Trenér na dálku pro každého a taková kapacita? To zní trochu pohádkově. Chris Carmichael otevřel na podzim 1999 trenérské centrum CTS nabízející služby cyklistům nejrozmanitější výkonnosti i zaměření, a hlavně – všude na světě. Jedním ze svěřenců se stal letos i Čech Pavel Popiolek, amatérský cyklista toužící po špičkovém trenérském vedení a vůbec první východoevropan mezi klienty CTS. V létě se zúčastnil v Coloradu tréninkového kempu organizovaného Chrisem Carmichaelem a jeho společností CTS.
“Smyslem bylo co nejvěrněji simulovat skutečný tréninkový tábor profesionálního týmu jak obsahem, tak organizačním zajištěním,” přibližuje přímý účastník Pavel Popiolek, který také zprostředkoval náš exkluzivní rozhovor s Chrisem Carmichaelem. Ten vznikl, jak jinak, po internetu. “Každý den kempu byl maximálně vyplněn od brzkého rána až do večera, trénovalo se většinou dvoufázově s následnou masáží a přednáškami po večeři. Využívali jsme profesionálního zázemí – dvou manažerů, čtyř trenérů, dvou masérů a mechaniků, kteří se perfektně starali o naše kola.”
Pokud se zařadíte do programu CTS, je možné volit z několika variant, kde tou nejvyšší (a také nejdražší) je přímé konzultantství s Chrisem Carmichaelem. Komunikace probíhá prostřednictvím e-mailu, faxu nebo telefonu. Zvláště výhodná je elektronická pošta umožňující aktuálně zasílat počítačově zpracovaná tréninková data z pulsmetru. Na základě jejich vyhodnocení připraví kouč tréninkový plán na nejbližší období. Je to lákavá představa, trénovat jako Armstrong…
Navzdory skvělým výsledkům amerických cyklistů poslední doby nepatří cyklistika mezi nejpopulárnější sporty v USA. Nebo se snad na tom něco změnilo?
“Lance pomohl zvýšit prestiž cyklistiky ve Spojených státech. Patří nyní mezi deset nejlepších sportovců v zemi, takže se dostal do společnosti superhvězd.”
Přesto, není složité se jako cyklistický trenér v Americe uživit?
“Není to skutečně jednoduché, ale naše společnost CTS právě napomáhá tomu, aby se postavení trenérů zlepšilo.”
Jaký je váš vztah k české respektive československé cyklistice?
“Jiří Mainuš, který už dlouhá léta pracuje v americké cyklistické federaci, je mým dobrým přítelem. Měl jsem vždy respekt k vaší cyklistice, sám jsem závodil s několika silničáři v Závodě míru nebo v etapách Milk Race, vzpomínám třeba na Jiřího Škodu.”
Dokázal byste talentovanému mladíkovi z východní Evropy pomoci ke stáži či angažmá v některém americkém týmu?
“Ano, ale stejně jako když Američané odcházejí do Evropy, tak i Evropané přicházející do USA by se museli vyrovnat s mnoha potížemi vyplývajícími ze změny prostředí, odlišné mentality a podobně.”
Jak dokáže bývalý profesionál a účastník Tour de France ve svých tréninkových plánech uspokojit požadavky cyklistů, kteří jezdí na kole pouze pro radost?
“Jednoduše. Stejné formy přípravy, které využívají závodníci startující na Tour de France, mohou pomoci i běžným cyklistům. Základní principy tréninku, pokud jsou dodržovány správně, pomáhají jezdcům na všech úrovních.”
Kolik máte v současnosti klientů? Převažují mezi nimi závodníci nebo hobby cyklisté?
“Naše společnost, která zaměstnává několik trenérů s certifikátem CTS, se stará o více než 250 cyklistů, ale já sám netrénuji víc než deset z nich. Je mezi nimi i několik špičkových evropských závodníků, které určitě znáte, ale ti si přejí, aby to zůstalo utajeno.”
Dokážete modifikovat trénink, dejme tomu, i pro začátečníky?
“Všechny naše tréninkové programy jsou založeny na individuálním kaučování, to znamená, že každý jeden osobní tréninkový plán se musí lišit od druhého. Například naším nejmladším zákazníkem je čtrnáctiletý cyklista, nejstaršímu je 76 let.”
V zámoří je to zřejmě běžné, ale u nás je prakticky nepředstavitelné, že by si někdo platil osobního trenéra “na dálku”.
“Jistě, ale dostane se mu stejné péče, jaké se dostává Lanci Armstrongovi. Je pro trenéra nemožné, aby byl neustále se svými svěřenci. S internetem se však otevírají úplně jiné možnosti. Trenér může vést více sportovců a nasbírat více důležitých informací než je obvykle k dispozici.”
