Bike, co jen tak nepotkáte – Unno Dash v našem testu

před 3 týdny
Schválně, kolik z vás zná příběh konstruktéra značky Unno? Nebo kdo aspoň ví, odkud firma je? Jaká kola dělá? Unno je všechno, jen ne masovka pro každého. Je to svým způsobem unikát a trochu taky zjevení na cyklistické scéně. Začněme následující test jejím podrobnějším představením.

 

 

V první řadě Unno sídlí ve španělské Barceloně a stojí za ním muž jménem Cesar Rojo. Vystudoval industriální design a školu designu a inženýrství v Barceloně, závodil ve sjezdu, kde se pravidelně dostával do první desítky Světového poháru. Tohle je jeho životní epizoda, kterou se proslavil.

Zásadním okamžikem v jeho životě je i spolupráce se španělskou značkou Mondraker. Zde měl na svědomí nejen konstrukci odpružení, ale také geometrii. Cesar byl jedním z těch, co dotáhli původní myšlenku Garyho Fishera (spolu s Chrisem Porterem a Fabienem Barelem) do extrému a citelně prodloužili horní rámovou trubku na úkor délky představce – nakrátko se zastavili dokonce až u jeho nulové délky. Pojem Forward Geometry, pamatujete? Kromě toho stojí tenhle muž i za firmou Cero Design.

 

 

Cesar Rojo je tvor přemýšlivý. Že by rád měl svou značku a dělal ji bez omezení jen podle svých představ, mu prý došlo už v roce 2012 na lanovce bikeparku ve Whistleru. Jen mu pak další dva roky trvalo, než myšlenku zhmotnil, nápad zrealizoval a zaregistroval značku. Pak už následovaly klasické vývojové milníky, jako je první full, pak ultra lehký hardtail, a hrátky s prototypy. Je to sedm let zpět, co z formy vyšla první generace modelu Dash, už ale jen tři roky od druhé generace. Od Dashe, jak ho známe dnes a jak jsme ho získali k testu.

 

 

Dash je 29“ celokarbonový all mountain s virtuálním čepem otáčení zadní stavby, která se zdvihá v rozsahu 140 mm. Ke kontrole používá nezvykle velký tlumič o délce 230 mm. Pro ochranu rámu je použito recyklovaných materiálů zachycených v oceánu. Jen škoda, že nějaká ta ochrana není i okolo tlumiče – od zadního kola na něj, jeho uchycení i všechna vahadla jde veškeré bláto od zadního kola.

U tlumiče ještě zůstanu. Dostat se k zamykací páčce není žádný med, nemluvě o dalších elementech nastavení, včetně ventilku pro tlakování komory. Už jen sundat a zase nasadit zpět jeho čepičku chce zručné a ideálně i dlouhé prsty. Klavíristé tu mají nespornou výhodu.

 

 

Nad doporučeným sagem 35 % bystrého bikera hned trkne, že rám musí být řádně progresivní, aby zbytek zdvihu stíhal pohltit, co mu terén naservíruje. A taky že ano, rám v kombinaci s takto nastaveným tlumičem je mimořádně progresivní. Zadní odpružení je příjemně aktivní, citlivé, jde odhodlaně do zdvihu, kterým pocitově nešetří. Kontrola gumičky na pístnici tlumiče ale vždy pravila opak. Ještě dost zdvihu zbývalo i po pár skocích. Neskutečné! Jen takový projev nemusí sedět každému.

Nepatrně lineárnější chod by nejspíš znamenal i menší pohupování, takto bylo pocitově patrné. Jak jinak než pocitově? Nebylo totiž jak jinak ho zaznamenat. Z pohledu jedoucího jezdce i všech okolo je vidět opravdu jen masivní rámový kolos, žádná vystouplá vahadla, nic. Tady je znát Rojův rukopis – naprosto čistý design, který jinde neuvidíte. Unikátní.

 

 

Vidlice byla svým projevem lineárnější a několikrát jsem ji dofukoval, aby se volnými kapacitami a charakteristikou vůbec přiblížila zadní stavbě. Ideálním řešením by samozřejmě bylo vyplnit vzduchovou komoru řadou tokenů. Udělal bych to, pro soulad celku.

Vlastně až při pohledu na vidlici člověku dojde, že kolo není enduro, ale trail bike. Nastavitelnost, tuhost, komfort, ale i stabilita proti propadání do zdvihu v momentech, kdy k tomu není důvod, to je pro mě pádný argument, proč je Fox 36 správná volba.

 

 

Co se dalších komponentů týče, kolo je kompletní skládačka na míru – „od Míry na míru“, využijeme-li křestní jméno dovozce kol Unno do České republiky. Lépe řečeno jde o show-bike, na němž je nasazeno co nejvíce komponentů, kterými český dovozce přispívá pestrosti domácího trhu.

