Některá města preferují spíše hromadnou elektromobilitu, tedy podporu trolejbusů či tramvají, o možnosti využívat elektrická kola jako by ani zatím neuvažovala. Typickým příkladem je například Plzeň.
„Elektromobilita je jedním ze sledovaných rozvojových záměrů města Plzně. Míněno je zajištění co největšího podílu elektrické trakce ve veřejné dopravě objednávané a dotované městem Plzeň," vysvětluje Eva Barborková z kanceláře plzeňského primátora. „Toho se má dosáhnout rozvojem tramvajové i trolejbusové trakce a dále postupným nasazením nových typů vozidel, například trolejbusů s pomocným bateriovým pohonem. Elektrokola jako taková ale město nevlastní, neprovozuje a aktuálně nevíme o žádné organizaci, která by elektrokola v Plzni provozovala. Nevíme ani o tom, že by v Plzni byly dobíjecí stanice pro elektrokola."
Jihlava je asi nejdál
V jiných městech je situace, alespoň co se týče elektrokol, lepší. Některá pořádají akce, kde se lze s elektrokoly seznámit, některá dokonce mají elektrokola ve svém inventáři, aby pracovníci magistrátu jejich používáním šli příkladem. Asi nejdále je v tomto Jihlava, která dokazuje, že využívání alternativních pohonů i jednotlivci má smysl. Takže kromě toho, že páteřní část její MHD tvoří trolejbusy, po městě jezdí autobusy s CNG (zemní plyn) pohonem a že momentálně žádá o dotaci na masivní kampaň pro podporu alternativních způsobů dopravy, můžeme v jejích ulicích potkat i strážníky používající elektrokolo. K němu se však muži zákona dostali tak trochu náhodou…
„V minulosti jsem dostal elektrokolo darem, a tak jsem ho předal městské policii, kde je využíváno ke služebním účelům," říká náměstek primátora Jaroslav Vymazal, který má na jihlavském magistrátu v kompetenci oblast dopravy. Je to zároveň nadšený cyklista – na Vysočině snad není cyklistická akce, které by se neúčastnil, a tak není divu, že rozvoj cyklistiky plně podporuje. A nejen cyklistiky, ale i elektrocyklistiky.
„V Jihlavě pravidelně pořádáme osvětové akce, jako je Den Země, kde se prezentují i prodejci elektrokol. Ty nepochybně pozveme i na další akce tohoto typu v roce 2016. Rovněž pokud by kdokoliv jiný z této oblasti chtěl informovat o své činnosti, má možnost. Ve městě také probíhají prezentace soukromých společností například s nabídkou elektromobilů," vysvětluje Vymazal.
Právě elektromobily jsou dalším tématem, které Jihlava podle něj nyní řeší.
„Před nedávnem vedení města odsouhlasilo pořízení elektroskútru pro odbor, který pečuje o nemovitosti města. Tento dopravní prostředek vidí jak úřad, tak vedení města jako vhodný pro potřeby pohotového a ekologicky ohleduplného pohybu po městě. Městská policie už disponuje vozidlem poháněným CNG, nyní vedení města hodlá pro potřeby úřadu či některé své organizace pořídit elektromobil právě z toho důvodu, že to považuje za ohleduplný způsob dopravy, a zároveň by radnice chtěla jít příkladem v přístupu k životnímu prostředí," podrobně rozebírá náměstek, který k tomu dodává, že úředníci magistrátu běžně používají klasická jízdní kola jako služební vozidla.
„Ročně na nich najezdí tisíce kilometrů," neskrývá své potěšení.
Kdo zná Jihlavu, ležící v samém srdci Vysočiny, tomu je jasné, že v ní na rovinatou část prakticky nenarazí. I to je také podle Vymazala důvod, proč jsou elektrokola v jeho městě stále častěji k vidění.
„Ano, důvodem pro zvětšující se počet elektrokol v našem regionu může být i kopcovitá krajina Jihlavy a okolí, možná proto někteří zvolili pro překonávání kopců podporu elektromotoru," zamýšlí se. „Elektrokol nejen ve městě hodně přibývá, jsou k vidění čím dál víc, stávají se stále běžnějším dopravním prostředkem. Přikládáme to osvětě, elektrokola se postupně stávají dostupnějšími, technologie se zdokonalují, proto se k pořízení rozhoduje stále více lidí. Jsou dobrým řešením pro ty, kdo se chtějí městem a blízkým okolím pohybovat pohotově, levně, přitom nechtějí nebo se z nějakého důvodu nemohou pohybovat
na kole pouze vlastní silou."
