Před několika týdny jste se vrátili z tříměsíční cesty po Novém Zélandu. Jak obtížné bylo se tam dopravit se dvěma dětmi, kolem, tandemem, dětským vozíkem a hromadou zavazadel?
Bylo to těžké, ale nakonec jsme to zvládli. V podstatě jsme se odbavili se dvěma kartonovými krabicemi a čtyřmi zavazadly. Brašny jsme totiž měli svázané po dvou. K tomu jsme měli ještě čtyři příruční zavazadla a dětský vozík jsme s sebou brali do letadla jako kočárek. Nejlepší je se ale podívat na obrázky. Největší práce na mě pak čekala v Aucklandu. Strávil jsem celou noc tím, že jsem stavěl kola dohromady. 
Jeden by řekl, že si celkovou hmotnost nákladu rozdělíte nějak rozumně mezi sebe. Myslím tím tebe a tvou ženu. Ale ty vypadáš jako naprostý hrdina táhnoucí téměř všechno.
Máme každý svou roli. Já jsem rodinný náklaďák a moje žena dělá jiné věci. Ve výsledku si myslím, že moje úloha je jednodušší. Já bych například určitě nezvládl nakojit dítě.
Můžeš popsat výhody tandemového kola, na kterém vezeš vepředu svého syna?
Je to nejlepší způsob, který známe, jak cestovat s dítětem, které už může šlapat. Je to pro dítě velmi pohodlné, rodič jej neustále vidí a je s ním pořád v kontaktu. Můžeme se spolu bavit a rovnou si ukazovat zajímavé věci v okolí. Pokud dítě nemůže šlapat, pak je nejlepší variantou použití dětského vozíku za kolo.
Jak staré děti mohou na takovém tandemu jezdit?
To záleží na jejich výšce. V podstatě se dá říct, že děti od jednoho metru výšky mohou jezdit na předním sedadle a šlapat při tom.
Je možné na kole nastavit pedály s tím, jak dítě roste?
Samozřejmě že se to nastavit dá. Navíc tento typ tandemu je určen i pro dospěláky.
Na Novém Zélandě jste použili i větrný štít. K čemu to slouží a z čeho je vyroben?
Je to v podstatě obyčejná PET lahev, ale mnohem větší a přesně natvarovaná. Slouží k tomu, aby čelní jezdec netrpěl za deště nebo při větrném počasí. My ještě v dešti přes tento windshield přehazovali igelit, a obě děti jsme tak měli úplně v suchu.
Byli jste už někdy na Novém Zélandě? Odpovídala realita tomu, co jste si představovali ve svých snech?
Byli jsme tam poprvé a byl to opravdu sen. Ta scenérie je naprosto překrásná. Žít tři měsíce v blízkosti přírody bylo úžasné, ale naprosto nejlepší a překvapující byla pohostinnost, jakou jsme byli zahrnuti. Novozélanďané jsou neuvěřitelně přátelští a my jsme se toho od nich spoustu naučili.
Máte zkušenosti i s nějakým jiným způsobem cestování s dětmi než na kolech?
Víceméně ne. Jen několik pěších výletů s vozíkem.
A co vaše děti. Je v tom pro ně nějaký přínos, takto s vámi cestovat?
Myslíme si, že když cestujeme, naše životy se mění. Stejně tak i životy našich dětí. Poznají nová místa odlišná od jejich domova, potkají nové a zajímavé lidi. Myslím, že není od věci jim trochu otevřít obzory a myšlení.
Nyní připravujete nový projekt, do kterého byste ale chtěli „zatáhnout" i další rodiny. Můžete prozradit více?
Projekt, který připravujeme, se jmenuje Bizibérica, což bude cesta kolem Pyrenejského poloostrova spolu s dalšími rodinami. Celé to chceme rozdělit do několika etap a let. Měli bychom začít právě letos. 
Váš web má adresu www.bizibidaia.net. Co znamená bizibidaia?
Toto slovo pochází z baskičtiny a v překladu to znamená něco jako životní pouť na kolech. Prostě způsob, jakým dnes žijeme.
Je ještě něco, co bys chtěl říct našim čtenářům?
Pokud jste rodina s dětmi, byli bychom rádi, kdybyste se k nám přidali do projektu Bizibérica. Více informací najdete na našem webu www.bizibidaia.net.
Další část rozhovoru najdete na stránkách Cykloturistiky.
Jméno: Mikel Bringas 
Rok narození: 1969
Vzdělání: Doktorát ve sportovním vzdělávání
Zaměstnání: Sportovní manažer pro baskickou vládu. Momentálně připravuji sportovní a mobility projekt Basque Trail, což bude způsob, jak poznat Baskicko bez hluku a zplodin.
Bydliště: Donostia-San Sebastian – španělské město docela přátelské k cyklistům
Kolo: Pilen
Baskicko a baskičtina
Baskicko je území rozkládající se v západní části Pyrenejí a zasahující částečně do Španělska a částečně do Francie. Je nechvalně známé svou militantní separatistickou organizací ETA. Baskové, kterých žije v této oblasti asi dva miliony, mají svůj vlastní jazyk a kulturu a pravděpodobně nejsou indoevropského původu.
Baskičtina je jazyk, který nezapadá do žádné jazykové rodiny a je velice odlišný od sousedních jazyků, kterými jsou španělština a francouzština. Ve Španělsku je uznávána jako úřední jazyk v oblasti Baskicka a části kraje Navarra. Za dob vlády generála Franca však byla tvrdě potírána. Ve francouzské části Baskicka však dodnes není uznána jako úřední jazyk. Standardizovaná verze tohoto jazyka nazývána batua byla uznána na konci 20. století. Jazyk má ale ještě dalších šest hlavních dialektů.
Tandemové kolo, které rodina Bringasů používá, kombinuje ležatou pozici předního jezdce s klasickou pozicí jezdce zadního. Ten kolo řídí a také ovládá veškeré řazení a brzdy. Využívají jej nejen dvě dospělé osoby, ale zvláště oblíbeno je mezi rodiči, kteří tak mohou se svými dětmi aktivně komunikovat i za jízdy a mají je celou cestu pod kontrolou. Často je využíváno také u tělesně či mentálně postižených cyklistů. Největším a nejznámějším producentem těchto kol je německý Hase Bikes, ale podobné kolo na zakázku vyrábí i ostravská firma Tandemservis.
text Honza Galla