Spoutaná síla

28.2.2017
Výraz síla představuje pro někoho abstraktní pojem, pro jiného jasně definovanou veličinu, kterou popisuje její velikost, směr a místo působení. Z fyzikálního hlediska neexistuje síla sama o sobě, nýbrž vždy musí být spjata s nějakým hmotným objektem, který ji vyvolává, a jiným, na který zase působí. Vektor síly proto nikdy nenajdete poletovat jen tak ve vzduchu, ale vždy bude s něčím svázán.

V lidském světě známe mnoho sil, které mohou být natolik nebezpečné a ničivé, že musí být pevně spoutány, aby neohrožovaly své okolí. Vzpomeňme například sílu atomu, která v nespoutané podobě dokáže ničit celá města a kraje, pokud ji ale ovládneme, může pracovat v náš prospěch a vyrábět téměř čistou energii. Jiným příkladem z říše zvířat může být třeba rozzuřený býk uzavřený chvíli před zápasem s toreadorem v těsné kleci. Pokud i jeho zkrotíme, může být člověku nápomocen. Podobnou sílu v sobě skrývá i nově vyvinutý bike značky Duratec, uzamčenou zámkem spojujícím kompozit a hliník tak, aby co nejlépe sloužily člověku.

S hliníkem v názvu
Jméno Duratec poměrně výrazně evokuje asociaci s hliníkovou slitinou, která dostala komerční název dural. Tento výraz později zlidověl a používal se často jako obecné označení všech moderních slitin hliníku. S přihlédnutím k této myšlence by věci neznalý pozorovatel mohl předpokládat, že Duratec se specializuje čistě na rámy z hliníkových slitin, a donedávna by měl pravdu. Domácí výrobce z Města Touškova vystavěl své jméno právě na špičkových rámech z tohoto materiálu.
Při pátrání po počátcích značky Duratec lze zajít v kronikách až do doby okolo roku 1987. Tehdy 17letý Milan Duchek ve své dílně začal s vylepšováním svého kola vlastnoručně vyráběnými součástkami, které byly později známy pod značkou MD systém. Mezi jeho nejzajímavější výtvory patřilo zadní diskové loukoťové kolo, násuvné pedály nebo třeba cyklocomputer vyrobený z kalkulačky. Jeho zásahům se později nevyhnul ani rám, jelikož si mladý konstruktér plně uvědomoval, že základem kvalitního závodního kola je právě tento prvek. Od tohoto bodu byl již jen krůček k založení vlastní značky, k němuž došlo v roce 1992. Po celou dosavadní historii je Duratec čistě českou značkou bez zahraničního kapitálu, na což jsou jeho majitelé i zaměstnanci patřičně hrdí. V současnosti se firma může směle měřit kvalitou svých rámů a neutuchajícím inovativním přístupem ke konstrukci se světovými esy již nejen v oboru hliníkových rámů.

Další krok v evoluci
Poté, co byl na podzim roku 2004 představen na Interbike Show v Las Vegas nový silniční rám Duratec Heroine CR1 využívající nově vyvinuté technologie spojení karbonových trubek do hliníkových spojek pomocí zámku, setkal se okamžitě s velkým ohlasem u široké odborné veřejnosti. Netrvalo až tak dlouho a četné žádosti ze strany zákazníků přiměly domácího výrobce rámů, aby tuto technologii nazvanou Locked Composite aplikoval i na rám horského kola. Samozřejmě nebylo možné vzít jen karbonové trubky a uzamknout je do hliníkových spojek odpovídajících MTB geometrii. Model Rass CC1 byl naopak vyvíjen samostatně a tak trochu od začátku – s ohledem na specifické požadavky a zatížení při provozu v terénu.

Jedním z nejvýraznějších rozdílů proti silniční verzi je nepřítomnost uhlíkových vláken u vzpěr zadní stavby. V případě Rasse byla ponechána důvěra ve schopnosti klasické tepelně upravované hliníkové slitiny 7020 T6 na celé zadní stavbě. Další odlišností je speciální ochrana spodní strany dolní rámové trubky. Jelikož je uhlíkový kompozit poměrně náchylný na mechanické poškození, byla jako svrchní vrstva zvolena protiprůrazová pletenina ze skelných vláken. Ta má za úkol chránit křehkou strukturu karbonu hlavně před kamením odlétajícím od předního kola.

