FRAN MILLAROVÁ

28.2.2017
<!-- Generated by XStandard version 2.0.0.0 on 2015-02-25T15:22:43 --><p><strong>Madam „Vítězné myšlení"</strong></p>

Ta tvář je mi povědomá. Fran se motá okolo týmu Sky od jeho inaugurace a vystřídala řadu funkcí v obchodní sféře i v oddělení pro styk s veřejností. Nyní se však u jejího jména skví tajemné „Head of winning behaviour". Jsem si jist, že podobnou funkci u žádného jiného týmu nenajdete. Vedoucí vítězného chování. Tohle jeprostě typická „Team Sky Person", pracovnice organizace, v níž je pro každou oblast, sebemenší detail, určen odpovědný pracovník a nejlépe rovnou šéf.
Říkají tomu marginal gains, drobné, zdánlivě nepodstatné zisky, výtěžky, které na konci tvoří rozdíl mezi šampionem a „jen" výborným cyklistou. Když vzápětí zjistím, že příjmení mladé dámy zní Millarová, vše se rychle vysvětluje.


„Ano, David Millar je můj bratr," potvrzuje. „Hlavně díky němu se už téměř dvacet let pohybuju v cyklistice. Vždycky jsem byla jeho největší fanynkou," chlubí se. „Když se stal profesionálem, bylo mu devatenáct a mně o dva roky méně. Doprovázela jsem ho na závodech, seznamovala se s lidmi v pelotonu. On loni ukončil devatenáctiletou profi kariéru, já zůstávám dál."
Poprvé doprovázela Davida na Tour de France v roce 2000. „A od té doby, ať už jsem měla jakoukoliv práci, jsem trávila červencová odpoledne u televize sledováním přímých přenosů z Tour. A teď jsem za to placená," usmívá se. „Ano, mám zajímavé povolání," nepopírá.
Dave Brailsford, pro něhož pracovala v různých funkcích už dávno před vznikem týmu Sky, ji považuje za součást své rodiny. A když Fran vedla agenturu Face, zastupovala mimo jiné Marka Cavendishe, ale protože v té době už působila u Sky a Cavendish závodil za HTC a pokukoval po angažmá v britské megastáji, kvůli střetu zájmů se rozešli a Cava převzala nejdříve společnost Wassermann Media Group a posléze osobní agent Simon Bayliss.
Fran je také aktivní hobby cyklistka, ačkoli nikdy nezávodila. Nicméně během soustředění jsem ji zahlédl na kole a před dvěma roky absolvovala dvěstěkilometrovou Etape du Tour, masový amatérský závod po stopách jedné etapy TdF, která vedla na vrchol drastického Mount Ventoux. Takže o cyklistech, o kole a o utrpení, které na něm dobrovolně snášejí, ví své.

Byť v nich má probouzet dřímající sklony vítězů, psychologické vzdělání nemá, ale za to dokonale zná prostředí profesionálního pelotonu. „Vždycky jsem se pohybovala kolem cyklistiky, nejdříve s bráchou, pak jsem měla i manažerskou agenturu. S Davem Brailsfordem se znám dlouho, spolupracovali jsme už před vznikem Sky a když se začal rodit nový projekt, oslovil mě, zda bych u toho chtěla být. To se nedalo odmítnout. Byla jsem ve Sky už rok předtím, než bylapodepsána první sponzorská smlouva."

