Dva systémy, stejný počet pohledů
Při vyslovení pojmu jednonohá vidlice si jistě každý biker vzpomene na Lefty od Cannondalu, ale již málokdo ví, že na tomto poli je ještě druhý hráč – anglický výrobce komponentů USE. Ke konstrukci jednonohé vidlice došli oba výrobci z větší části z odlišných směrů vývoje. U obou systémů bylo dosažení tzv. letmého zavěšení jen jakýmsi přirozeným naplněním vývojové evoluce, nikoliv prvotním záměrem.
Cannondale se ke koncepci Lefty dopracoval postupným vývojem své vlastní konstrukce předního odpružení, známého HeadShoku. Při zrodu tohoto systému bikerům ještě plně dostačoval zdvih 63 mm, který se bez problémů vměstnal do hlavového složení a pod něj. Poté, co si bikeři zvykli na odpružení, přišla poptávka po vyšším zdvihu. 80 mm bylo pro HeadShok maximum pro udržení přijatelné geometrie celého kola. Vzhledem k vysoko posazené hlavě používal Cannondale u svých kol ve většině případů představce otočené dolů, aby tak dosáhl sportovně nízkého posedu srovnatelného s ostatními biky.
Cannondale se svého systému nechtěl vzdát ani s další poptávkou po zvýšení zdvihu. Proto bylo nutné vymyslet konstrukci, která by umožnila systému HeadShok (čtyřhranná vnitřní noha pohybující se na jehlových ložiscích) dosáhnout jej. HeadShok tedy musel opustit hlavovou trubku. Čtyřhranná konstrukce zajišťuje dostatečnou torzní tuhost, proto by bylo zbytečné používat dvě nohy. Výhody systému by pak nevynikly a vidlice by navíc vypadala standardně. Tak tedy jen jednu nohu! A proč zrovna tu levou, Lefty? Jen si vzpomeňte, kde máte nasazenu kotoučovou brzdu! Právě její použití je jedním z mála omezení jednonohé vidlice. Cannondale měl připravenu konstrukci Lefty již několik let před jejím uvedením na trh a čekal v podstatě jen na větší rozšíření diskového brždění, aby ji veřejnost lépe přijala.
Anglické důvody
Cesta USE byla výrazně kratší a ani anglickému výrobci nešlo primárně o konstrukci jednonohé vidlice. Mnozí si sice mohou myslet, že USE se prostě snažil napodobit Lefty a jen aby nedošlo k patentovému křížení, použil místo čtyřhranu dvou ramen. To je ale zásadní omyl. Motivací anglických konstruktérů bylo vytvořit vidlici, která by na základě mechanických zákonů potlačila noření do zdvihu vlivem brždění. Proto nese označení S.U.B. neboli Stability Under Braking (v jednoduchém překladu „stabilita pod bržděním.“ Dalším heslem na vidlici je Anti Dive Technology, což lze přeložit jako technologie proti noření. Jak je toho docíleno?
Vidlici tvoří mohutný teleskop doplněný o soustavu dvou ramen. Ta zajišťují torzní tuhost a zároveň jsou hlavními hráči Anti Dive systému. Kouzlo spočívá v předsazení osy předního kola před teleskop a umístění třmene brzdy na spodní rameno. Při brždění má třmen vlivem otáčení kotouče tendenci pohybovat se směrem vzhůru a tím působí silou proti noření vidlice. Terénní náraz však tuto sílu překoná a vidlice překážku spolkne. Proč jednonohá konstrukce? Nebyl by problém sestrojit takto pracující dvounohou vidlici, ale přibylo by zbytečně materiálu a čepů. Navíc důležitý prvek, kotoučová brzda, se nachází pouze na straně jedné.
Poznatky z jedné nohy
Fyzikální zákony nikdo neobejde, a proto mají jednonohé vidlice svá specifika při provozu. Vzhledem k tomu, že je všechna hmota soustředěna pouze na jednu stranu, žádá si určitý návyk i ovládání. Nutnost vyvažovat chybějící nohu pozná jezdec nejvíce při jízdě bez držení řídítek. Zvyknout si však lze téměř na vše, a tak i o neustálém lehkém dovažování jezdec brzy neví.
