Společně s mým kamarádem Čárysem jsme se vydali do města Puerto de la
Cruz, což se stalo po dobu deseti dnů naší základnou. Hotel přímo
u moře, polopenze a teploty kolem 20–25 stupňů tvořily parádní zázemí
pro každodenní ježdění. S sebou jsme si oba vzali freeridová kola plus
samozřejmě další nezbytné věci na trénování. Na letišti jsme si
vyzvedli zamluvené auto, díky kterému jsme mohli cestovat po ostrově bez
jakéhokoliv omezení.
Na Tenerife se nachází nejvyšší hora Španělska, Pico del Teide (přes
3700 m n. m.) a sjezd s freeridem tu rozhodně není cizí. Z Puerta každé
ráno vyjíždí autobus do 2000 m n. m. (do místa El Portillo) a na sjezdaře
tu narazíte skoro pokaždé. Přes týden jsme potkávali v autobuse kolem
5–10 jezdců, přes víkend nám bylo doporučeno autobusem nejezdit, protože
je údajně problém se do něj vejít. O tom jsme se přesvědčili v den
odjezdu, když jsme jeli autem kolem autobusové zastávky a viděli jsme snad
přes 20 bikerů, kteří se nemohli dočkat vývozu na kopec. Ze zastávky El
Portillo si už potom stačí jen vybrat jednu z několika drah směřujících
k moři. Je však potřeba vědět, kde a jak je tu možné jezdit. Většina
se totiž nachází v národním parku a ne všude se může na kolech! Drah
jsme vyzkoušeli několik a každá nás nadchla. Ještě aby 30minut dlouhý
sjezd bez zastávek někoho nenadchl. Údajně však lokálové mají stále
několik trumfů v rukávech, a to v podobě tratí na jižní straně
ostrova. Prý jsou delší a lepší. Jen stěží si to však dokážu
představit, protože nám bohatě stačilo to, co jsme absolvovali nyní.
Kromě sjezdů končících v Puertu jsme vyzkoušeli i jeden směřující na
druhou stranu ostrova a končící v městečku se jménem Arafo. Místy se na
této dráze jelo po lávovém prachu a člověk na tomto povrchu plaval úplně
stejně jako na sněhu. Bylo to úžasné.
Dva dny jsme strávili i v místním bikeparku (www.bikeparktenerife.com). Nejedná
se o žádné velké alpské středisko, ale ježdění je v parku super.
Kluci tady mají postaveno okolo 4–5 tratí a každá je rozdílná. Najdete
tu třeba i dřevěného „šneka”, wallride, několik skoků, dropů a
dalších překážek. Kluci v parku jezdí na sjezďácích i hardtailech,
ale podle mě je optimální kolo někde mezi, se zdvihy okolo 150 mm. Na kopec
se vyváží menším náklaďákem, takže ani nemusíte tlačit. Na tomto
místě je nejlepší to, že skáčete a jezdíte na kole a skoro všude kolem
vás jsou kaktusy. Prostě paráda.
Předposlední den jsme se potkali se známýma z minula, se Zenem (majitel
bikeparku) a Gumim, kteří se snaží o zlepšení bikování na Tenerife.
Jejich současným projektem je vybudování zhruba šesti tratí (enduro,
freeride, DH) v parku s názvem Anaga (Parque Rural de Anaga). Tratě mají
údajně začínat na kopci Pico del Ingles a dojíždět by se mělo k moři
do hlavního města ostrova, do Santa Cruz. Jejich realizaci mají kluci
naplánovanou na letošní rok a už na Eurobiku by rádi prezentovali část
svého díla. Přestože nám den začal opět dokonalým počasí, z ničeho
nic se nám zatáhlo a poprvé za 10 dní se nám pokazilo počasí a zmokli
jsme. Ale co, dole u moře už zase vykukovalo slunce a za hodinu jsme byli
skoro suší.
Poslední den jsme si ještě udělali cestou na letiště vyhlídkovou jízdu
přes kopec kolem vrcholu Pico del Teide a po pětihodinovém letu jsme se
ocitli zase v české zimní realitě.
Kamil Tatarkovič
Foto: Kačka Kubaschová
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT