Ve dvou za stejným cílem
TANDEM JE OBLÍBENÝM DOPRAVNÍM PROSTŘEDKEM PÁRŮ, KTERÉ SI CHTĚJÍ ZASPORTOVAT SPOLEČNĚ NEBO POTŘEBUJÍ SROVNAT VÝKONNOSTNÍ ROZDÍL. ZÁROVEŇ TENTO TYP KOLA UMOŽŇUJE JEDINEČNOU VĚC – ODHALIT KOUZLO CYKLISTIKY TAKÉ LIDEM SE ZÁVAŽNÝM ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM.
Nabídka aktivit pro lidi se zrakovým handicapem se v posledních letech velmi rozšířila. Na stránkách Českého svazu zrakově postižených sportovců napočítáme osmnáct provozovaných sportů větvících se do řady disciplín. Vedle specifických her jako goalball nebo showdown jsou to i další „běžné“ sporty s upravenými pravidly a specifickým náčiním (atletika, fotbal, bowling, střelba…).
I pro zrakově postižené je pohyb důležitý z mnoha hledisek. Slouží hlavně k rozvoji orientace v prostoru a k rozvoji motoriky. Snad ještě důležitější jsou tu ale sociální aspekty – sportovec poznává nový kolektiv, nalézá handicapované i zdravé přátele a hlavně touto cestou může získat potřebnou dávku optimismu a psychické odolnosti.
Zdaleka největší oblibě se těší tandemy, které jsou bezpečné, méně náročné a umožňují vyrazit i do běžného provozu.
Hlavním lákadlem cyklistiky je pro nevidomé pocit dobrodružství, tedy možnost přesouvat se prostorem z místa na místo rychlostí, které při ostatních sportovních aktivitách nedosahují. Cyklistika u nevidomých rozvíjí zejména rovnováhu, ale především je to ideální aerobní aktivita, jakých jinak mezi provozovanými sporty příliš mnoho nenalezneme.
Zrakové postižení
Světová zdravotnická organizace dělí zrakově postižené do pěti skupin – od středně slabozrakých až po úplně slepé. Při sportovních soutěžích se používá tří kategorií – slabozrací, osoby se zbytky zraku a nevidomí. Poškození zraku může být vrozené, nebo získané, vzniká řadou různých mechanismů a může mít různé podoby (snížená ostrost vidění, omezené zorné pole, nízká kontrastní citlivost, neschopnost rozlišovat barvy, neschopnost vnímat prostor apod.). Se zrakovým postižením (tedy s poškozením zraku, u kterého běžná optická korekce nedostačuje) se potýká v průměru 1–1,5 % populace. V České republice tedy žije okolo 150 000 zrakově postižených lidí, zcela nevidomých je okolo 10 % z nich. Zastřešující sportovní organizací je u nás Český svaz zrakově postižených sportovců (www.sport-nevidomych.cz).
Čeho se nedostává
Problémem sportovců se může stát dostupnost tandemového kola. I když nepotřebuje žádnou speciální výbavu, nejedná se o levnou záležitost. Na kvalitní stroj si musíte připravit 30 000 Kč i více. Proto si tandemy pořizují spíše školy a různé instituce, které je pak půjčují zájemcům. Své vlastní dvoukolo má z nevidomých málokdo. Důvodem je i jeho další velká nevýhoda – problémy se skladováním a s přepravou. Většina tandemů neumožňuje složení, a tak zabírají hodně místa. Pro jejich přepravu je třeba velké auto nebo vlek.
Ještě častěji než s dostupností kola se zrakově postižení cyklisté potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pilotů. Ti musejí mít alespoň základní zkušenost s řízením tandemu i s kontaktem s nevidomými. Takových lidí není nikdy dost a další dobrovolníci jsou vždy vítáni. Během našeho povídání si nevidomá cyklistka Eva Odehnalová posteskla: „Než aby lidi posílali peníze, radši ať s námi někam vyjedou.“
text Karel Kuchler
foto Tomáš lisý, Pavel Holub, archivy Evy Odehnalové a Vladimíra Slavíka