Brno připravuje bikesharing
Podobně jako Jihlava se k elektrokolům staví i Brno. Jak si všímá mluvčí jeho magistrátu Pavel Žára, jezdí i po druhém největším městě republiky na elektrických kolech stále více lidí.
„Mezi nimi i starostka MČ Brno-Nový Lískovec paní Jana Drápalová," dodává s úsměvem. „Jinak ale elektrokola v současnosti zatím fungují na území města pouze na bázi soukromých majitelů těchto kol. V Brně však nyní připravujeme bikesharing, kde lze část kapacit řešit i elektrokoly. Bikesharing má v současnosti zpracován investiční záměr, který se projednává. A po jeho schválení vedením města by mělo být rozhodnuto o jeho fi nancování."
S tím souvisí i další brněnská aktivita, která počítá s rozvojem elektromobility. Tou je tzv. elektro car sharing, tedy sdílení aut na bázi elektromobility.
„Před podpisem je smlouva se soukromým provozovatelem tohoto systému. Abych byl konkrétní, město pronajme soukromému subjektu deset lokalit ve městě Brně, která jsou vhodná jak pro zaparkování několik aut, tak pro instalaci nabíjejících stanic. Tyto lokality pronajmeme a privátní subjekt si vše ostatní již zařídí sám," vysvětluje Žára.
Ústí zlepšuje infrastrukturu
Naopak třeba v Ústí nad Labem se elektrokol zřejmě tolik nepohybuje. Podle ústeckého cyklokoordinátora Jaromíra Veselého je to možná dáno i menším rozvojem cykloinfrastruktury, která by však měla postupně narůstat.
„Většina projektů, které magistrát připravoval a měly z nejrůznějších důvodů větší či menší skluz, se začne realizovat již v roce 2016. Jde třeba o cyklopruhy, cyklopoint, městské cyklostezky. Po nastartování tohoto procesu a vybudování alespoň zcela minimální infrastruktury je podle mne ideální čas následně zavést veřejnou půjčovnu kol včetně elektrokol a pracovat intenzivněji na propagaci. Větší podíl cyklistů následně jistě povzbudí k dalšímu rozvoji infrastruktury," zamýšlí se Veselý a dodává: „Za splnění určitých podmínek by mohlo být Ústí nad Labem se svým členitým reliéfem přímo ideálním adeptem pro rozvoj
elektromobility obecně. Pokud se týká elektrokol, přestože se většina města dá projet po trasách s minimálními podélnými sklony, kvůli velkému převýšení některých městských částí jsou elektrokola přímo ideálním prostředkem."
Přestože ve městě není půjčovna elektrokol, i v tomto případě se má situace zlepšit v příštím roce, kdy by zde měla vzniknout cyklopůjčovna Českých drah, u níž se uvažuje i o určitém podílu elektrických kol. Možná i to naláká turisty k tomu, aby objevili toto severočeské město, jeho okolí a blízké německé příhraničí. Koneckonců, z druhé strany hranic k nám už turisté na elektrokolech občas zavítají.
„Ústím nad Labem prochází klenot cykloturistiky – Labská stezka – a díky ní je možno spatřit ve městě i celé skupinky především postarších zahraničních turistů na elektrokolech," dodává Veselý.
Liberec jako výchozí bod pro turisty
Trochu více na východ, ve stotisícovém Liberci, můžeme situaci rozdělit na tu uvnitř města a vně města. S tím jde ruku v ruce i počet elektrokol, která zde můžeme vidět.
„V centru Liberce chybí infrastruktura pro cyklistiku, proto se tam člověk s koly nepotká tak často jako například v jižních Čechách," přibližuje tamní podmínky Pavlína Kuchtová z odboru cestovního ruchu, kultury a sportu tamního magistrátu. „I přesto je ale Liberec velmi sportovním městem, což lze vidět především na okrajích města, které jsou nástupními místy do Jizerských hor a na Ještědský hřeben. Zde jsou horská a krosová elektrokola vidět poměrně často a čím dál tím víc. Jedná se totiž o ideální dopravní prostředek do těchto míst. Elektrické kolo pomůže méně zdatnému cyklistovi překonat náročný terén,
a otevírá tudíž možnosti horské cyklisty i lidem, kteří se na Jizerské hory nebo na Ještěd necítili."
