Slovensko: ty nejlepší MTB trasy!

<p><strong>SLOVENSKO JE PRO ČESKÉHO BIKERA ZEMĚ VELMI BLÍZKÁ I VZDÁLENÁ SOUČASNĚ. SNADNÉMU DOROZUMÍVÁNÍ, SPOLEČNÉ ČÁSTI HISTORIE A V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH I NEDLOUHÉ CESTĚ NA VÝCHOD JE POMĚRNĚ MLADOU OPOZICÍ NOVÝ ZÁKON, KTERÝ OMEZUJE POHYB CYKLISTŮ V TERÉNU. NIC SE ALE NEJÍ TAK HORKÉ, JAK JE UVAŘENO. NÁSLEDUJÍCÍ TIPY SLOVENSKÝCH TERÉNNÍCH KOLEGŮ NA JEDNY Z NEJLEPŠÍCH LEGÁLNÍCH MTB TRAS NA SLOVENSKU TO JEN DOKAZUJÍ. NAVÍC ANI PŘI ROZUMNÉM „ILEGÁLNÍM“ POHYBU NEDOCHÁZÍ KE STŘETŮM.</strong></p>

Pravdou je, že Slovensko je pro nás přes všechnu blízkost již stejně zahraniční teritorium jako například Rakousko – a pro mnohé z nás je to blíž třeba právě tam. Jenže Slovensko umí nabídnout podobně lákavý terén, nádherné kulisy, přírodní i historické památky, jedinečnou kulturu i prostředí. Vyrazit právě tam na dovolenou s kolem znamená zapsat si další skvělý zážitek do cyklistického zápisníčku. Přinášíme vám čtyři tipy slovenských bikerů na čtyři skvělé zápisy.

A co tedy ten zákon?!

Než se pustíme do konkrétních tipů, stručně ještě připomeňme zmíněný lesní zákon. Byl novelizovaný v roce 2007 a upravuje podmínky pro terénní cyklistiku na Slovensku. Jeho nešťastná formulace umožňuje celou řadu protichůdných výkladů – krajní interpretace nařizují, že cyklisté mohou jen na čtyři metry široké zpevněné lesní cesty, jiná naopak předkládá, že mohou jezdit všude mimo volný terén. Obecně je mezi slovenskými cyklisty respektován výklad, že bikeři mohou na lesní cesty a značené trasy, za které lze považovat jakoukoliv trasu vyznačenou v lese (tedy i značky klubu turistů). Za dobu platnosti novely zákona není znám případ soudního sporu, který by určil výklad zákona. „Sportuchtiví našinci jsou za vstup na biku do lesa odsunuti na šikmou plochu mezi delikventy a jim podobné živly, což se nám moc nelíbí,“ praví autor článku. „Vychutnat si lesní singletrack je místo relaxu přestupek a zatím nezbývá nic jiného, než jen využívat lesní dopravní síť pod patronátem lesních hospodářů. Naštěstí dřevo je tak lukrativní, že cest na hospodaření – rozumněj těžení – je dost, a proto netřeba hned házet fl intu do žita. Dá to trochu víc práce pozjišťovat si, co všechno je povolené, ale výsledek stojí vždy za to.“

Doplňme ještě, že v případě chráněných území platí podobné podmínky a doporučení jako v případě výše uvedeného Česka – viz podrobný článek věnovaný pohybu v domácí přírodě otištěný v květnovém Velu.

Celková situace se však s nástupem nové vlády, která má dokonce v programu vrátit bikery do lesů, může změnit.

Pavel Chrenčík
Foto: autor, Jan Tekel a Ján Zuzaniak

„TIPY NA TRASY PŘINÁŠÍ ČLÁNEK VE VELU 7-8/2010, ZDE MŮŽETE SHLÉDNOUT GALERII SNÍMKŮ, KTERÉ SE NEVEŠLY."