Ostrov a cyklisté
Na Korfu je velmi příjemná skutečná ohleduplnost motoristů vůči cyklistům. Když mě auto dojelo, zatroubilo ne proto, abych uhnul, ale jako upozornění, že za mnou jede. Na Korfu jezdí na kole z naprosté většiny jen turisté, nejčastěji pak Češi. V době návštěvy jsem potkal dva naše autobusy s cyklopřívěsem. Dalšími cyklisty jsou zákazníci jediné seriózní půjčovny kol na ostrově, která se nachází v letovisku Dasia. Součástí této půjčovny je i dobře vybavený servis. Firma se zaměřuje výhradně na značku Giant a kupodivu zde půjčují kolečka pěkná, včetně top modelů celoodpružených a s osazením řady XT. Bohužel cena odpovídá kvalitě, je srovnatelná s půjčovným skútru a začíná u 20 € za den. Domorodci na kole takřka nejezdí, vlastně jsem žádného nepotkal, když tak na klasickém oslovi. O to větší bylo mé překvapení, když jsem objevil plakátky zvoucí na závody horských kol. Bohužel jsem se nemohl podívat, protože start kolidoval s mým odjezdem domů.
Cesty a kola
Na ostrově najdete tři základní druhy cest. Především poměrně hustou síť silnic a silniček s dobrým povrchem, po kterých se dá vše v pohodě objet. Jediné rušnější silnice se nacházejí v okolí hlavního města a v blízkosti velkých turistických center. Vnitrozemské a vedlejší silnice jsou stejně kvalitní, ale o poznání klidnější. Všechny tyto komunikace mají na rozcestích solidní značení. Dalším typem jsou “strade non asfalte”, tedy šotolina, štěrk, písek. Jde o komunikace, které nabízejí možnost zkratky, a jsou vhodné pro terénnější nátury a kola. Třetím typem jsou vedlejší cesty a pěšiny, ve které se často a nečekaně mění cesty předchozího typu. U posledních dvou typů bývá problémem chybějící značení, navíc jejich vedení ani neodpovídalo mapě. Často cesty končí uprostřed olivových hájů, případně se rozdvojují a ještě jednou atd., až zcela zaniknou, nebo se změní v cestu druhu “kozí stezka”. Malebné, leč neprůjezdné.
Pokud se budete držet asfaltu, na pohodové projetí ostrova vám postačí jakékoliv cestovní či krosové kolo s dobrými převody do kopců. U horského vystačíte s užšími a hladšími plášti. V každém případě, ale budete potřebovat dobré brzdy. Já jsem schválně zvolil celoodpružené kolo kategorie lehčí freeride, vozil jsem tak na hodně širokých pneumatikách o něco kil více. Tedy pravý opak toho, co doporučuji, ale mne právě lákaly ony tenké černé čárky na mapě, vedoucí pustou krajinou. V několika případech jsem se opravdu stal králem slepých cest a nechtěných pokusů o průjezd trním, ale stálo to za to.
Co v průvodci nebylo
Ostrov Korfu neoplývá, tak jako jiné části Řecka, množstvím velkolepých starověkých památek. Zato zde vzniklo místo s naprosto svérázným koloritem smíchaným z vinic, olivových hájů, zapadlých vesniček, bílých kostelíků s kláštery, to vše rozprostřeno po krajině, kterou známe z antických bájí. A navíc je vše obehnáno azurovým mořem s malými písčitými plážemi, ke kterým není odnikud daleko. Určitě zajeďte do vnitrozemí, pryč od hlavních tahů a sídel, pokuste se proniknout co nejvíc k vesničkám a vstřícným lidem zde žijícím. Nebojte se experimentovat, odbočovat z hlavních na vedlejší, hledat nové cesty. Bloudit mezi vinicemi, ale nejspíš mezi všudypřítomnými olivovými háji se staletými stromy. Objevíte tak místa, kde se zastavil čas, kde nepotkáte jiné turisty, kde ucítíte neopakovatelnou atmosféru ostrova Korfu, která jej proslavila a kvůli které se na něj jezdí.
Co navštívit
Do některých turistických míst se jezdí za konkrétními památkami či přírodními zajímavostmi. Na ostrově nenaleznete monumentální antické památky, na Korfu se jezdí pro Korfu, tedy pro celý ostrov, pro jeho kolorit a krásu.
Kerkyra
Hlavní město ostrova založené r. 734 př. n. l., bohužel antické památky se takřka nedochovaly. Přesto zde naleznete mnoho pamětihodností: Starou a Novou pevnost, náměstí Esplanáda, chrámový areál v Mon Répos, náměstí Esplanáda a mnohé další. Velkým zážitkem je večerní návštěva husté spleti uliček starého města s bezpočtem obchůdků, kavárniček a taverniček.