 

 

Takovým příkladem jsou redakcí již testovaná zapletená kola Berd s náboji Industry Nine Hydra. A ta jsou tématem samým o sobě. Ač jsem sám majitelem lehkých karbonových kol věhlasné značky, zde jsem žasl, co všechno lze ještě mít lepší a o kolik. Odfiltrovat vlastnosti kol s provázky místo drátů od pro mě dosud nevyzkoušených plášťů nebylo snadné, naopak jako ostrá facka byla znát lehkost kol, jejich akcelerace, precizní přenos energie při záběru. Je to jen těžko popsatelný zážitek, ale dramatický rozdíl i proti vyšší třídě zapletených karbonových kol.

 

 

Bez nadsázky jsem měl tu čest se zadním nábojem s nejvyšším počtem záběrových bodů na světě. Pokud se kupříkladu DT Swiss DEG pyšní až 90 body zapadnutí, pak volnoběžka modelu Hydra jich má ještě o 600 více! A nové provedení pak dokonce celkem 870! Ten zvuk od zadního kola je jako z jiného světa. A tím vlastně perfektně sedí k rámu.

Při prvním seznámení mě trochu zaskočil citelný valivý odpor plášťů Vittoria Mazza a Martello, leč další jízdy už potvrdily, že jde o průměrné vlastnosti, nic mimořádného v žádném směru. Pro potřeby all mountainu pak tohle duo snad i překypuje přilnavostí za sucha, nicméně ani bahnitější podmínky nebyly na obtíž, trakce i tehdy byla přesvědčivá.

 

 

Dalším značně výrazným dílem je kombo představce s řídítky. Stejně jako rám pochází ze španělské Barcelony, konkrétně jde o značku Gemini a její model Kästor. Ten míří na enduro užití, počítá se sklonem krku vidlice v rozmezí 64–67°. Se svou hmotností 235 g směle konkuruje váze samostatných řídítek od konkurence. Tvar řídítek hodnotím jako běžný, žádný úkrok stranou, přehnané zahnutí k jezdci, nahoru, kamkoli. K šíři 810 mm ještě konce gripů přidaly další milimetry navíc. Příjemná zkušenost, že extra šířka není na překážku; úchop byl tak přirozený jako s jinými. Testované kombo Kästor mělo představec dlouhý rozumných 40 mm. Z nabídky značky od extrémních 10 mm po downcountryových 50 mm se tu pohybujeme opět v konzervativním spektru. Zajímavé by bylo je poměřit s originálně na Unno osazovaným kombem značky Deux, od níž je zde hlavové složení. Do něj ústí hadice a bovden. Integrované je tu ostatně vše, včetně zámku sedlovky.

 

 

Na řídítkách najdeme ověřené, spolehlivé díly. Začnu od spíše tenčích gripů Race Face Getta, které se nezaleknou ani horšího počasí. Pak tu máme bezdrátové ovládání GX AXS od Sramu. Osobně preferuju nová tlačítka před palcovou kolébkou elektronického řazení už kvůli snadnějšímu přizpůsobení pozice. U přehazovačky Sram XX SL si můžete zopakovat titulek, naprostá jednička, nic lepšího na světě podle mě a mých dosavadních zkušeností z testů není a ještě hodně dlouho nejspíš nebude.

Brzdy Shimano XT bohužel nebyly v nejlepším stavu, přesto i s pouhými 180mm kotouči dodaly dostatek brzdného výkonu na brdské svahy, kde jsem se při testování pohyboval nejčastěji. Na kotoučích se odlehčovalo, co to jen šlo, mají minimalistický design.

Čistě subjektivně je sedlo, tak jako řada dalších dílů, „gramařská“ záležitost a komfortu skýtá méně. Trochu mě zklamala sedlovka Bike Yoke Gemini nejen svým nízkým zdvihem okolo 150–160 mm, ale zejména zvukem, který se z ní linul při plném roztažení. Jak klepnutí ptáka zobákem o strom, o který se právě opíráte v tichém lese. Méně poeticky: jako by chyběl dorazový elastomer. Neoslní ani drobná, kluzká páčka se zaoblením tam, kde jiní naopak materiál přidávají. Pobavila mě přítomnost pravděpodobně nejmenšího vodítka řetězu, jaké jsem kdy spatřil. Vystupuje právě tolik, kolik je s tak kvalitními díly celkově potřeba. Téměř vůbec, jen tak pro klid duše. Hliníkové kliky Sram X0 nesou univerzální převodník chráněný z obou stran nepřehlédnutelnou plastovou ochranou řetězu.

 

 

S Dashem se na kopce stoupá celkem snadno. Ať už je to dané koly, jejich obutím, dlouhou zadní stavbou, geometrií obecně nebo právě zmíněným převodníkem, výsledek uznale rozkývá i vaši hlavu.

