DLOUHODOBÝ TEST: Giant Reign 27,5 2 LTD

11.7.2015
<p>Letošní dějství dlouhodobého testu kol se uzavřelo závěrečnou rozborkou a zhodnocením stavu v prázdninovém dvojčísle Vela. Úkolem testovacích jezdců bylo především najezdit maximální počet kilometrů, není ale divu, že si všichni za více než šest měsíců v sedle vytvořili ke „svým“ kolům pevné pouto. Během prázdnin se na <a href="http://www.iVelo.cz">www.iVelo.cz</a> postupně objeví vyznání, jimiž se s biky testeři definitivně rozloučí. Dalším v pořadí je Petr Štuka a jeho Giant.</p>

To jsem si hezky zaReignoval!

Abych začal od začátku, s Reignem nové generace jsem se seznámil na nejepičtějším „rande“ svého života, tedy na helibikingu v Kanadě. Přestože mi v zámořském ráji půjčili nejvyšší model, rozhodně jsem se při rozdělování kol pro dlouhodobý test nebránil ani tomu základnímu, tušil jsem, do čeho jdu, a že litovat opravdu nebudu.

Hlava se snaží marně dopočítat sumy kilometrů či aspoň „motohodin“ ke všem těm nesčetným výletům do lesů. Ne vždy jsou to totiž právě ujeté kilometry, co se podepisuje na opotřebení kola. Lepší měrkou v mém případě byly výškové metry, případně „airtime“, čas strávený v letu. To bych nebyl já, kdybych se držel stále jen u země. Hlavou v oblacích, to já rád.

Ať už to bylo ježdění okolo Prahy, v ní nebo zcela mimo Středočeský kraj či celé Česko, Reign opravdu exceloval. Bavila mě jeho položená a tím pádem i poměrně dlouhá geometrie, se kterou jsem si byl vždy jistý, kudy vedu kolo. Byly momenty, kdy bych si přál o něco kratší zadní stavbu, ale jistě se našly i chvíle, kdy by byla naopak na obtíž, třeba při zdolávání tolik známého výjezdu Maturita. Jistotu jsem měl i při sjíždění jedné strmé stráně u Karlíku, kde už brzdy téměř nestíhaly. Mají své limity, zvláště při delších sjezdech, kde není pro rychlost prostor. O destičkách snad psát nemusím, jde o spotřební materiál.

Bavilo mě, že na Reignu jde objet i opravdu velký okruh po Brdech blížící se stovce kilometrů, přitom si užívat tam, kde je jako doma, v těžším terénu. Opravdový univerzál, všudybyl. Zažil jsem i pár defektů, pláště sice výborně drží, a to i na mokru, ale ochranu proti defektu postrádají. Kola jsou opravdu bytelná, stejné ráfky používá Giant i na svá sjezdová kola, snad to stejné bude platit i o nábojích, i když ten zadní už několik zásahů potřeboval a povolující se upínák už raději častěji kontroluji.

Řazení si také něco zažilo, kupříkladu přehazovačku jsem musel už v půlce testu vyměnit, původní umřela při přetržení řetězu, i ten se poroučel po pár stovkách kilometrů. Řadicí páčka zbyla jen pravá, přesmykače jsem se zbavil tak rychle, jak to jen šlo. Zůstal jediný převodník se 32 zuby s NW profilem.

Původní nastavení odpružení je velmi lineární, ani to ale nezůstalo natrvalo. Ačkoli jsem měl v tlumiči tlak okolo 280 psi, a to opravdu není málo, dal jsem několik dorazů. Léčbou bylo rozebrání tlumiče a zmenšení objemu pozitivní komory, to nedá moc práce, provést to stejné s vidlicí je ještě jednodušší díky originálním dílům, tokenům. Zatím jsem použil jeden z celkových čtyř, které je do vidlice RockShox Pike možné použít.

Ve finále testování jsem vyzkoušel odstranit řídítka s pouhými 5° přihnutí k jezdci a současně zkrátit o 10 mm představec, tedy na 40 mm, a oba kroky velmi pozitivně ovlivnily dojem z kola. Konečně jsem ho držel tak, jak bych si představoval. Pokud někomu originální díly sedí, tak prosím, já k nim rozhodně nepatřím a značně mě jejich geometrie iritovala. Teleskopická sedlovka zatím stále funguje, jak má. Aktuální hmotnost kola po pár úpravách je těsně pod 14 kg včetně těžkých pedálů, prostoru k odlehčování je ještě dost.

Petr Štuka

Foto: David Stella

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře

Menu