Nejedná se přitom jen o drobné obchodníčky, kteří na kole přivážejí své zboží na trh. Bicykl může sloužit také zdravotníkům, ti mohou dojíždět za svými pacienty nebo po menších úpravách kolo dokonce využívat coby primitivní sanitku, jíž dopraví nemocného do ordinace. 
Upotřebí ho také děti, které by rády chodily do školy, avšak vzhledem ke vzdálenostem, pro běžného Evropana zvyklého mít vše téměř „u nosu" mnohdy nepředstavitelné, nemohou absolvovat cestu pěšky. Doslova a do písmene se zde tedy naplňuje tvrzení, že kolo svému uživateli otevírá nové obzory.
Do Afriky míří kola z celého světa
Vzhledem k tamním ekonomickým podmínkám si však kolo každý obyvatel Afriky či Asie koupit nemůže. Na podzim loňského roku jsme v Cykloturistice krátce informovali o akci, která probíhala v rámci veletrhu Bike Brno. Organizátoři ji nazvali Přines kolo pro Afriku a vyzývali v ní každého, kdo má doma starý, ale stále ještě provozuschopný bicykl, aby ho do Brna přivezl a věnoval ho lidem v Africe. Jednalo se o jednorázovou akci, jejíž potenciál byl v České republice limitován názvem města, kam padesátka českých kol putovala. Serekunda, město ležící na jihozápadě Ghany, má pro Němce přece jen jiný zvuk než pro nás. Na světě však existují i organizace, které staré bicykly, jež kdysi používali obyvatelé západního světa, shromažďují opakovaně, opravují je a posílají tam, kde mohou ještě nějaký ten pátek sloužit.
Takových organizací je hned několik. Například britská Re-Cycle, kanadská The Bicycle Factory (ta však tuto humanitární činnost využívá spíše jako zajímavou reklamu, protože ji zaštiťuje jedna společnost vyrábějící cukrovinky) nebo další kanadská Bicycles for Humanity. Ta poslední je pro obyvatele České a Slovenské republiky asi nejzajímavější – nedávno totiž otevřela i pobočku hned za našimi hranicemi, v Oschatzu u saských Drážďan. Jako jediná také kola před odesláním do Afriky kompletně renovuje a také přímo na místě učí jejich nové uživatele opravovat případné defekty anebo upravuje kolo podle potřeby nového majitele. 
Re-Cycle a Bicycles for Humanity mají pobočky hned v několika afrických zemích. Re-Cycle nyní působí v Ghaně, Keni, Malawi, Namibii, Jihoafrické republice, Tanzanii a v Zambii, dříve měla pobočky i v Kamerunu, Demokratické republice Kongo, Lesothu, Libérii, Nigérii, Sierra Leone, Gambii a Ugandě. Podobně je tomu i u Bicycles for Humanity, která působí zejména v Namibii, kde má dokonce 45 svých center, dále v Jihoafrické republice, Ugandě, Sierra Leone, Ghaně, Malawi a v Zambii. Na rozdíl od Re-Cycle, která shromažďuje kola víceméně jen z Anglie, je Bicycles for Humanity prakticky celosvětová. Její pobočky, které řídí cyklističtí nadšenci či majitelé různých cykloobchodů, najdeme nejen v Kanadě, ale také v USA a Austrálii, expanduje však i na starý kontinent, kde působí v Nizozemsku a také v již zmíněném německém Oschatzu.
Další možností je vyrábět bicykly přímo určené pro africké podmínky, tedy zesílené, z našeho pohledu možná i trochu „hrubého" ražení, připomínající staré ukrajiny nebo kola holandského typu s tlustými pneumatikami. Například výrobci kol Ritchey nebo Kona už mají dokonce své specializované linky, na kterých tato kola vznikají. Firma Kona navíc Afričany podporuje také z nadačního fondu Kona AfricaBike Donation, jehož výtěžek je věnován na boj proti chudobě a AIDS v afrických zemích. Některé značky kol odvádějí část výtěžku z prodeje konkrétního modelu kola na podporu podobných projektů nebo přímo každé x-té vyrobené kolo posílají do Afriky. Již zmíněný Ritchey vyrobil limitovanou kolekci „afrických" dresů, z nichž opět výtěžek putoval na výrobu kol v Africe.
Další část textu najdete v tištěné verzi časopisu Cykloturistika.
Činnosti Bicycles for Humanity a Bamboo Bike Project
Bicycles for Humanity je nezisková organizace, kterou v roce 2006 založil Kanaďan Pat Montani. Montani, který je nadšeným amatérským cyklistou, se zabýval myšlenkou, co s nepoužívanými koly, jichž se jen v USA během jednoho roku obmění zhruba 10 milionů. Montani si tedy dal za úkol vytvořit síť dobrovolníků, kteří by v rozvinutých státech získávali tato použitá kola a následně je posílali do afrických zemí. Povedlo se mu v Africe vytvořit několik poboček s centrálou v Namibii, tyto pobočky kola spravují a také upravují na místní podmínky a následně je distribuují novým uživatelům. Africký vlastník si kolo ale musí „zasloužit", tj. naučit se ho spravovat, případně se nějak podílet na chodu jedné z afrických poboček Bicycles for Humanity. Nejedná se tedy o systém mnoha humanitárních organizací, které do Afriky posílají pomoc bez rozmyslu každému, kdo „natáhne ruku", aniž by Afričany naučily s takto získaným majetkem hospodařit.
S Bicycles for Humanity v současné době spolupracují stovky dobrovolníků po celém světě.
Webové stránky: www.bicycles-for-humanity.org. Pro případné navázání spolupráce s německou pobočkou lze využít e-mail Johannese Wolfa scott-rider@web.de (komunikace v angličtině a němčině).
Bamboo Bike Project je organizace úzce provázaná s Earth Institute na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Tento institut se zabývá změnami životního prostředí, rozvíjí možnosti získávání vody v suchých oblastech, možnosti potírání chudoby nebo zkoumá spojitosti urbanizace a úbytku přírodních zdrojů.
Prvotní myšlenkou Bamboo Bike Project bylo vytvořit kolo z jednoduchého, ale velmi pevného materiálu tak, aby bylo snadno dostupné i v chudých zemích a aby konkurovalo levným čínským kolům. Neméně důležitý byl také požadavek, podle něhož muselo být kolo vyrobeno z materiálů využívajících místní přírodní zdroje.
Poté, co se vědcům podařilo vyvinout dostatečně pevné kolo z bambusu, byla v Ghaně otevřena továrna, v níž pracují místní dělníci, kteří kola vyrábějí z bambusu získaného v okolí. Vědci nyní pracují na dalších fázích projektu, jako je zřízení dostatečného distribučního řetězce a také vznik sítě menších výrobců, kteří by dodávali drobnější díly nutné pro montáž kol. Výsledkem by mělo být zvýšení zaměstnanosti v oblasti, zlepšení dopravní dostupnosti do odlehlých míst a také otevření dalších továren na bambusová kola různě po světě.
Webové stránky: www.bamboobike.org a www.earth.columbia.edu
text Milan Krčmář, foto archiv organizací