I přes strmý sedlový úhel a papírově menší reach, ač stále ještě v mezích velikosti L, pardon, S2, mi kolo sedlo dobře. Další velikost je pak uskočená opravdu o hodně snad ve všech parametrech. Sklon hlavové trubky je zde 64,8° a je dost znát, že Dash inklinuje spíše k hravému trail biku, který se s lehkostí vyhne pařízku schovanému v listí, spíše než aby mířil na maximální stabilitu v rychlosti. Vzhledem k velkému sagu a spíše níže položenému středu dohání stabilitu Dash právě tady a takto, což opět oceníte při zatáčení – nejde o žádné vratké štafle, ale o promyšlený trail bike s vyššími ambicemi, které jsou o to více vyzdvihovány hladovým odpružením.

 

 

Že jde o celkový koncept, nosnou myšlenku značky, nikoli náhodu, pak potvrzuje o dva centimetry zdvihově naditější enduro Burn, které byste dle oka od Dashe nerozpoznali ani omylem. Dokonce využívá i stejnou rozteč tlumiče, jen opačnou hodnotu spektra jeho zdvihu, tu maximální, tedy 65 mm. Unno je prostě specifické, na pohled i jízdními vlastnostmi.

 

 

Nerad se pouštím na tenké ledy přirovnávání kol k autům, ale nejen vzhledem k designu a celkové propracovanosti se neubráním srovnání s hypersporty. Unno je pro mě Bolide, Jesko Absolut, W1 nebo něco takového. Jen stojí podstatně méně, vlastně dokonce i méně, než o kolik si řekne za své počiny velká spousta konkurence. To nechává rozum trochu stát, vždyť cena rámové sady nepřekračuje šest cifer, jak je jinde obvyklé. A to (a to hlavně) se Unno vyrábí pouze v malých sériích. I to mu dodává punc unikátnosti. Takže pokud chcete vystoupit z davu, mít něco neokoukaného, výjimečného, ale současně špičkového a nekompromisního, něco s nezaměnitelnou duší, pak je tu Unno.

Text a foto: Petr Štuka


 

TECHBOX

  • rám karbon, vnitřní úložiště, boostová pevná osa 148×12 mm
  • vidlice Fox 36 Float Factory, boostová pevná osa 110×15 mm
  • tlumič Fox Float X2 Factory
  • zdvihy 150/140 mm (P/Z)
  • řazení/přehazovačka Sram GX AXS/XX SL (1×12)
  • kazeta Sram X0 (10–52 zubů)
  • kliky Sram XX SL (převodník 32 zubů)
  • brzdy Shimano XT M8120 (kotouče 180 mm)
  • zapletená kola (náboje/ráfky) Industry 9 Hydra/Berd, vnitřní šířka ráfku 30 mm, polyethylenové dráty Berd
  • pláště (P/Z) Vittoria Mazza/Martello 29×2,4“
  • sedlovka BikeYoke Divine, zdvih 160 mm
  • sedlo Selle Italia SLR Carbon
  • kombo řídítek a představce Gemini Kästor, karbon, délky 810/40 mm
  • hmotnost 13,7 kg (vel. S2, bez pedálů)
  • hmotnost kol (P/Z) 1885/2420 g (včetně plášťů, kazety, kotoučů, bez pevných os)
  • cena přibližně 310 000 Kč (promítá se do ní řada exkluzivních dílů, počínaje koly Berd; cena rámové sady 96 990 Kč; kolo lze pořídit i v dostupnějším vybavení)

www.cyklomira.cz


 

 


RÁM

Rám disponuje všemi vymoženostmi dnešní doby, od standardu UDH pro patku přes úložný prostor v rámu až po integrované hlavové složení pro průchod kabeláže.

ŘÍDÍTKA

Na unikátnosti výbavy kola přidává kombo z karbonu o šíři 810 mm a délce představce 40 mm. Dodala ho španělská značka Gemini.

BRZDY

Čtyřpístkové Shimano XT rozhodně nepředstavuje slabý článek, naopak. To až pak výběr doplňkových komponentů může změnit hru – třeba malých odlehčených kotoučů Galfer.

KOLA

„Nesmrtelné“ polyethylenové šňůrky místo oceli ve výpletu, to je recept, jak lze odlehčit až půl kila na kolech, kde se obecně každý rozdíl vyvažuje zlatem.

TLUMIČ

Fox Float X2 je nejlepší vzduchový tlumič Foxu, kterému nechybí ani zamykací páčka či dvojí nastavení útlumu komprese a expanze. Pro potřeby trail biku je schopnostmi silně naddimenzovaný.


SELLE ITALIA SLR

SLR je řada sedel s jednou myšlenkou, respektive specifickým tvarováním, které tím více vynikne, čím více za tohle sedlo utratíte. Bavíme se o rozpětí celokarbonového provedení s 95 gramy přes 3D tisknutý model až po základní variantu s plastovým podkladem a skoro trojnásobnou vahou oproti nejlehčí verzi. Nicméně i ten nejzákladnější model už má ližiny z ušlechtilé oceli s manganem. Řada SLR je nejsilněji zastoupena mezi silničními sedly, ale po kusu najdete i mezi MTB a gravelovými modely.


FOTOGALERIE

 

 


 

 

oblast dotazu

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře

Menu