Zvláštní je, že často hledáme radu všude jinde než u lékaře – vždyť kdo jiný už by nám měl pomoci. Naopak je zcela běžné, že po všem hledání a snahách o nápravu nedochází ke zlepšení. Ať už je to ve vašem případě jakkoliv, rozhodli jsme se pro zařazení zdravotní poradny na stránky Vela. Přiměla nás k tomu mimo jiné řada dotazů na toto téma, které k nám proudí prostřednictvím poradny umístěné na stránkách www.iVelo.cz – Ptejte se redakce. Jelikož podobné problémy, jako řeší sami tazatelé, jsou poměrně běžné, rozšířené a tedy je možné, že trápí zrovna i vás, budeme vybrané dotazy a odpovědi na ně uvádět i ve Velu. Možná rady lékaře pomohou i vám.
Při čtení následujících řádků myslete jen na to, že každý případ může mít jiné příčiny, že nic nelze zobecňovat a že vždy je nejlepší, pokud problém přetrvává, vyrazit osobně za lékařem. Stoprocentně zaručené rady na dálku nejsou dost dobře možné, mohou pomoci vás pouze navést.
Autorem odpovědí na otázky vás, čtenářů, je MUDr. Miloš Svítek, s jehož články na zdravotní téma už jste se ve Velu mohli několikrát setkat. Pokud i vás trápí nějaký zdravotní problém, neváhejte a pište na adresu redakce (heslo Otázky pro lékaře) nebo mailem na adresu lekar@vpress.cz. Čekáme na vaše dotazy i náměty, mohou pomoci nejen vám, ale i ostatním.
Rudolf Hronza
Foto: Velo
KOLENA JAKO BLOK PRO TRÉNINK
Mám problémy s bolestmi kolen a rád bych se poradil o jejich možných příčinách. Najezdím tak dva až tři tisíce kilometrů ročně na horském kole a dlouhodobě pociťuji bolest té chrupavky či kostního výčnělku z vnější strany obou kolen. Přesněji řečeno je to pod kolenem, v místě, kde končí úpon. Někdy mi po tréninku nebo hlavně den po něm dělá potíže i dřep. Myslel jsem si, že je to způsobeno špatnou výškou sedla, ale vyzkoušel jsem několik nastavení a zlepšení se nedostavilo. Bolest je nejhorší hlavně při vysoké intenzitě. To cítím i v průběhu tréninku. Teď jsem chtěl začít i s tréninkem intervalovým na zlepšení výkonu, ale nevím, trochu se toho bojím. Přibližně měsíc jsem už pořádně nejel na kole, ale i přesto se to úplně nezhojilo. Je to lepší, ale při pokrčení nohou postižené místo pořád cítím.
Pavel, @
Podle popsaných symptomů si troufám tvrdit, že problémy opravdu souvisí s chrupavkou na spodní straně čéšky. Normální zdravá chruvka vypadá jako porcelánový talíř – je pevná, pružná lesklá, hladká. Ve vašem případě je tato kvalita nejspíš porušena. Chrupavka může být změklá, rozvlákněná s trhlinami, někdy je postižení závažnější a chrupavky v určitých místech kloubního povrchu chybí. Příčinou může být například dlouhodobá nadměrná zátěž, úraz, úlohu zde hrají i genetické predispozice – tvar čéšky, tvar stehenní kosti, na kterou čéška nasedá (při pokrčení kolena dochází ke kontaktu čéšky a stehenní kosti). Léčba spočívá v podávání preparátů na zkvalitnění metabolizmu jednotlivých buněk chrupavky, jde o tzv. chondroprotektiva. Léky se užívají buďto formou prášků, a to po dobu tří měsíců, dále následuje tříměsíční pauza a cyklus se zopakuje, nebo formou injekční aplikace chondroprotektiva přímo do kolena: tři až pět injekcí dvakrát ročně. Pokud porucha je ve tvaru čéšky, léčba může být i operativní. Každopádně doporučuji návštěvu u odborníka.
KREV Z NOSU – NÁSLEDEK ZATÍŽENÍ PŘI SPORTU?
Už je to tady zase – kaluž krve na polštáři. Stalo se mi to již několikrát. Netrpím snad nějakou nemocí? Cítím se ale celkem dobře, jsem trochu unavený po tréninku, jinak v pohodě. Ale stejně bych se rád zeptal – nedělám něco špatně? Není to následek přetížení, když si na kole „naložím" o něco více?
Vojtěch Kubala, @
Příčinou častého výskytu epistaxí, tedy krvácení z nosu, je bohatá vaskularizace nosní sliznice. Asi v 90 % případů je zdroj krvácení lokalizován do místa v přední části nosní přepážky – tzv. locus Kiesselbachi.
