala držáky kol do podlahy zavazadlového prostoru.

Který si vybrat?
Ceny nosičů se pohybují ve značně širokém rozmezí zhruba od 200 do 20 000 Kč. U podobných typů jsou rozdíly hlavně v materiálech a zpracování výrobku. Nejlevnější typy také nemusí dostatečně zajistit kola s velkým průměrem rámových trubek. Velké rozdíly jsou v náročnosti montáže. Úkon, který zabere u levných typů mnoho minut, lze u promyšlených systémů zvládnout několika pohyby bez použití nářadí.
Více vám také možná napoví

TYPOLOGICKÝ TEST JEDNOTLIVÝCH ŘEŠENÍ, KTERÝ NAJDETE V TIŠTĚNÉ VERZI VE VELU .

Karel Kuchler
Foto: Štěpán Hájíček

Menu