Na Contíka mi nesahejte!

28.2.2017

Fanouškovství je krásná věc a patriotizmus navíc důležitá, ale člověk nesmí být zaslepený. Stačily tři červencové týdny na to, aby se obraz sedmi(devíti)násobného vítěze Grand Tours (záleží, jak na Contadorovu bilanci a jeho odebrané tituly pohlížíme) v očích českých příznivců cyklistiky výrazně změnil.
To všechno nejspíš jenom proto, že si dovolil dát najevo nespokojenost s přístupem jistého českého kolegy, jehož úkolem bylo na Tour de France mu pomáhat. A pak už bylo blízko k unáhleným názorům od šmahem odepisujících hodnocení, že už Alberto neunáší své nezvládnuté třítýdenní pokusy, až k posměškům nad nemohoucností a nešikovností naplňujícím i mediální titulky typu: Contador opět na zemi. Ano, často a zbytečně padá, teď na Vueltě znovu bez cizího přičinění, ale je to pořád pan závodník. Pan Nepostradatelný.
Znovu jsem si to uvědomil při sledování letošní poslední Grand Tour. Jak výjimečným je cyklistou a jak závodnicky bezduché by bez něj byly třítýdenní klenoty. To on zavelel v Sabiñánigu k etapě, která vejde navždy do historie. Bez jeho odvahy a závodnické intuice by ke strategickému koncertu Movistaru nikdy nedošlo a Quintana a spol. by nenačapali Sky v nedbalkách. Važme si, že někdo jako je Alberto Contador, má stále ještě chuť nasazovat kůži a riskovat i věřit ve chvíli, kdy už ostatní dávno ztrácejí naději.
Je pak pro dnešní vypočítavou cyklistiku symbolické, že Movistar se posléze Contadorovi „odměnil" tím, že ho v poslední horské etapě na Alto de Aitana nechal na holičkách, když tentokrát on potřeboval jejich pomoc v udržení pódiové příčky proti atakujícímu Kolumbijci Chavesovi. Valverde a jeho kolegové, kteří o týden dříve těžili z Contadorovy kreativity, se mu bezostyšně vysmáli a nechali letos tak nějak již tradičně týmem opuštěného lídra Tinkoffu v jeho bryndě vykoupat. Ale ani to ho neodradí od toho, aby napříště znovu nepřišel s něčím překvapivým.
Už se těším, jak zase bude s potěchou bořit předem nalinkované scénáře, a věřím, že v Trek-Segafredo najde oporu, kterou zasluhuje. A možná i ty zbytečné pády si odpustí a nebude pak muset s masivně zatejpovanou nohou vypadat jako robot na kole, což je image, která k jeho tvořivému pojetí cyklistiky vůbec nesedí.
Kamil Hofman
Foto: Cor Vos

 

Menu