Možná si řeknete, že k existenci tří průměrů MTB kol už bylo řečeno vše. Ano, napovídalo i napsalo se hodně, ale my jsme se k tématu přesto ještě jednou vrátili ve větším rozsahu. Jednak jsme cítili jistý dluh (loni v létě porovnávané tři hardtaily Duratec neměly stejnou výbavu), jednak se po měsících teorie dostáváme k praxi, modely vídané na fotkách jsou v prodeji a zákazník už o nich nemusí jen číst, může si je i koupit. Navíc nahlédnutí do budoucnosti formou unikajících informací jasně naznačují, že sedmadvacítky se prosazují opravdu silně. Zatímco devětadvacítky vypadají být jimi neohrožené, černý Petr, zdá se, míří na opačný kraj nabídky.
Vzpomněl jsem si v této souvislosti právě na loňský test, v němž jsme záměrně oddělili objektivní od subjektivního a k testu jsme dopsali konkrétní volbu konkrétních redaktorů. Napsal jsem tehdy, že 26" vnímám jako nejslabšího hráče, kterého podle mého názoru na základě zkušeností nečeká světlá budoucnost, jenž ztratil opodstatnění, protože v žádném směru zásadně nepřevyšuje dva větší druhy, ale oni jej naopak ano. A zaznamenal jsem řadu ohlasů, pozitivních, ale některých i až hospodsky kritických. V těch mailech nestálo „nesouhlasím s vámi, protože mám jinou zkušenost a tedy jiný názor". Bylo tam, expresivně řečeno, zhruba toto: „Jste debil! Jste vymytá hlava – to abych teď podle vašich představ šel a koupil si rychle nové kolo?! Sice jsem na tom a tom kole nikdy nejel, ale myslím si, že nemáte pravdu, že tohle jste opravdu přehnal." Trochu jsem je chápal jen v tom smyslu, že drobné změny nevadí, ale zásadní zásah do dlouholeté podstaty jakékoliv věci už ano.
Po přečtení jsem získal pocit, že vlastní názor se stal takřka trestným činem. Anebo že je přijímán jako mentorování. Ani jedno přitom nebylo mým cílem – jen jsem na základě zkušenosti napsal svůj názor. Nyní mi došlo, že šestici cyklistů mimo redakci, které jsem o pomoc s testem požádal, a také jedenáct účastníků naší malé ankety na Velo Test Festu jsem nechtěně vystavil podobnému veřejnému pranýřování. Nejmenší průměr totiž propadl i u nich. Stojí to v jejich názorech. Tam v lese na kopci chyběl marketing, byli jsme jen my, kola a jejich schopnosti. A nezapírám, že nejen tam se mi dostalo jistého zadostiučinění.
Rozpačitost ze zvláštního přístupu některých jedinců k cizímu názoru ale přetrvává, je takřka denně živena novými zážitky. Nesouhlasit s někým je lidské, nikdo nemá patent na jediný správný názor. Přimět k přemýšlení, diskutovat, vyslechnout a přemýšlet o opačném postoji, to jsou věci, jež člověka mohou posunout dál. Názory jiných motivují, inspirují, nutí přemýšlet. Jakmile se ale nezakládají na dostatku informací či zkušeností, stává se z diskuze fraška, v níž snůška nadávek nahradí nedostatečnost argumentů. Asi není co se divit, že právě tato varianta má větší šanci na úspěch na sociálních sítích, diskuzích a fórech.
Také toto Velo přináší řadu názorů jednotlivých autorů, a to zdaleka nejen na průměry kol, a je jen na vás, jak s nimi naložíte. Věřím, že vám budou minimálně impulzem k přemýšlení. Vše se dá dělat různými způsoby, i cyklistický časopis může být nekonfliktním médiem, které pouze papouškuje, říká to, co se líbí, a nepouští se vlastní cestou, ale takové Velo by nás nebavilo, a myslím, že ani vás.
Rudolf Hronza