Vlaherna
Snad nejfotografovanější místo na ostrově. Malebný klášter na malinkém ostrůvku na jih od Kerkyry. Absurdním kontrastem je bezprostřední blízkost přistávací plochy místního letiště. Vyplatí se vjet na molo a počkat na přistávající letadlo.
Pantokrator
Nejvyšší (906 m n. m.) vrch na ostrově, zdaleka a odevšad viditelný, výšlap na něj je takřka povinný. Na vrcholku najdete klášter, restauraci a telekomunikační komplex. Až nahoru vedou od pobřeží dva druhy cest, asfaltová přes Spartilas a Strinilas a pro MTB šotolinová od Nisaki, nejvhodnější je jet v uvedeném pořadí. Cestou dolů jistě nevynecháte opuštěnou horskou vesničku těsně pod vrcholem.
Angelokastro
Zříceniny byzantské pevnosti, založené počátkem 13. století. Za tureckých nájezdů v 16. a 18. století se zde úspěšně bránilo několik tisíc ostrovanů.
Paleokastritsa
Jeden z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších koutů na ostrově. Na vrcholku skaliska se nachází přístupný klášter Panagía Theotókos. Dole pak najdete tyrkysovou zátoku s malou písčitou pláží.
Kassiopi
Malý přístav vzniklý již v 8. – 7. stol. př. n. l. V roce 67 n. l. jej dokonce navštívil císař Nero. Ve středověku zde vznikl hrad, ale byl Benátčany silně poškozen.
Aqualand v Agios Ioannis
Údajně třetí největší zařízení tohoto typu na světě se nečekaně nachází uprostřed ostrova u vesnice Agios Ioannis. Za pozornost jistě stojí 24 metrů dlouhá, spíš hluboká a zprvu takřka kolmá klouzačka. Za dvě hodiny jsem stihl jednou prozkoumat všechny atrakce a propláchnout veškeré tělní dutiny. Vstupné sice činí 15 €, ale mně to za to stálo, mimochodem po 16 hod. je sleva na 13 €, zavírá se v 18 hod.
Retsina
Pozor to není místo, ale proslulé místní bílé víno. Vyznačuje se svéráznou příchutí pryskyřice z borového dřeva, z kterého byly původně vyráběny sudy. Pro znalce vinaře bude první doušek možná mírným šokem, ale rozhodně jej ochutnejte.
Možné výlety
Vzhledem k tomu, že nevím, kde budete ubytováni, těžko doporučovat nějaké výlety. Častým místem pobytu našich turistů je zátoka na východní straně ostrova, přesněji střediska Gouvia, Dasia, Ipsos a Pirgi. Toto místo uprostřed ostrova je výhodné, protože vám umožňuje prozkoumat hvězdicovými výlety celý ostrov.
Okruh kolem Pantokratoru.
Z Ipsos se dá pohodlně vyjet na sever po pobřežní silnici přes Kassiopi do Aharavi, kde je dlouhá písečná pláž. Zde je výhodné odbočit do pravého vnitrozemí na Episkepsi a Spartilas, odtud serpentinami dolů k moři, zpět do Ipsos.
Okruh do vnitrozemí.
Ze střediska Gouvia rovnou do vnitrozemí, přes malou obec Tembloni (po pravé straně je v haraburdí schován kompresor nám povědomé značky Slavia), dále přes nečekanou rovinu vytvořenou říčkou Ropa do městečka Giannades (nad ním se nachází krásný, leč obtížněji přístupný klášter) a dolů do Mirtiotissy, kde je klášter a úžasná pláž. Trasa pokračuje přes Pelekas do Ag. Ioannis, kde jistě nevynecháte aquapark. Na cestě po pobřeží zpět do Gouvii můžete dále navštívit Kerkyru.
Jako cyklistický bonbónek mohu doporučit stoupání od Ano Korakiana do Sokraki, což jsou vnitrozemské vesničky v horní třetině ostrova. Jde asi o pětikilometrový, málo frekventovaný úsek silnice, která ve více jak pětadvaceti serpentinách překonává značné stoupání. Předesílám, že já nemám kopce rád, ale tento jsem si dal dobrovolně dvakrát. Stoupání je zatáčkami rozprostřeno na únosnou míru, pohled dolů vyvolává nejen mírnou závrať, ale především je krásný. Uprostřed cesty na vás čeká miniaturní kostelíček, na vrcholku pak malebná vesnička s nezbytnou taverničkou.
text a foto: Jiří Juřík