Pavel Padrnos – rozhovor

28.2.2017
Když přijde pokyn, nestřídej!<br /> Odchytit závodníky před začátkem či po dojezdu etapy je docela kumšt a chce to zvolit správnou strategii. Stáje totiž často mívají poradu ještě krátce před startem v týmových autobusech. V jejích útrobách ze temnými skly mizí i okamžitě po projetí cílem. A když už se povede dotyčného kontaktovat, vždy je okolo dost lidí od týmu, kteří mají přesně opačný cíl - uchovat své ovečky před novinářskými dotazy. Když se ale potkáte s našincem, je to vždycky snazší. Je co jsme na chvilku zastavili Pavla Padrnose, hned se přichomítl tiskový atašé týmu Discovery Channel, ale Pepan ho 'uklidnil' slovy: "Tenhle novinář není nebezpečný. Píše pro český L'Equipe," rozesmál nedůvěřivého chlapíka v narážce na neustálá obvinění za strany francouzského listu, s nímž jsou Američané už léta na kordy.

Pavle, byla to letos pro vás již pátá Tour v americkém týmu, poprvé bez Lance, takže určitě úplně jiná.
“Především klidnější a uvolněnější. Kolem našeho autobusu není takový shon jako dřív. Hlavně v začátku nervozita nebyla tak velká, protože jsme přece jen neměli tolik zodpovědnosti za kontrolu závodu, jako když Lance usiloval o vítězství.”

Napětí ale stoupalo s vývojem závodu, kdy jste dost brzy vypadli ze hry o celkové pořadí.
“Do časovky bylo vše v pořádku. Ale po ní a prvním horském dojezdu se všechny plány rozpadly. Museli jsme vsadit na úniky a pokusy o etapová vítězství.”

Jeden z nich vyšel Popovičovi, ale v pelotonu se šuškalo, že ho Freire v závěru nesjížděl na přání šéfa Rabobanku Breukinka, který se s Bruyneelem (Discovery) dobře zná ze společného závodnického působení…
“O takové dohodě nic nevím a myslím, že Popo vyhrál po zásluze. Určitě to nebylo lacino získané vítězství.”

Hincapie, Rubiera, Azevedo, ti všichni vypadali bez někdejšího lídra jako kouzla zbavení. To měl Armstrong a jeho umění všechny vyburcovat opravdu takovou moc?
“Jedna věc je samozřejmě výkonnost, ta rozhoduje, ale svůj vliv má i sebevědomí a to uměl Lance vlít do žil všem maximálně. Jinak u každého závodníka může být důvod jiný. Třeba George se po nepovedené časovce zlomil a navíc zodpovědnost za výsledek týmu často svazuje ruce. Je také něco jiného jet v kopcích tempo a pak dva kilometry před vrcholem odstoupit, jak to uměl za Armstronga Jose, než jet nadoraz až nahoru. A Chechu byl očividně unavený po Giru, stejně jako Paolo Savoldelli, kterému na cestě do hotelu při sjezdu z cílového dojezdu na Pla de Beret vběhl divák do cesty a poslal ho na zem. Druhý den se v nesnesitelném vedru jely takové bomby, že pro bolesti hlavy a obavu ve sjezdech, přičemž on se normálně nebojí to dolů pustit, Paolo raději odstoupil.”

Bylo překvapivé, že se spolumajitel stáje zastavil za závodníky jen na skok. Ale asi se ani nedalo předpokládat, že se bude výrazněji podílet na kaučování týmu.
“Věděli jsme, že se Lance objeví jen na otočku. Ve Francii není zrovna vítaným hostem a měl navíc dost povinností v péči o VIP hosty týmu.”

Všechno má svá pro i proti. Za nastalé situace se před vámi otevřel mnohem větší prostor na vlastní závod, dostal jste více volnosti.
“Tolik jsem jí na Tour ještě nezažil. Naším cílem bylo mít v každém úniku nějaké zastoupení. Cítil jsem se dobře, zvláště v posledním týdnu. I mě se povedlo několikrát odjet, ale bez dotažení až do cíle. Problém je v tom, že v úniku chce být každý a bez štěstí to nemůže vyjít.”