Samotný zámek mezi kompozitovou trubkou a hliníkovou částí vzniká tak, že se do připravených spojek vloží karbonový polotovar spolu se speciálně vyvinutou vzdušnicí, kterou lze přirovnat k duši. Ta se pak nafoukne přesně definovaným tlakem a vytlačí prepreg do otvorů v kovové části, čímž je celý spoj mechanicky zajištěn. Samozřejmě i zde se používá speciální lepidlo, takže celý spoj je v podstatě zajištěn dvakrát. Technologie Locked Composite kromě jiného umožňuje stavbu kola na míru i včetně individuálních požadavků na geometrii, což je jedním z typických znaků Duratecu jakožto malosériového zakázkového výrobce rámů.

Sportovní duch každým coulem
Jak již bylo naznačeno tři trubky hlavního rámového trojúhelníku byly spleteny z uhlíkových vláken a na svých koncích usazeny do hliníkových spojek. Všechny sváry na rámu jsou začištěny a jednotlivé přechody tak jsou naprosto plynulé, ostatně jemné tvarování je vlastní celému rámu. Hlavová trubka se na svých koncích decentně rozšiřuje, aby mohla pojmout integrované hlavové složení. Horní trubka připomíná svým profilem ovalizovaný trojúhelník s vrcholem směřujícím dovnitř rámu. Podobný profil lze nalézt také v přední části spodní trubky, která směrem ke středu mění svůj tvar na horizontálně orientovaný, jakoby nafouknutý obdélník. Tvarově zajímavá je i hliníková zadní stavba, kde bylo použito na výrobu vidlice poměrně mohutných trubek, které se směrem k patkám plynule zužují. Vzpěry jsou oproti vidlici poměrně štíhlé a skutečně výrazně esovitě zprohýbané. Poměrně svérázně designované jsou i CNC strojem opracované podlouhlé patky. Zajímavým detailem je také vytažení ok pro uchycení zadní kotoučové brzdy na levé straně.

Výbava kola odpovídá nejvyšším sportovním ambicím tohoto modelu. Karbonové trubky doplňují kliky FSA K-Force a sedlovka Ritchey WCS Carbon ze stejného materiálu. Uhlíková vlákna lze nalézt i na přehazovačce Sram X.0, podobně jako na stejnojmenném otočném řazení, přičemž americký výrobce komponentů dodal také přesmykač X-Gen. Jezdcovy ruce svírají 580 mm široká řídítka Ritchey WCS spojená se 110 mm dlouhým oversize představcem shodné třídy, navíc s označením 4Axis. Již od pohledu budí dojem lehkosti sedlo Selle Italia SLK Gel Flow. Kontrola rychlosti byla svěřena hydraulickým třmenům Hayes El Camino, nezvykle kombinovaným s disky Shimano. Ty byly spojeny systémem CenterLock se zapletenými koly DT Swiss (ráfky XR 1540, náboje 240s) obutými do šedých dvousměsných plášťů Michelin XCR Dry 2. Závodní tvář celku jen podtrhuje RockShox SID Team vybavený tlumením MotionControl a zdvihem 80 mm.

Tento komplet je ohodnocen částkou 115 900 Kč a bez pedálů ve velikosti 18,9“ nám váha ukázala hodnotu 9,8 kg. Základní parametry geometrie u této velikosti jsou – hlavový úhel 70,5°, sedlový 73°, efektivní délka horní trubky 599 mm, rozvor kol 1084,8 mm a skutečná délka zadní stavby 424,3 mm. Pro zajímavost – samotný rám váží dle údajů výrobce 1340 g, stojí 24 590 Kč a je na něj poskytována dvouletá záruka.

Uvolnění spoutané síly
Už od prvního setkání s novým Rassem nám bylo jasné, že máme v rukou špičkové závodní náčiní. Stačí potěžkat a hmotnost včetně nášlapných pedálů jen lehce překračující 10 kg tento fakt jen potvrzuje. Stejně tak, jakmile se člověk posadí do sedla tohoto stroje a výrazně se skloní k řídítkům, je hned jasné, že Rass má namířeno hlavně na závodní okruhy. Délka celého kola sice není nijak přehnaně natažená, nižší pozice rukou ale nutí jezdce zaujmout jednoznačně sportovní posed. Na pohodové ježdění výletním tempem tedy zapomeňte, tento bike vyloženě touží po ostrém tempu. Stačí se zacvaknout do pedálů, zabrat stehenními svaly a posléze aktivovat i lýtkové a Duratec bez zaváhání vystřelí vpřed.

Kdo by se obával nižší tuhosti karbonových klik či stejného neduhu u kompozitního materiálu začleněného do rámu, bude mile překvapen. Určité propružování středové oblasti je sice znát, ale pouze při skutečně maximálním záběru a navíc pouze tehdy, pokud se na sledování tohoto jevu vyloženě zaměříte. V běžných podmínkách nepocítí jezdec v tomto ohledu žádný handicap v porovnání s čistě kovovými rámy.

