Kolo v roli pasažéra

Problém elektrokol je oproti klasickým kolům ještě specifičtější v tom, že elektrokola jsou ve většině případů výrazně těžší než klasická kola. Ale nejen to. Často jsou hůře demontovatelná a velice často umístění motoru či baterie ovlivňuje podobu rámu, sílu a tvar rámových trubek natolik, že nelze uplatnit principy známé z obyčejných kol. Vyprávět by o tom mohli třeba zástupci cestovních kanceláří, jimž se poměr účastníků s elektrokoly v posledních letech změnil natolik, že museli předělávat přívěsy a držáky na kola pro vyšší nosnost.
Pokud si uvědomíme, kdo je typickým uživatelem elektrokola (proč jej používá), pak je nasnadě, že manipulaci s kolem řeší téměř každý – lidé s pohybovým omezením, lidé vyššího věku, rodiny s více koly. Pokud se elektrokolo vyskytne na úrovni rehabilitační pomůcky, je třeba se k němu také tak chovat. Buď jezdit opravdu velkým autem, nějakou dodávkou typu VW Transporter, do jejíhož ložného prostoru s elektrokolem téměř vjedete, nebo disponovat sofistikovaným hydraulickým podavačem. Známé jsou takové nosiče na tažné zařízení, ale na našem trhu se nám je nepodařilo získat, údajně se do České republiky nedodávají pro jejich velkou poruchovost. Jakýsi podavač na střešní zahrádku kdysi nabízelo třeba BMW. Pořizovací cenu snad raději ani netipovat. Lidé se zdravotním omezením ale jistě řeší podobné problémy s manipulací i při ukládání kola doma, případně při překonávání schodů a podobně. Při konstrukci elektrokol není na vedlejší koleji jen hmotnost, ale také rozměry, takže mohou vznikat potíže při nakládání do výtahů nebo při ukládání dovnitř auta. Tam, kam jindy v pohodě vtěsnáte horské či silniční kolo, horko těžko naskládáte elektrokolo. Je dobré s tím počítat předem. Pořízení odpovídajícího kvalitního nosiče na auto není levnou záležitostí a při vyčerpání rozpočtu na pořízení nového elektrokola by na něj nemuselo zbýt, a to by mohl být problém. Běžně se říká, že při koupi cyklistické výbavy je nezbytné třicet procent rozpočtu vyčlenit na doplňky – přilbu, oblečení, světla, nářadí, brašničky a podobně. V případě elektrokola by to právě z důvodu pořízení kvalitního nosiče mělo být ještě víc.

Střešní nosiče
Kdo by neznal převážení kol na střeše! To hlavní, co k tomu potřebujete, je síla, kterou pětadvacetikilové kolo vyzvednete až na zahrádku auta. A pak možná druhé a třetí. Přidržíte jej, zvládnete manipulaci s řemínky a pak je zase sundáte, aniž byste si poškrábali lak nebo promáčkli střechu? Pokud o svých silách nebo schopnostech druhého uživatele pochybujete, pak na střešní nosiče raději zapomeňte. Na příčník s „T" drážkou šíře 108 cm a širší se vejdou až čtyři střešní nosiče na kola nebo střešní box s jedním nebo dvěma koly – podle velikosti boxu.

Nosiče na páté dveře

Kola na pátých dveřích vypadají elegantně, i když jsou možná trochu moc blízko oknu a laku auta. Tyto nosiče se zdají být příjemným kompromisem, hojně se objevují na autech SUV, dodávkách, kombících, zkrátka u vozů s relativně svislými pátými dveřmi. Na sedan je neupevníte. Právě mezi nosiči na páté dveře se objevuje spousta modelů, které u nás nejsou povolené, zakrývají světla nebo značku, opírají se o sklo, kola nejsou dobře upevněna a visí dolů a podobně. Na kontrolu toho, zda zákazník kupuje povolené vybavení pro konkrétní zemi, by měl dbát vždy, protože co je povolené například v Polsku, není povolené u nás.

Nosiče na tažné zařízení
Výhody tohoto uložení kol na autě výrazně převyšují několik drobných nevýhod. Samozřejmě je nezbytná montáž tažného zařízení. Z mnoha důvodů se doporučuje právě na těchto nosičích nešetřit. Mezi upínacími systémy jsou velké rozdíly – zatímco k jednomu potřebujete třicítku klíč, což je opravdu maximálně neobratné, u druhého musíte dodržet postup zkráceně popsaný jako – nadzvednout, přitáhnout, zatlačit pootočit, zacvaknout… a pozor, zatlačit
přes všechny čtyři zoubky. A pak jsou systémy, které je opravdu snadné obsloužit.