Danou je odlišnost montáže a demontáže předního kola. U USE i Lefty se kolo nasadí na pevnou osu a dotáhne z pravé strany imbusem. Současně je potřeba manipulovat i třmenem brzdy. Pro usnadnění této operace jsou oka na vidlici pro jeho montáž u produktů obou výrobců otevřená. Stačí proto šrouby lehce povolit a brzda jde vysunout. Při opětovné montáži není nutné zápasit s vycentrováním třmene, jelikož jsou zde úchyty pro kotoučovku tzv. International Standard a vymezovací setinové podložky zůstávají na šroubech ve třmeni.
USE S.U.B.
Už při pouhém zkoušení na sucho se projeví specifika konstrukce S.U.B. Stisknete-li silně obě brzdy, vidlice prakticky nejde stlačit. Podržíte-li pouze přední, popojede celé kolo při stlačení vidlice kousek dozadu. To je způsobeno právě umístěním náboje kola a třmene na jednom rameni. Jako pružící medium využívá USE stlačený vzduch, jehož tlak lze měnit přes ventilek umístěný na vrchu nohy. Útlum odskoku zajišťuje otevřená olejová lázeň, překvapivě však postrádá vnější regulaci. To u vidlice za bez deseti korun třicet pět tisíc překvapí. Je ale nutné uznat, že tovární nastavení odskoku je naprosto vyhovující. Hmotnost je příznivých 1475 g.
Teorie praxi nenahradí
Za jízdy v terénu pracuje vidlice USE stejně jako teleskopické vidlice. Bez problémů zpracovává nerovnosti od těch malých po ty odpovídající jejímu zdvihu. Pokud ale jezdec sáhne na brzdy, „nic se nestane“. Žádné zanoření, na které jsme zvyklí. Dokonce jsme při zkoušení na silnici vypozorovali, že se USE pod skutečně silným bržděním nejen nepotápí, ale naopak má snahu se napřimovat, takže záměr konstruktérů se podařilo naplnit. Ve sjezdu tak i při brždění zůstává téměř celý zdvih použitelný na zpracování nárazů. Zde je nutné konstatovat, že při brždění není vidlice tak citlivá jako v normálním stavu, přesto si dokáže dostatečně dobře poradit s nástrahami terénu. Celý systém ale ukrývá jednu záludnost, která vyžaduje návyk. Ve chvíli, kdy jezdec uvolní brzdovou páku a sjede třeba terénní schod, vidlice se neočekávaně propadne. U běžné konstrukce s tímto jevem jezdec počítá, děje se tak i při brždění, zde ale tato skutečnost minimálně na poprvé dosti překvapí.
Na závěr tedy lze říct, že USE za normálních podmínek pracuje jako běžný teleskop, ale navíc přidává při přijetí určitých specifik ovládání více jistoty ve sjezdech. Na druhou stranu vyspělé systémy tzv. inteligentního tlumení se dokážou postarat o podobně vysokou jistotu ve sjezdech za výrazně méně peněz.
Cannodale Lefty Carbon
Nastavení před jízdou se ani u Lefty v ničem zásadním neodlišuje od běžných vidlic. U modelu Carbon pracuje uvnitř nohy vzduchová patrona, jejíž ventilek se nachází částečně ukryt na spodní straně nohy. Vzhledem k pevně přidělané prachovce je nutné nastavit tlak vzduchu podle tabulek výrobce, nebo pouze dle pocitů jezdce – nelze pohledem zkontrolovat ponor vidlice.
