Při vybírání dovolené nebo třeba prodlouženého víkendu s kolem se většina z nás dívá jen na západ či jihozápad – Alpy, Rakousko, Itálie, Francie, Švýcarsko… Ale není to škoda? Nezavíráme si zámky od jiných pokladnic? Není někde blíže něco podobně dobrého, či snad lepšího? Máme rádi přehled, a tak jsme zkusili otočit střelku kompasu. Na sever. Do Polska. Vlastně za humna. Za pestrým cyklistickým ochutnávkovým mixem. Zveme vás v tomto cestopisu prozkoumat lokality, jako je Trail centrum Srebrna Góra nebo třeba Bike Park Czarna Góra.
Tahle naše exkurze by se mohla líbit jak výkonnostním cyklistům, tak hobíkům, terénářům ostrým i méně ostrým, a klidně by se našlo místo i pro aktivity rodin s dětmi. Náš cílový region není daleko, vlastně se rozpíná už od Liberce přes Náchod až ke Kralickému Sněžníku. Zde se pracuje na propojení trail center v Česku s těmi, co leží hned za hranicí v Polsku. Ať si to svoje šílenství kolista užije! Tato oblast je v Polsku nazývána Dolny Śląsk (Dolní Slezsko), a jestli nabízí něco pro cyklisty? Ano, a nejen pro ně. My jsme navštívili oblast Stříbrné Hory (Srebrna Góra) a Černé Hory (Czarna Góra).
Za všechno může For bikes
Impulzem pro tuto misi se stalo zajímavé setkání na stánku časopisu Velo při veletrhu For bikes. „A u nás to znáte? Už jste jezdili na biku v Polsku?“ Na zavrtění hlavou byla reakcí pozvánka. A tak když první den přijíždíme do Srebrné Góry, vítá nás Piotr, který reprezentuje dolnoslezský region, a Łukasz, který má na starost chod trail centra Srebrna Góra. Trail centrum je vzdáleno přibližně hodinu jízdy od Náchoda, kdy nás navigace vedla malebnými, ale festovně klikatými silnicemi. Tady se signálem na mobilu moc nepočítejte, takže před cestou nahrát offline mapu.
Srebrna Góra uprostřed nedotknuté přírody
Trail centrum Srebrna Góra je velmi citlivě zakomponováno do přírody, která je stále nedotknutá. Pár stánků pod příjezdovou cestou zajišťuje pohodové zázemí pro jezdce, kdy nám nabídnou jak drobné předměty, tak i záchranu, pokud si zapomenete helmu či chrániče. Ve stínu korun stromů je umístěné občerstvení, kde si hladoví jezdci mohou nacpat břicha. Nabízí se možnost využití pumptracku a místní překážkové dráhy, která nás parádně rozhýbe a naše ztuhlá těla připraví na porci zážitků.
Kdo by chtěl, může za nimi pěkně po svých. Můžete i na elektrokole, ta vám nahoru beztak nikdo vozit nebude. Ať tak nebo tak, nezapomeňte si koupit vstup. Ano, nikdo vás tu nebude honit s vidlemi v ruce, ale je to podpora místních stavitelů, je to fér. Nás na kopec vyváží busík Volkswagen T4 s vozíkem na kola, ostřejším výtahem je pickup s vozíkem a terénem pěkně přímo až na vrchol. Obojí samozřejmě za úplatu. Zkusili jsme obě varianty, ale pak jsme zůstali u pohodlného gauče T4. Kola nám na vlek nakládá vždy řidič auta. A nebojte, mají to v paži. My jsme na kola dost opatrní, ale tady je vše úplně v pořádku. Kola jsou zafixovaná, nehnou se ani po průletu kamenité cesty. Nedřou o sebe a mají mezi sebou dostatek prostoru. Takže žádný strach a jedeme.
Více trailů, než očekáváte
Ač Srebrna Góra vypadá na první pohled jako malé trail centrum, nenechte se mýlit. Nabízí nám tady toho až až. Měli jsme na ježdění celý den a klidně bychom si dali místo toho celý víkend. Necelá dvacítka trailů kombinuje všechny obtížnosti. Začali jsem flow traily, kde nás vysoké klopenky a jasně čitelné skoky parádně rozhýbaly po dlouhé cestě. A chtěli jsme víc, víc a víc! Těžší traily jsou zde kombinovány i se šlapavými přejezdy, které jsou koncipovány tak, že i směrem vzhůru je to zábava. Lávky, klopenky, přejezdy různých skalek, o to tady není nouze. A věřte, že i cestou dolů si můžete užít nejedno technické místo.