Na velice hbité akceleraci a celkově příjemně snadném dojmu z jízdy se kladně podílejí i tuhá kola DT Swiss a relativně snadno se odvalující pláště. Na asfaltu jsou sice trochu hlučnější, v terénu ale nabízejí vyvážený kompromis mezi nízkým valivým odporem a dobrými záběrovými vlastnostmi. Nejlépe jim vyhovuje pevný podklad, naopak jistotu poměrně rychle ztrácejí na sypkém povrchu.
Již zmiňovaná nízká hmotnost celku se nejvíce ukáže v kopcích, do nichž Duratec šplhá s velkou chutí. Problémem nejsou ani vyložené stojky, jelikož stačí jen nepatrná úprava těžiště, přední kolo pak drží bez problému u země a jezdec si tak může přesně vybírat stopu, po které se bude šplhat k vrcholu. Výše vychvalovaná snadná akcelerace i lehkost jízdy proti vrstevnici si vybírají určitou daň na poli komfortu. Při jízdě vsedě přes menší nerovnosti sice rám ve spolupráci s širšími plášti a karbonovou sedlovkou zahlazuje ostré hrany přejížděných nerovností, přemíru pohodlí ale čekat nelze. Pocit hodně tvrdého celku se dostavuje hlavně ve sjezdech, čehož příčinou je do značné míry také vidlice. Ač výrobce udává hodnotu zdvihu 80 mm, při předepsaném nastavení tlaků v obou komorách aktivně pracovala pouze v rozsahu asi 60 mm, což je na současné poměry hodně málo. Její konstrukce sice umožňuje upravit chod na mnoho odlišných druhů nastavení, což jsme využili, přesto jsme výraznějšího zlepšení funkce nedosáhli. V konečném stádiu jsme dospěli k nastavení přibližně vyrovnané hodnoty tlaku v pozitivní i negativní komoře, což činilo vidlici aktivně reagující na drobné podněty. Tato aktivita se ale projevila i při šlapání, proto jsme na rovných úsecích většinou aktivovali relativně jemně nastavený MotionControl snadno dosažitelnou páčkou na řídítkách. Zmínit bychom měli také nepříliš tuhou celkovou stavbu této vidlice, která se projeví určitým kroucením v členitějších pasážích nebo při silnějším stisku brzdové páky. Její největší přínos tak spatřujeme hlavně v až extrémně nízké hmotnosti.

Řeč zatím nepřišla na ovládání tohoto raketového biku, na které je třeba si zprvu zvyknout, jelikož v sobě kombinuje několik zajímavých a částečně odlišných charakterů. Rass poměrně dobře vede směr, což se dále zvýrazňuje s rostoucí rychlostí. V nižších rychlostech je řízení naopak poměrně hbité, avšak pouze co se týká drobných korekcí směru. Do prudších zatáček je třeba jej trochu zlomit.
Funkce převodové soustavy skládající se z komponentů Sram byla naprosto příkladná a přesná, její ovládání otočnou rukojetí je ale věcí názoru a pro mnohé i zvyku. Zmínku si zaslouží také kotoučovky Hayes El Camino. Vedle zajímavého tvaru je jejich největší zvláštností kolečko Power na páce. Jeho otáčením lze měnit pákový poměr a tím i sílu, jakou je působeno na primární píst v těle páky. V touze po co nejvyšším výkonu jsme natočili kolečko na maximum ve směru znaménka „+“. Tím jsme docílili někdy až přehnaně ostrého nástupu brzdné síly. Faktický výkon, zkoušený v delších prudkých sjezdech, se ale nijak zásadně nelišil od slabšího nastavení a dal by se ohodnotit jako nepatrně lepší průměr. Přínos tohoto druhu ovládání tak lze spatřovat právě v regulaci agresivity brzdy.

Závodníkům po chuti
Duratec Rass byl od prvního výkresu konstruován s předpokladem závodního využití. Tomu odpovídá nejen zvolená geometrie, ale i výtečný přenos jezdcovy síly na zadní kolo a spíše tvrdší dojem při jízdě v terénu. Nečekejte tedy od tohoto biku něco jiného, než co mu bylo předurčeno. Ostatně při návštěvě internetových stránek výrobce se lze dopátrat grafu využití, který říká – profi 100 %, sport 55 % a hobby 5 %.

Štěpán Hájíček
Foto: Rudolf Hronza a autor

Menu