Slalom mezi paragrafy potřetí

28.2.2017
Otázky a odpovědi<br /> <br /> Dva díly miniseriálu Slalom mezi paragrafy, které jste mohli číst v číslech 11 a 12 ročníku 2004, se snažily postihnout právní aspekty týkající se cyklistů a řešení případných problémů spojených s provozem kola i s pohybem cyklisty v terénu, ve městě i v běžném provozu. Některé otázky zůstaly i přes vyčerpávající pojetí článku nezodpovězeny, takže se po naší výzvě o vaše dotazy některé objevily v redakční poště. Odpovědi na ně mohou pomoci jak jejich autorům, tak i mnoha dalším cyklistům. Proto naše výzva platí i nadále – pokud vás cokoliv spojeného s paragrafy trápí, napište nám!

1. Chtěl bych se zeptat, jaká je omezená rychlost cyklistů na silnicích, a to jak mimo město, tak i ve městě, jestli vůbec nějakým způsobem omezena je.
Petr Valina

Předmětnou problematiku upravuje ~ 18 Zákona o provozu na pozemních komunikacích 361/2000 Sb. v platném znění. V prvé řadě se zaměřme na odstavec 1), ač je to trochu mimo dotaz: “Rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.” S tímto ustanovením se setkalo již mnoho řidičů a platí i pro kola. V kostce – pokud například pojedete moc blízko za někým a nedobrzdíte, je to vaše vina. Případy, kdy cyklista skončí na zadním nárazníku před ním jedoucího automobilu nejsou až tak vzácné. Takže pozor.
Co se týče přímo dotazu, jde o zajímavý problém, neboť odstavec 3) uvádí: “Řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg a autobusu smí jet mimo obec rychlostí nejvýše 90 km/h; na dálnici a silnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše 130 km/h.” Naproti tomu odstavec 4) uvádí: “V obci smí jet řidič rychlostí nejvýše 50 km/h a jde-li o dálnici nebo silnici, pak 80 km/h.” Z dikce zákona tak lze odvodit, že zatímco ve městech se rychlostní omezení vztahuje na každého řidiče, a tedy i na cyklisty (nebo jezdce na zvířeti, řidiče tramvaje atd.), mimo město je rychlost omezena jen pro řidiče motorových vozidel.
Ještě připomeňme, že odstavec 9) stanovuje: “Ustanovení odstavců 3) a 4) neplatí pro řidiče zpravodajských služeb a stanovených útvarů policie, je-li to nezbytně nutné k plnění úkolů stanovených zvláštním právním předpisem.” Ovšem asi nelze předpokládat velkou frekvenci pohybu těchto složek na kolech zvýšenou rychlostí. Ve vašem případě tedy záleží, kde se na kole pohybujete. Co se týče pohybu v lese apod., tam pak samozřejmě příslušný zákon neplatí.

2. Četl jsem článek ve Velu ohledně možnosti přístupu cyklistů na různá místa. Chtěl jsem se zeptat, zda by jste mi mohli poradit ohledně získání povolení na vytvoření trati pro cyklisty. Jsme parta nadšenců, kteří by si chtěli udělat freeridovou trať v Beskydech. Nejednalo by se o velký zásah do krajiny, jen předělat stávající vyšlapanou cestičku pod lanovkou. Chtěli bychom udělat několik lávek, skoků a sem tam trochu poopravit terén. Mohli byste mi napsat, na koho se obrátit se žádostí o povolení? Sice by bylo možné provést úpravy bez povolení a dlouho by na to asi nikdo nepřišel, ale nechci se zbytečně obávat, že mne tam potom bude nahánět ochránce přírody nebo myslivec.
Filip Mašínský

V prvé řadě vám patří poděkování za všechny cyklisty, že nechcete podobné věci řešit ilegálně – takhle je to sice složitější, ale ilegální postupy jen vnesou zlou krev mezi cyklisty a ostatní populaci. Pokud chceme od ostatních rozumný přístup, neměli bychom jednat jinak.
V prvé řadě je třeba získat svolení majitele pozemku, jde-li o regulérní cestu, je to ještě složitější. V neposlední řadě také záleží, zda nejde o chráněné území, což je v Beskydech poměrně pravděpodobné. Protože podrobné vysvětlení by zabralo příliš místa a přitom jde o aktuální a zajímavé téma, připravujeme samostatný článek. V každém případě si zatím zjistěte, kdo je majitel pozemku, pod kterou obec spadá a zda-li není na tomto místě zvláštní režim ochrany (chráněné území apod.).