Nejnadějněji vypadaly z vašeho pohledu dva, ten v šesté etapě i s mistrem světa a v té chvíli žlutým Boonenem a poté v ostře sledované sedmnácté, poslední alpské.
“Poprvé zasáhl ředitel stáje Johan Bruyneel, který vydal pokyn, abych nestřídal a za chvíli bylo po úniku. Měl zájem, aby malé odstupy mezi závodníky v popředí průběžné klasifikace vydržely i před časovkou, v níž jsme si věřili. No a v etapě do Morzine všechny plány rozmetal Floyd Landis, který rozzávodil celý balík takovým způsobem, že náš několikaminutový náskok byl v mžiku pryč.”

V úvodní fázi úniku jste prý naznačili Španělovi De La Fuentemu, že jeho přítomnost je nežádoucí, protože by ho v obavě o puntíkatý dres Rasmussena Rabobank sjížděl a tím všechnu snahu zhatil.
“Takovéto situace se stávají a De La Fuente nám skutečně překážel. Ale on nechtěl sám vystoupit. Právě si něco vysvětloval s jedním ze závodníků Rabobanku ve skupince, když se začalo nastupovat a nakonec Španěl spíš zaspal, než že by přijal výzvu k návratu do pelotonu.”

Etapu stejně ovládl zdrcujícím způsobem Landis. Třikrát jste s ním Tour de France absolvoval. Říká se, že prý je podobná nátura jako Armstrong.
“V jakém smyslu?”

Stejně zarputilý a tvrdohlavý.
“To jsou ale vlastnosti typické pro všechny americké cyklisty. Když už se s cyklistikou dostanou až k angažmá v Evropě, vydrží všechno.”

Vy jste ale v závěru Tour fandil spíše Sastremu.
“Přál jsem mu vítězství, ale nebylo v tom nic osobního. Zamlouvalo se mi, jak závodil. Pokaždé vydržel s nejlepšími. Předvedl vyrovnaný výkon bez výkyvů a v tom byl zřejmě jediný. Mnohem víc ale čekal v časovce, tu umí zajet rozhodně líp.”

Ví se o vás, že máte rád teplo, ovšem letos ho bylo na Tour snad až příliš…
“Asfalt stříkal od kol a místo krému s ochranným faktorem šest jsme se mazali třicítkou. To je kromě pravidelného doplňování tekutin asi tak všechno, co jsme s tím mohli dělat.”

Bylo vidět, že před startem i po závodě se snažili všichni co nejvíc schovat před sluncem. Není ale klimatizace autobusů a hotelových pokojů spíše nepřítelem cyklistů? Někteří si kvůli změnám teplot stěžovali na dýchací potíže.
“Záleží, jak je klimatizace nastavena. V autobuse ji míváme na nějakých třiadvacet stupňů, aby nehrozil šok z teplotního rozdílu. A na hotelu je to závislé na tom, s kým jste na pokoji. Já jsem vyfasoval Martineze a Španělé, ti vás zapnout klimatizaci ani nenechají. Nachladnout jsem tedy rozhodně nemohl.”

Prý se chystáte na změnu prostředí.
“Bylo by předčasné to takhle formulovat, ale návrat do Itálie mě láká. Johan se vyjádřil, že deset závodníků by chtěl vyměnit, ale to neznamená, že budu mezi nimi. Určité kroky jsem už podnikl, ale kde budu příští rok závodit, je zatím ve hvězdách.”

Bruyneel už zlákal k návratu Leipheimera a také Jekimov dostal zajímavou nabídku.
“Být jedním ze sportovních ředitelů Discovery Channel je lákavé a Slavu to přimělo změnit původní záměry. Rozhodl se, že letošní Tour byla jeho poslední.”

Menu