Důvody epistaxe mohou být následující: úraz, záněty (tzv. rinosinusitidy), expozice průmyslových plynů, prachu, chladný, zimní vzduch, delší pobyt ve vytápěných suchých místnostech, nedostatek vitamínu C, vysoký krevní tlak, hematologická onemocnění (zde je nutné zmínit časté užívání nesteroidních antirevmatik jako Ibuprofen, Ibalgin, Aulin, Dolmina apod., salicylátů jako Acylpyrin, Anopyrin a dalších), nádory (nejčastěji hemangiom, angiofibrom), cévní malformace, poruchy funkce jater (vedou ke krvácení z poruchy syntézy koagulačních faktorů). Existují ale také idiopatické epistaxe, tedy krvácení bez zjevné příčiny. Jak sám vidíte, příčin může být tolik, že má odpověď nemůže být přesná a doporučím vám pro zjištění přesné příčiny návštěvu lékaře – praktického lékaře, internisty, otorinolaryngologa. Po vyloučení hypertenze, krevních onemocnění, nádorových onemocnění, onemocnění jater a vyloučení traumatu spadáte do skupiny tzv. idiopatického krvácení z novu – krvácení bez zjevné příčiny, což je případ většiny z nás.
O důvodech epistaxe lze tedy jen polemizovat – při intenzivním tréninku se v celém těle zahušťuje síť kapilár, lze předpokládat, že je tomu tak i v místně nosní sliznice. V kombinaci s dýcháním znečištěného nebo chladného vzduchu se zvyšuje citlivost sliznice k drobnému traumatu a ke krvácení. Může ale jít i o nedostatek vitamínu C při jeho vyšší spotřebě vyvolané sportem a tím zvýšené náchylnosti cév k poškození. Velmi často dochází ke krvácení během spánku – zřejmě pod vlivem pozdního tréninku, nedostatečné vlhkosti v místnosti, ale nejspíš pro zvýšení tlaku na cévní stěnu při poloze vleže. Epistaxe u jinak zdravého jedince může být varovný signál organizmu na přetrénování nebo extremní zátěž.
Poradit mohu s pomocí při epistaxi. Ošetření může být následující: uložení do polohy vsedě s předkloněnou hlavou, přikládání studených obkladů na zátylek a čelo, vysmrkání sražené krve z nosu, stlačení nosu na několik minut, při trvajícím krvácení vložení proužků gelasponu, použití Sanorinu. Nedojde-li k zastavení krvácení ani po těchto opatřeních, musíme zajít k otorinolaryngologovi, který může provést tamponádu, elektrokoagulace, eventuálně podvaz cév atd.
HEMOROIDY JEDNOU, HEMOROIDY NAPOŘÁD?
Pokud podstoupím zákrok odstranění hemoroidů, za jak dlouho budu moci opět začít trénovat a jezdit na kole? Je možné, že se mi hemoroidy znova objeví, pokud budu dále jezdit?
František, @
Hemoroidy dělíme do několika skupin. První stupeň hemoroidu se projevuje pouze krvácením. Zde je vhodná konzervativní léčba, případně lokální ošetření například sklerotizací. Druhý stupeň je charakterizován uzly, které vyhřezají po defekaci a poté se spontánně retrahují. U nich se provádí ligatura (podvaz), možné jsou i některé další postupy. Ve třetím stupni jde o vyhřezlé uzly, které se samovolně neretrahují. Čtvrtým stupněm označujeme trvalý výhřez, komplikovaný zánětem, krvácením, nekrózou či trombózou.
Chirurgická léčba je vyhrazena pro pokročilá stádia onemocnění – tedy pro hemoroidy III. a IV. stupně. Pacienti s městky II. stupně ji podstupují jen v případě neúspěchu konzervativní a endoskopická léčby. Vlastní operační technika spočívá v resekci slizničního válce v oblasti rekta pomocí speciálně konstruovaného stapleru, hemeroidy se tím zbaví krevního zásobení a atrofují. Přitom se nezasahuje do senzitivní zóny, minimalizuje se možnost vzniku poruch mechanizmu defekace i poruch kontinence (tzv. operace dle Longa). Sám výkon je bezpečný, zatížen jen minimem pooperačních komplikací. Nemocný stráví na nemocničním lůžku krátkou dobu. Také doba pracovní neschopnosti je velice krátká a je individuální.
Jediným limitujícím faktorem při návratu do běžného života je bolest – pacienti mají problémy s defekací, mají bolesti při delším sezení. Na přechodnou dobu proto doporučuji vyměnit kolo za jinou aerobní aktivitu, například běh. Hemoroidy stejně jako varixy se i přes brilantně provedený výkon bohužel vracejí. Značné úspěchy však jsou právě se zmíněnou operací podle Longa.