Německý Uebler patří mezi výrobce nosičů na tažné zařízení k absolutní špičce, model X31 S pojme tři jízdní kola, je velmi skladný, má odmontovatelná ramena a mimořádně snadno se s ním manipuluje

Pár rad k výběru nosičů na tažné zařízení

Vzhledem k tomu, že prodejce – konzultant, zástupce společnosti Neumax, i autor jasně favorizují tento typ nosičů, podívejme se na ně maličko podrobněji. Na první pohled lze vidět rozdíly ve zpracování a použitém materiálu, co nás ale nejvíc zajímá, to je množství přepravovaných kol v souvislosti s jejich celkovou hmotností. Maximem jsou čtyři kola, u elektrokol doporučení zní – maximálně tři. Cenové rozpětí nosičů je opravdu velké, od 5000 Kč po bezmála 20 000 Kč, stejně obrovské jsou ale i rozdíly v provedení, manipulaci a podobně. Zatímco jeden výrobce používá k upevnění již zmíněný plochý klíč 30 mm, druhý má vlastní patent, vyžadující složitější manipulaci a časem nezbytné vyvložkování, třetí a čtvrtý mají patenty také vlastní, ale jednoduché a stabilní. Protože jsme jednotlivé nosiče netestovali v provozu, nebudeme k jednotlivým charakteristikám přiřazovat názvy výrobců. Zkoušeli jsme jen manipulaci na prodejně, studovali materiály, konzultovali s prodejci. A přesně to doporučujeme každému, kdo chce nový nosič pořídit – nejen vidět demonstraci, ale vzít sám do ruky, nosič připevnit, odmontovat, kola naskládat, uchytit. Pokud kolo převážíte na jaře na chalupu a na podzim zpět, pak asi není třeba mířit s výběrem nosiče nikam vysoko, pokud ale s koly skutečně popojíždíte, řekněme pětkrát a vícekrát ročně, doporučení zní – vybírat z toho nejlepšího, vrátí se to. Rozdíly jsou skutečně velké a to i u posledního kroku – tedy uchycení kol. Pokud jsou upevňovací ramena pevně spojena s nosičem (což většinou jsou), pak je třeba kola skládat pečlivě, najít si optimální pořadí a směr a k tomu se pak vracet. Záměna kola vede k tomu, že rameno nedosáhne, kam má, a celý systém se musí přeházet. To je velmi nepraktické. Jsou i nosiče, které mají ramena snadno (i méně snadno) odmontovatelná, s nimi je radost pracovat. Jen je pak třeba je nepoztrácet. V neposlední řadě je nutné nosič uložit dovnitř vozu, pokud kola sejmeme a chceme vyrazit na vyjížďku. Pro tuto potřebu existují i nosiče skládací. Vezměme v potaz i to, že nosič nebude nikdy úplně čistý a hodit jej dovnitř auta na sedačky nebo na bagáž není dobrý nápad. Naopak přepravní obal může takovou situaci dobře řešit. „Stejně se pro něj nakonec skoro všichni vrátí," potvrzuje Josef Kellner z prodejny Neumax v Praze-Braníku. Někteří výrobci deklarují modely vyloženě určené pro převoz elektrokol. Pokud však dodržíte váhové limity a pokud lze upínací systém nosiče použít na konkrétní tvar rámu, není třeba se vyhýbat ani nosičům kol univerzálním.

Pár drobných tipů závěrem
Před montáží kola na auto raději vždy vyndejte baterii, sundejte všechno mobilní příslušenství, jako je cyklocomputer, světlo, lahev na vodu. Respektujte nosnost nosiče celkovou i nosnost jednotlivých pozic, kupříkladu nosič Uebler X21 S udává celkovou nosnost 60 kg, ale nosnost jednotlivého kola do 36 kg. Pokud je pak řeč o maximálí nosnosti tažného zařízení (nejčastěji 50 nebo 70 kg), počítejte i s hmotností samotného nosiče – již zmíněný Eubler na dvě kola váží 13,5 kg, na tři kola 15,5 kg. Nespoléhejte na zabezpečení nosiče zámkem. Zámky jsou uloženy v plastových pouzdrech a slouží jen k zajištění upínacího mechanismu, nikoliv jako prevence před odcizením. Jsou známé i případy odcizení kol během několika málo vteřin u benzinových pump. Mobilní pohybové čidlo s alarmem, prodávané speciálně pro kola nebo motocykly, které připnete ke kolu, může řešit krátkodobou potřebu vzdálit se. Stejně poslouží řetězový zámek, ten ale nemůže na kolech zůstat po dobu jízdy auta. Kola se v nosiči nesmí vrtět, a pokud nejsou vypodložena a pevně spojena, neměla by se ani dotýkat. Velmi riziková jsou jakákoliv „vylepšení na koleně", jako je například přivázání dalšího kola k již připevněnému (byť třeba dětského), podpírání pátých dveří
naloženými koly a podobně. Výrobce jasně deklaruje způsob použití a omezení nosiče, dodržujte je, jedině tak budete převážet elektrokola autem (když už je vůbec převážet musíte) v klidu a v pohodě.