Vidlici tvoří karbonová vnější noha a vnitřní hliníkový kluzák s pevnou osou. Olejové tlumení nelze ani u tohoto modelu ladit externě. Tovární nastavení, které se při zkoušce na sucho zdálo dosti rychlé a budilo očekávání zpětného kopání, v terénu působilo maximálně jistě. Technickou lahůdkou je elektronické ovládání zamykání s tlačítkem na řídítkách. Budete-li pátrat po hmotnosti, katalogový údaj vás asi zaskočí – 1036 g. Stejné překvapení, ovšem tentokrát nemilé, může přijít tehdy, pokud si vidlici budete chtít pořídit samostatně. Cannondale montuje tyto vidlice přednostně na svá kola, a proto je jejich cena při samostatném prodeji značně nadsazena. U modelu Carbon ELO bude na cenovce číslovka 55 500 Kč (72 800 Sk).
Když jeden pracuje za dva
Lefty jsme měli k dispozici na kole Cannondale Scalpel s hodně sportovně střiženým posedem, s úzkými a nízko posazenými řídítky. Celkově klidný projev kola dokázal do značné míry utlumit svérázné chování jednonohé vidlice. Prakticky od prvních metrů jsme se cítili téměř tak jistě jako s běžnou vidlicí. Nevyváženou konstrukci bylo možné poznat pouze při jízdě bez držení řídítek, kdy však bylo nutné korigovat přímý směr jen lehce. Přítomnost pouze jediné nohy Lefty je v tomto ohledu méně znatelná než u USE. Při hodnocení funkce odpružení si Lefty nezadá se standardními dvounohými modely. Její krok je z počátku zdvihu lehce tužší. To na jednu stranu ubírá několik bodíků za komfort, ale na stranu druhou přidává body v hodnocení sportovního projevu. Při silové jízdě vsedě se totiž i bez zapnutého LockOutu vidlice prakticky nehne. Nejmenší překážky jí tedy nechávají klidnou, všechny ostatní zpracuje s maximální jistotou. Průjezd náročnými členitými pasážemi je vzhledem k její funkci a vysoké torzní tuhosti velice snadný a jezdec má neustále pocit plné kontroly nad svým strojem. Zároveň je průběh zdvihu dostatečně progresivní, takže není třeba se obávat náhlého propadání se do zdvihu.
Ovládání elektronického LockOutu (ELO) se provádí stiskem žlutého tlačítka přidělaného stahovací páskou na řídítkách. Po jeho stisku lze v tichém prostředí slyšet práci malého servomotorku, který uzavře průtok oleje. Vidlice ztuhne do „kamenného“ stavu přibližně za jednu vteřinu. O zablokování informuje jezdce rozsvícení malé červené diody pod průhledným krytem tištěného spoje na vrcholu nohy. Shrneme-li všechny poznatky, dá se říci, že Lefty svou funkcí a tuhostí rozhodně neztrácí v porovnání napříč konstrukčním spektrem vidlic. Navíc přidává netradiční vzhled, který jistě přitáhne zraky kolemjdoucích a navíc šetří nějaké ty gramy.
Stačí jedna noha?
Po zkušenostech z testu lze konstatovat, že jednonohé vidlice se mohou směle měřit se zbytkem dvounohého světa jak tuhostí, tak i funkcí. USE, který bude běžnému cyklistovi bližší nejen cenou, ale i kompatibilitou se standardním rozměrem rámu (Cannondale lze má průměr krku 1,5“) přidává specifické chování pod bržděním, a to pouze za cenu trochu větší nevyváženosti přední části kola v porovnání s Lefty. Ta triumfuje i velmi nízkou hmotností. Jediným vážnějším hendikepem tak v obou případech zůstává vysoká pořizovací cena. Nelze proto očekávat, že by se tato konstrukce v blízké době masověji rozšířila, byť nabízí některé nepopiratelné výhody, nejen originalitu. Mnohem pravděpodobnější je, že nadále zůstane exkluzivním zpestřením odpruženářského průmyslu a zejména součástí kompletních kol. Však také kompletní Cannondale s Lefty vidlicí pořídíte jen za nepatrně vyšší cenu než je prodávána samostatná vidlice.
Autor: Štěpán Hájíček
Foto: Jerry Efeb