Zastávala nejrůznější funkce v administrativě, v komunikaci, lidských zdrojích, vedla obchodní oddělení, starala se o média, s britským uskupením je tahle Skotka prostě spojena pupeční šňůrou. A když hledala novou výzvu, vymysleli společně s Brailsfordem post motivátora nalévajícího jezdcům v černých dresech více sebedůvěry.
„Dave má ve zvyku hledat pro své lidi nové úkoly, uchovávat jejich nadšení pro věc. Na konci předloňského roku jsme si sedli a přemýšleli, co potřebujeme posílit, kde můžeme něco získat. Měli jsme dva vítěze Tour de France, nejlepší tým na světě, ale chtěli jsme jít stále dopředu, zůstat inovátory. Dave přišel s tím, že by si každý člen týmu, nejen závodníci, měl uvědomovat, čeho je ve Sky součástí a podle toho vystupovat, aby dokázal ze sebe dostat to nejlepší. Naše fi lozofi e je taková, že závodníci přicházejí a odcházejí, ale lidé zůstávají stejní a je potřeba s nimi komunikovat, aby měli důvod pracovat na sto procent. I já jsem se musela učit za pochodu, ale když jste tak dlouho součástí téhle kultury, součástí uvažování ve stylu Sky, což se vám vepíše do DNA, přijde to samo. Žiju a dýchám pro tenhle tým a mám pocit, že kdyby mě někdo v noci vzbudil, tak první, co řeknu, bude Team Sky!"
Své terapie konzultuje s týmovým psychiatrem dr. Stevem Petersem a samozřejmě je prodlouženou rukou Dave Brailsforda, který přesně ví a dokáže formulovat, co od spolupracovníků očekává. „Byla to v mém případě spíš evoluce než nějaký vzdělávací proces. Pro lidi je ale přirozené předvést to nejlepší, co v nich je. Jen jim v tom pomáhám, dodávám jim k tomu odvahu. Nejsou k tomu potřeba nějaké specifi cké dovednosti. Stačí lidem naslouchat. A mojí starostí je, aby se všichni ve Sky cítili dobře."
A vyhrávali. Ostatně, když má někdo funkci vítězného chování, znamená to, že se stará o to, jak se má dotyčný chovat, aby vyhrával, nebo jak má vystupovat, když vyhraje?
„Obojí," přibližuje usměvavá, upovídaná černovláska. „Jde o to optimalizovat šanci každého na vítězství, i tu osobní, vnitřní, jak ji vnímá on sám, jak je možné ji zvýšit. Pak jde také o odpovědnost vůči celku, vůči vítěznému týmu, ne každý zvládá tuto kolektivní odpovědnost. Ona je celá ta oblast nazvána vítězné chování,ale jde obecně o chování a vztahy mezi lidmi ve fi rmě. Nehovořím o tom, jen s jezdci, ale i s personálem, se všemi zainteresovanými. Vždyť jde o fi rmu o devadesáti zaměstnancích."
Podle Fran však ne každý závodník potřebuje v tomto ohledu intenzivní péči. „Týká se to zhruba třetiny z nich, samozřejmě jde o velmi individuální záležitost. Někteří jsou od přírody schopni lépe číst sami sebe a také vést, kontrolovat své činy, jiní méně. Závodníci mají své trenéry, někteří i specialisty na mentální přípravu, laťka požadavku na pomoc v této oblasti je u každého nastavena jinak."
Když se člověk podívá, jak se jako lídr a vítěz chová Chris Froome, šampion Tour, vypadá i na podiu velmi plaše, jakoby se styděl, že vyhrál. Žena, která má jeho „vítězné chování" na starosti, s tímto pohledem však nesouhlasí.
„On není stydlivý, spíše velmi pokorný kluk. Ale řada lidí si ještě nestačila uvědomit, že je to perfektní lídr, vůdce, i když je tichý a nepoužívá velká slova a jejich hlasitou prezentaci. Chris je fantastický lídr. Protože je tichý, tak si kdekdo myslí, že nemůže ostatní vést, ale on to dokáže přirozenou autoritou. Má skvělý vztah k mladým klukům, je kultivovaný, zdvořilý a vnímavý a já ho všem vždycky dávám za příklad, jak se má závodník chovat ke kolegům, mechanikům, masérům.
On za každých okolností zůstává gentlemanem, i když je unavený. On je můj modelový příklad, jak by mělo vypadat chování šampiona. Mohla bych si ho dát na plakát, opravdu vzor."
Není divu, že soužití Froomeho a Wigginse nemohlo dlouho fungovat. Wiggo se chová jako opravdová star. „Je úplně jiný, je ale skvělé mít v týmu různé osobnosti," míní Fran. „On se také Brad dost změnil. Nezapomínejme, že to byl první cyklista, který se stal opravdu hvězdou díky britské státní televizi po svých olympijských vítězstvích. Ten tlak byl na něj vždy enormní a pak se to stupňovalo, když začal usilovat o Tour de France. On je v tomhle nelehkém postavení deset let, to se jistě projeví, zatímco Chris se pohybuje na vrcholu teprve tři roky, to je rozdíl, ale hlavně jsou oba úplně jiné povahy."
S letošními nováčky se Millarová teprve seznamuje, ale zdá se, že moc práce s Leo Königem mít nebude. „V něčem mi připomíná Chrise Frooma. Leo je sebevědomý, ale zároveň žádný suverén, tichý, distingovaný, velmi přátelský. On nebude mít problém vycházet s ostatními a být případně lídrem," uzavírá žena zodpovědná za vystupování pravých šampionů mezi členy nejbohatší cyklistické stáje.

Menu