Liberec podle Kuchtové musí především zapracovat na zkvalitnění cyklistické infrastruktury v centru města, kde se v současné době nachází jediná, ale zato kvalitně proznačená dálková trasa Odra-Nisa. Dále je třeba zapracovat na službách poskytovaných soukromými podnikateli, protože základní služby pro cyklisty v Liberci zatím chybí.
„Nicméně odbor cestovního ruchu, kultury a sportu má tyto aktivity ve svém akčním plánu a stále se snaží tyto služby ve městě rozvíjet a podporovat. Elektrická kola jsou trendem, který sledujeme, a věříme, že v budoucnu budeme schopni jejich uživatelům nabídnout takový servis, abychom byli zajímavým turistickým cílem," dodává.
Město samo půjčovnu elektrických ani běžných kol neprovozuje, ale na propagaci jejich využívání spolupracuje s fi rmami, které se (elektro)cykloturistikou zabývají.
„Spolupráci se soukromými provozovateli půjčoven u nás zajišťuje Městské informační centrum Liberec, které nabízí na svých webových stránkách www.visitliberec.eu v sekci Sport a turistika seznam cyklopůjčoven včetně elektrokol," uzavírá. Tyto velmi dobře vedené stránky dokládají, že město pod Ještědem vidí v turismu opravdu velký potenciál.
Okolí Varů nabízí dvě dobíjecí stanice
Řada turistů míří i do naší lázeňské perly, Karlových Varů. Jak tam to mají s elektrokoly?
„V Karlových Varech, v Chebu, v Mariánských a Františkových Lázních se dají půjčit jak normální, tak elektrická kola na nádraží Českých drah," říká karlovarská cyklokoordinátorka Eva Štěrbová. „Půjčovna je otevřená pouze od dubna do října. V Karlových Varech jsou k dispozici čtyři elektrokola, v ostatních městech po dvou. Elektrokola se nepůjčují tak často, jednak jsou dražší, a jednak je na ně větší kauce, 2500 Kč. Navíc mnoho lidí na nich neumí jezdit, vybíjí si rychleji baterii. Elektrokolo se dá ale půjčit i s nabíječkou, která váží jeden kilogram. Počet elektrokol na rozdíl od běžných kol se navyšovat nebude."
I podle ní lze ve městě občas nějakého toho jezdce na elektrokole potkat, jedná se však spíše o výjimky.
„V rámci města a v teplejších měsících jejich poten ciál spatřuji pro místní obyvatele, kteří musejí překonávat velká převýšení, případně jezdit dlouhé vzdálenosti. Pro turisty denního charakteru to bude jistě zajímavé zpestření, pro dálkové cykloturisty to podle mě moc zajímavé není, zejména kvůli dobíjení a samotné váze elektrokola," zamýšlí se.
Zejména turisté, kteří z Karlových Varů vyrážejí na jednodenní výlety, ocení také možnost dobití baterií ve Svatoškách a Lázeňské léčebně Mánes. Karlovy Vary podle Štěrbové sice nepořádají žádné akce, které by mohly blíže seznámit jejich obyvatele s elektrokoly, město se jim ale rozhodně nijak nebrání. Je to tedy možná příležitost pro různé subjekty, které se na elektromobilitu zaměřují, a zároveň možnost více rozvinout používání elektrických kol v tomto nejzápadnějším českém krajském městě.
 |
 |
|---|
Je rovina překážkou k rozvoji?
Čtenáři si asi všimli, že zájem o elektrokola a z toho vyplývající rozvoj elektrocyklistiky je větší ve městech, která jsou kopcovitá. To koneckonců potvrzují i slova Petra Holického, náměstka českobudějovického magistrátu.
„České Budějovice jsou městem, které je pro cyklisty ideální. Je v rovině a má poměrně slušnou síť cyklostezek," podotýká. „Jsou městem cyklistů a my se pro ně snažíme zajistit optimální podmínky. Není pro nás podstatné, jestli budou cyklostezkami projíždět klasickým kolem či elektrickým. Je zde možnost volného půjčování kol, která jsou umístěna v kolostavech po městě tzv. Rekola. Elektrokola k dispozici ale nemáme, jedná se o nákladnou investici."