Je vznik nových cyklostezek či jejich údržba přínosem pro cyklisty? Asi každý z nás ihned kývne a dodá, že taková aktivita by se měla vyvažovat zlatem. Bohužel má podle mne pravdu jen v té druhé části – často se cyklostezky skutečně zlatem vyvažují, jak jsem se mohl nedávno přesvědčit. Nebo spíš „cyklostezky“.
Na podzim jsem navštívil po delší době Náchodsko, kraj, kam jezdím na kole už skoro 15 let. Před lety žádné značení pro cyklisty neexistovalo, nyní se ale třeba přes Broumovské stěny a jejich okolí vinou nádherné, barvami na stromech značené traily všech možných obtížností. Nádhera. Já si ale tentokráte vyrazil s přítelkyní z Hronova podél Metuje. Za Velkým Poříčím mířím po paměti mezi domy na úzkou stezku k řece a divím se, proč nám jakýsi pán tvrdí, že dál neprojedeme, když jsem tudy přece jel už mnohokrát. Brzo znám odpověď – místo stezky staveniště, kovové nosníky, které zřejmě budou držet nový široký sterilní povrch přemostění úzké stezky, pro mne zcela nepochopitelně.
Zatím nechápu, a tak jen obejdeme několik domů a vyrazíme do polí vstříc polní cestě, kterou si velmi dobře pamatuji. Vine se podél řeky, později se změní v užší pěšiny mezi vzrostlou trávou. Sice terén, ale s ohledem na naprostou rovinu sjízdný i na obyčejném cestovním kole, o čemž svědčí i stopy v prachu, a velmi, velmi příjemný.
Jenže cesta nikde, místo ní nevlídný asfaltový koberec vinoucí se jen mírnými zátočinami tam, kde dřív byla polní cesta. Vedle začátku asfaltu stojí značky cyklostezky. Cyklostezky…? Před tím zde projelo jakékoli kolo, v blátě samozřejmě obtížněji, ale kolik lidí jezdí ve špatném počasí? V drtivé většině jen sportovci a jejich kola zdolají i bláto. Polní cesta zapadala do okolí a člověk měl pocit souznění s přírodou. Teď nám pod koly hučí asfalt a s ním přichází průvodní jevy, které na polní cestě nebyly – maminky s kočárky, zaparkovaná auta rybářů, jezdci na kolečkových bruslích, rodinky na pěší vycházce a další.
Ne, nic proti nim nemám, ale přijde mi divné, proč se vydají zajisté nemalé částky v řádech milionů na budování „cyklostezky“, když výhodu z těch milionů cyklisté nemají žádnou – cestu projeli bez nesnází i před tím, pro většinu byla příjemnější a navíc se nemuseli vyhýbat davům lidí mnohdy neochotných vzít na vědomí jezdce a uvolnit mu alespoň část profilu cesty. Tvrzení, že na takovém povrchu může jet konečně i jezdec na silničním kole proto také neobstojí. A pokud šlo o zpřístupnění cesty jiným, proč se mluví o cyklostezce? Proto, aby to v příslušných kolonkách pěkně vypadalo, aby se plnil plán podpory cyklistiky? Nevím. Stejně tak tápu po důvodu „Odpočívadla pro cyklisty“ vybudovaného u neznačené stezky, na kterém je jedna lavička, ale pět houpaček pro děti a skluzavka, to vše mimo dosah běžné civilizace, aby si aspoň děti užily. Dolů z kola a vzhůru na houpačku, to si krásně oddychnu! No jo, ale tady je nápis „Jen pro děti do 10 let“!
Zmiňovaná „cyklostezka“ se táhne až do Náchoda, kde se tehdy připravovala sláva s jejím otevřením – bezesporu si někdo připíše čárku za splněný úkol, jiný body u voličů a určitě si ruce mnou i mnozí nad ziskem. Ta částka za cyklostezku je proinvestována pod naším jménem – jménem cyklistů. Ale poslouží nám? Respektive bylo to nejpotřebnější?
Já si to nemyslím. Za peníze, které stála si dovedu představit desítky tras loukami a lesy vyznačené barevnými značkami, nová odpočívadla, úpravu nebezpečných úseků, kde hrozí střet cyklisty a motorového vozidla – každý zajisté doplní spoustu dalších bodů. A to nemluvím o ekologičnosti asfaltového pásu versus přírodní povrch polní cesty. Zbytečnému zamezení dalšího pruhu půdy volně dýchat. Nákladech na údržbu… Děsí mne představa, že se jednoho dne vzbudím a nebudu moci vyjet po svých oblíbených stezkách ve vysoké trávě.
autor je stálým externím spolupracovníkem redakce