3. V článku o podmínkách pohybu cyklisty v terénu jsem nenašel zmínku, jak je tomu ve vojenském prostoru. Těch je v Čechách rozeseto hodně a často v nich lze nalézt dobré trasy pro ježdění.
Zdeněk Bartoš

Pohyb ve vojenském prostoru (vojenský újezd) upravuje nyní zákon 222/1999 Sb. Vstup na území újezdu upravuje ~ 39 tohoto zákona: 1) “Újezdní úřad může vydat povolení ke vstupu na území újezdu. Újezdní úřad při vydání povolení ke vstupu na území újezdu zabezpečí seznámení fyzických osob, kterým takové povolení bylo vydáno, s platnými režimovými a bezpečnostními opatřeními. Fyzické osoby, kterým byl povolen vstup na území újezdu, jsou povinny dodržovat režimová a bezpečnostní opatření, dbát zásad ochrany přírody a veřejného pořádku.” Dále odstavec 2) – “Vydané povolení ke vstupu na území újezdu může újezdní úřad odejmout kdykoli, a to bez udání důvodů.” A do třetice odstavec 3) – “Na rozhodování o povolení ke vstupu a jeho odejmutí se nevztahuje správní řád.” Bohužel se tedy v daném prostoru běžně pohybovat nemůžeme.

4. Chtěl bych se zeptat, jak je to s osvětlením kola v zimním čase? Jestli musíme svítit po celý den jako auta, nebo je v zákoně nějaká výjimka a stačí jen za snížené viditelnosti?

Jelikož světla nejsou povinnou výbavou kola, je jasné, že ani svítit ve dne nemusíme. V zákoně je jednoznačně řečeno, že kolo musí být osvětleno za snížené viditelnosti – a to samozřejmě v jakoukoli roční dobu.

5. Po dvou dílech právního miniseriálu mne napadlo několik dalších otázek. Co se stane, když budu mít kolo někde na hlídaném místě a kolo mi přesto ukradnou? Kolo by měla zaplatit pojišťovna? Ale co když jsem kolo koupil na inzerát a doklad o koupi nemám. Mám například jen smlouvu o koupi a nebo fotografie kola a pochopitelně svědky, že jsem kolo vlastnil. Nebo jsem si kolo přestavěl a vybavil kvalitnějšími díly, takže doklad o koupi vůbec neodpovídá současnému stavu. Je možné na základě fotografie a svědků vyčíslit hodnotu tohoto kola? Bude to mít právní hodnotu?
Jiří Hanák

Toto bylo již i obsaženo v předchozích článcích, takže jen krátce. Většinou stačí pojišťovně tzv. čestné prohlášení o skutečném stavu kola. Při výměně komponentů lze doložit účty za jejich nákup. V případě sporu pak lze využít znaleckého posudku, který lze vyhotovit i na základě fotografií a výpovědi svědků (popřípadě již zmíněného čestného prohlášení majitele). Jednoznačná právní norma, jak vyčíslit škodu, neexistuje, vyčíslení ale musí být hodnověrné.
Hodnověrnou je samozřejmě i kupní smlouva, problém je, že kolo je věc movitá, a smlouva tedy může být jen ústní.
Co se týče krádeže z hlídaného místa, jde o široký pojem. Tzv. hlídaná parkoviště u nás totiž většinou jsou jen placená parkoviště, což je podstatný rozdíl – platíte za parkování, nikoli za hlídání, tedy nikdo vám za vaše věci neručí. Pokud skutečně jde o hlídané místo, které je určeno k odložení předmětné věci, tedy zde kola, bude pravděpodobně pojištěno a vy máte nárok na náhradu škody.
Současně je však dobré připomenout, že cedulka “Za odložené věci neručíme”, kterou někdy vidíte třeba v obchodech či čekárnách a podobně, nezbavuje nikoho odpovědnosti, pokud místo na odložení předmětných věcí zřídil.

Menu