Dlouhé tratě aneb maratony v negližé, bez závodního šatu

28.2.2017
<!-- Generated by XStandard version 2.0.0.0 on 2009-06-23T23:09:41 --><p>Maratony jsou fenoménem současné cyklistiky, především pak horské: každý víkend se jich jede hned několik, každý z nich přiláká mnoho účastníků. Pečlivě vybraná trasa, zázemí, startovní výstřel, poměřování sil, úleva v cíli, večerní program, prostě celková atmosféra. Celé to má jen dvě chyby – v závodním nasazení, ať už bojujete na jakékoli pozici, prosvištíte sto kilometrů a z okolí trasy vám v paměti uvízne máloco. Bikově hezké stezky a úseky pak mnohdy protlačíte jen kvůli tomu, že někdo před vámi kapituloval, a při závodě už se nevrátíte zpět, abyste si je vychutnali znovu. A přitom se pořadatel snaží protáhnout vás právě tím nejlepším terénem. Není to škoda? Z pohledu vychutnávání si jízdy určitě je.</p>

Přijměte tedy nyní naše pozvání k novému seriálu, s nímž se budete od tohoto čísla pravidelně setkávat na stránkách Vela. V jeho jednotlivých dílech vás provedeme po trasách vybraných domácích maratonských klání, abychom společně zjistili, jaké to je projet si tyto trasy v nezávodním tempu, bez shonu a s možností vrátit se a zopakovat si právě absolvovaný výtečný úsek nebo si prohlédnout zajímavosti v okolí. Budeme vám přinášet reportáže z tras a jejich okolí, doplníme je o praktické informace i tipy na to, kam v okolí se podívat, jak po sportu strávit třeba příjemný kulturní večer. Pojďme se společně podívat na to, jak vypadají maratony v negližé, bez závodního šatu.  

Začínáme nedaleko Brna, trasou závodu GT Zaskar.

POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU NAJDETE V AKTUÁLNÍM VELU 7-8/2009.

 

Rudolf Hronza Foto: Rob Trnka

Menu