Horská Kvilda

28.2.2017
<!-- Generated by XStandard version 2.0.0.0 on 2010-07-01T15:59:20 --><p><strong>MODRAVA, FILIPOVA HUŤ, HORSKÁ KVILDA – TO JSOU MOJE ZAMILOVANÉ ŠUMAVSKÉ VESNIČKY. TĚŽKO ŘÍCI, KTERÁ JE NEJHEZČÍ, TO OPRAVDU NEJDE, ALE FAKT JE, ŽE HORSKÁ, JAK JÍ DŮVĚRNĚ ŘÍKÁM, MÁ SVOJE VELKÉ KOUZLO. JE TO VLASTNĚ HORSKÁ PLÁŇ OBKLOPENÁ LESY POD MAJESTÁTNÍ HOROU SOKOL NEBOLI ANTÝGL.</strong></p>

Samotná Horská Kvilda patří k vůbec nejvýše položeným obcím u nás – měřeno na vyvýšenině u hotelu Rankl má 1075 m n. m. A právě odsud je na celou pláň možná nejlepší výhled – vidíte pár desítek šumavských chalup a chaloupek roztroušených po obou březích Hamerského potoka s takovým zvláštním ladem, až to bere za srdce. Možná právě meandry Hameráku jako spojnice všech těch horských luk a stavení dělají z Horské Kvildy to úžasné šumavské místečko.

Horská Kvilda

Díky nadmořské výšce tu vítr často skutečně pěkně kvílí, ale název plyne pravděpodobně spíše z německého Gefilde (louky). Obec datuje svoje počátky do doby císaře Karla IV., který Horskou Kvildu využíval k ochraně hranic a Zlaté stezky. V dalších stoletích byla vesnička především domovem dřevařů a také rýžovníků zlata, a až tu budete, stavte se na jejím okraji u Danielova statku u cesty směrem na Zlatou Studnu. Nejen že je to pěkný šumavský dvorec, ale také má svou historii. Právě tady žil jeden z blízkých příbuzných velebitele Šumavy – spisovatele Karla Klostermanna.

Když už jsem nakousl Zlatou Studnu, tak to je místo, které bezpochyby stojí za návštěvu. Z Horské je to sice zpočátku lehce do kopce, ale je to jen pár kilometrů a Zlatá Studna vás vrchovatě odmění. Studnu samotnou tam sice nenajdete, jde o jméno zaniklé sklářské osady, ale uvidíte, že si naši předkové uměli vybrat místo k žití. Šumavská horská louka par excelence.

Není mnoho takových míst, jako je Horská Kvilda a její okolí. V žebříčku mých „nej“ má Horská pevné místo v první desítce. Možná pětce. Na druhou stranu z Horské se můžete vydat lesem na Filipovu Huť, která je vzdálená podobně jako Zlatá Studna asi čtyři kilometry. Než Horskou Kvildu opustíte, nepřehlédněte před posledními staveními roztomilou kapličku rodiny Honesů. Můžete se i občerstvit – je tam pramen, a nechybí u něj plecháček. Dále pokračujete lesem a možná se vám po asi 300 metrech podaří neminout nenápadnou neznačenou odbočku pod horu Sokol. Přímo na jejím úpatí pak objevíte naprosto úžasnou starou šumavskou chalupu jako vystřiženou z dobových fotografií. Od ní se vraťte zpět na „hlavní“ a pokračujte na Filipku. Jakmile se vám Filipova Huť otevře, spatříte jeden z nejúchvatnějších šumavských výhledů, přes její louky a chaloupky uvidíte majestátní vrcholy Velkého a Malého Roklanu. Sledujete druhou nejvyšší horu Šumavy – Velký Roklan měří 1453 m n. m.

 

Menu