Může opravdu “internetový” trenér nahradit toho skutečného? Co psychická příprava, taktické rady pro pohyb při závodě, odstranění chyb v technice šlapání apod.? Osobní kontakt je přece jen nenahraditelný, nemyslíte?
“Já věřím, že kauč po internetu je zcela plnohodnotným trenérem. Brzy budou všichni trenéři využívat internet jako hlavní formu komunikace se svými svěřenci. Děje se to ve všech profesích, takže ani trenérství nebude výjimkou.”
Co je základním předpokladem spolupráce, stačí pouze pulsmetr, napojení na web a znalosti angličtiny?
“To jsou samozřejmě podstatná kriteria ale vůbec nejdůležitější je, aby byl člen našeho tréninkového programu aktivní ve sběru dat ze svých tréninků a prostřednictvím internetu je odesílal svému trenérovi. Záleží tedy hodně na odpovědnosti samotného sportovce, jak celá spolupráce dopadne.”
Jak probíhá konkrétní tréninkové vedení?
“Tréninkový plán každého člena umístíme na naše internetové stránky. Funguje jako pouze individuálně přístupný soubor. Prvotní je v úvodu “startovní” rozhovor, kde pokládáme důležité otázky. Naše tréninkové plány mohou být i dlouhodobé, ale jako každý trénink, pokud má být úspěšný, musí být založen hlavně na osobních cílech každého cyklisty.”
Při tvorbě tréninku se spoléháte spíše na empirické zkušenosti a praxi exprofesionála nebo vycházíte z teoretických metod?
“Dobrý trenér musí svoji tréninkovou filozofii postavit na solidních poznatcích sportovní vědy. Jenomže pochopit co trenérství obnáší, to je umění, nikoliv věda. Studium sportovní vědy vás dostane pouze na úroveň, která je známa, ovšem je tu ještě mnoho neznámého co souvisí s možnostmi lidského těla. A právě tady nastupuje trenérské umění každého kauče.”
Co všechno tréninkový plán obsahuje, zahrnuje například i doporučené převody, kadenci či plán závodů?
“Připravuji tréninkový program složený z pěti základních oblastí. Je to objem, intenzita, profil tréninkové trati, kadence šlapání, opakování a četnost. V těchto pěti oblastech se uplatní i jednotlivé individuální požadavky našich klientů.”
Nabízíte celoroční plány nebo i měsíční či týdenní a v jakých cenových relacích?
“Základní program je půlroční, následuje měsíční plán a poté velmi detailní denní rozpis. Co se týče cen, zájemci je mohou nalézt na internetové adrese trainright.com.”
Kde všude probíhají tréninkové kempy?
“Na různých místech ve Spojených státech. Jeden pořádáme také ve Francii v průběhu Tour de France.”
Najdou se mezi vašimi klienty také bikeři nebo jen silničáři?
“Připravujeme řadu špičkových sportovců různých odvětví. Je mezi nimi například úřadující mistr světa juniorů v cross-country Volker Fergusson. Další juniorský světový šampion, pro změnu v cyklokrosu (z roku 1999 v Popradu – pozn. autora) Matt Kelly, který je rovněž naší mountainbikovou nadějí, nebo třeba poslední vítěz havajského Ironman Triathlonu Peter Reid.”
Řada lidí považuje to, co Lance dokázal po svém vyléčení z rakoviny, za zázrak, ti méně důvěřivější za podvod…
“Je to jednoduché: Lance je nadaný sportovec, který je lépe trénován a připravován než ostatní závodníci.”
Znáte se s ním velmi dobře a prožívali jste spolu jeho radostná i méně šťastná období. Změnil se po onemocnění rakovinou nebo nyní coby dvojnásobný vítěz Tour?
“Jako člověk se pochopitelně změnil po prodělané rakovině, protože taková zkušenost změní pohled na život. Vítězství v Tour ho ale vůbec nepoznamenalo.”
Kdy jste se dali dohromady? Pokud se nepletu, jaho dřívějším trenérem byl populární Eddy Borysewicz, v Americe usazený Polák.
“To je pravda, ale rozešli se už v začátcích Lancovy kariéry. Jsem jeho osobním trenérem již od roku 1991.”
Po vyléčení z rakoviny musel začínat prakticky od nuly. Dalo se vůbec očekávat, že se ta léta tréninku před nemocí podaří oživit, nebo jste musel začít pracovat prakticky s nováčkem?
“Jakmile mi dali jeho lékaři zelenou, začal jsem ho připravovat, ale zpočátklu velmi pozvolně. Musel jsem být připraven jeho trénink podle potřeby rychle pozměnit. Lance se v té době nacházel po stránce cyklistické výkonnosti zhruba na regionální juniorské úrovni, takže se mohlo lehce stát, že bude přetrénován. Musel jsem ho proto velmi pečlivě sledovat a pohotově reagovat na jeho momentální fyzický i psychický stav.”
Je neuvěřitelné, jakého zlepšení dosáhl v jízdě v kopcích a také v časovce, v níž už coby mistr světa 1993 ztrácel na Induraina kolem šesti minut. Je to jen důsledek snížení váhy, vyšší motivace, vůle nebo i změny přípravy?
“Lance vyhrál mistrovství světa velmi mlád, v necelých 22 letech. Je tedy normální, že tím jak více dospěl, se také stává silnějším. Co je však nejdůležitější, je teď víc motivován závodit na sto procent.”
Ve srovnání s ostatními špičkovými závodníky šlape kadencí o zhruba deset otáček vyšší než ostatní. Je to jeho individuální záležitost, která mu vyhovuje ve spojení s lehčími převody, nebo cesta k vyšší výkonnosti platná obecně? Budou teď všichni napodobovat Armstronga?
“Přiměl jsem ho, aby šlapal s vyšší kadencí proto, že disponuje menší svalovou hmotou než mohutnější závodníci jako Ullrich nebo v minulosti Indurain. Aby mohl Lance produkovat vyšší sílu, musí ji rozložit do více menších segmentů, to znamená že musí rychleji otáčet pedály kvůli své menší svalovině.”
Spousta cyklistů se potýkala či potýká s udržením tělesné hmotnosti, dříve Lemond a dnes hlavně Ullrich. Někteří odborníci tvrdí, že je to tak správně kvůli regeneraci těla (pokud je přibírání na váze pod kontrolou). Jak je na tom s udržováním váhy Lance?
“Nikdy neměl podobné potíže, protože má rád svůj život a cyklistiku… Mimo sezonu přibere pouhá čtyři kila oproti své vrcholné závodní váze při Tour de France. V zimním období poctivě trénuje a je dostatečně disciplinovaný při hlídání jídelníčku.”
Holdují také špičkoví profesionálové, konkrétně Lance, v zimě všeobecné přípravě, tedy běhu na lyžích, bruslení, posilovně nebo se zaměřují čistě na jízdu na kole, tedy na speciální přípravu?
“Tyto prvky všeobecné přípravy se vyskytují jen omezeně. Na nejvyšší úrovni, na níž se Lance nachází, musí být příprava velmi specifická a speciálně cyklistická.”
Jak konkrétně probíhá vaše vzájemná spolupráce? Pokud se nepletu, Lance žije s rodinou ve francouzské Nice, takže opět po telefonu a e-mailu? A co během závodů, konzultujete změny v přípravě?
“Telefonujeme si asi dvakrát týdně v průběhu závodní sezony a zhruba dvakrát měsíčně v přípravném období. Téměř denně si však po internetu vyměňujeme tréninková data.”
Lancovi je devětadvacet, má ještě fyzické rezervy?
“Myslím, že má ve svých nohách ještě tři velmi dobré roky.”
Zlepšily se u něj hodnoty fyziologických parametrů jako je maximální spotřeba kyslíku, laktátový práh či výkon ve wattech ve srovnání s obdobím před onemocněním rakovinou nebo jen lépe využívá svého potenciálu?
“Ve všech parametrech se zlepšil, ale to je s postupujícím věkem běžné. A umí také lépe nakládat se svým potenciálem.”
Je talentem od přírody nebo spíše tréninkový typ, který se vypracoval?
“Je stejně talentovaný jako Ullrich nebo všichni ostatní špičkoví jezdci. Ovšem na nejvyšší úrovni talent nevyhrává závody. Je nezbytný k tomu, abyste se do vybrané společnosti dostal, ale je to sportovcova mysl a osobnost, které z něj mohou udělat šampiona.”
Etapa na poslední Tour de France přes horu Joux Plane dokázala, že Armstrong není superman. Zachoval se v té chvíli, když zvolnil, z vašeho trenérského pohledu správně?
“Aby zpomalil, mu nařídil šéf jeho stáje, takže nemůže být řeč o tom, zda se rozhodl správně nebo špatně. Myslím, že to bylo od sportovního ředitele stáje Johana Bruyneela velmi chytré.”
V závěru sezony, konkrétně na olympiádě v Sydney, neměl Lance přece jen takovou formu jako na Tour. Je to tím, že se soustředí pouze na jeden vrchol?
“Lance ztratil dost důležitý čas na začátku září, když ho srazilo v tréninku auto. Přesto by bylo velmi těžké se po Tour opět dostat do vrcholné formy.”
Myslíte si, že je pro Lance vhodné, aby závodil v cross-country na horském kole? Ostatně, na soupisce týmu Trek-Volskwagen stále figuruje…
“Radil jsem mu, aby se závodům mountain biků raději vyhýbal. Je to pro něj příliš nebezpečné!”
Kamil Hofman
Foto: archiv