Nechceme ale vytvářet dojem, že je tu jen flow trail a pak zase jen těžké enduro. Kdepak. Jsou tu lajny vše druhu. Pěkně odstupňované a v mapce přehledně vyznačené. Každý si tu přijde na své. A když už jsme nevěděli coby, sáhli jsme na trasy, kde jsme mohli zdolat několik velmi strmých a technických pasáží a na konci se parádně proletět s hlavou v oblacích. Tahle rozmanitost nás opravdu bavila.
O parkování pro campery není nouze
Celý den za řídítky nás vyčerpal, a tak jsme v šest hodin rádi naložili své stroje do auta. Pod parkovací plochou vidíme louku, která je posekaná, a na ní jsou vyhrazena místa pro campery a možnost přespání pod zelenými korunami listnatých stromů, které se svou majestátností vytvářejí poslední dotek lesa. A tak část obyvatel camperů může koukat na hvězdy pod širým nebem. Jo, tohle by se nám líbilo.
V pevnosti
Ale pro nás den ještě nekončí. Přesouváme se do pevnosti Srebrna Góra. Tady dnes složíme hlavu. Je to kousek od trail centra, a ta atmosféra! Pevnost je nejvýše položenou stavbou široko daleko a její vznik se datuje mezi roky 1765 a 1777. Měla kolem 150 místností, nyní se pomalu pracuje na jejich renovaci. My jsme zde měli domluvené dvě prohlídky. Jednu s panem ředitelem, kdy jsme mohli nahlédnout do zákoutí a pod pokličku restaurátorských prací, a druhý den jsme se zúčastnili oficiální prohlídky s audio průvodcem v českém jazyce. Obě prohlídky byly působivé. Když vezmete v potaz, že se pevnost nachází nahoře na hoře, že vznikla tak, že byla ustřelena špička hory a na ní pak byl vystavěn komplex, v němž žily necelé 4000 vojáků. Zcela soběstačný komplex vybavený pivovarem, pekárnou, sítí studní, zbrojnicí, vězením, kaplí… Prostě to bylo opevněné město. Panovaly tu velmi tvrdé podmínky pro přežití. Pevnost byla často terčem pokusů o dobytí, ale nepodlehla. Asi si umíte představit, jak to na člověka působí.
Pokoje místního ubytování a i restaurace se nacházejí v zrekonstruované části. Lože jsou v prostorách, kde byli dříve ubytovaní vysoce postavení vojenští činitelé. A restaurace se skleněným stropem v jen jemně otesaných zdech původní pevnosti působí majestátně. Po náročném dni večer neváháme a šplháme na horní ochoz po schodech, odkud se nám jak na dlani otvírá země polská. Hvězdy svítí jak malé reflektory a my se již nemůžeme dočkat dalšího dne, kdy se podíváme do bikeparku Czarna Góra.
Trail centrum Srebrna Góra
počet tras 18
otevřeno 1. 4.–31. 10.; středa–pátek 10.00–18.00 hod.
sobota–neděle 9.00–19.00 hod.
listopad jen sobota–neděle 9.00–17.00 hod.
vzdálenost z Prahy 212 km
cena za výjezd 20 zł
Přesun do parku Czarna Góra
Příjezd k Bike Parku Czarna Góra je opět něco kolem hodiny po klikatých cestách, které až tak nepřekypují dopravou, a tak se můžeme těšit z parádních výhledů. Na místě na nás čeká Maciej, který nás provádí po trailech bikeparku a zároveň vypráví a osvětluje fungování tohoto komplexu, který je obklopen sítí singletracků. Již z vyprávění je jasné, že tady to bude celý den v endurovém a sjezdovém rytmu. Takže lehce přifouknout gumy, fullface helmu, páteřák, chrániče na kolena i lokty a hurá k lanu.
Bike Park Czarna Góra zahrnuje 19 trailů. Od těch lehčích až po černé, které nesou označení dvou diamantů. Jo, jsou pěkně vybroušené! My máme to štěstí a ve stejný čas tu s námi trénuje polský národní tým. Připravují se na EWS závody, které se mají jet následující víkend ve městě Bielsko-Biała. Zázemí bikeparku je velmi slušné. Nabízí několik kaskádovitých parkovišť se zpevněnou plochou, kde si každý najde to své místečko, jedním otočením pedálů odsud dokloužeme k shopu, kde pořizujeme permice na lano. Jsou cenově srovnatelné s českými, a tedy mnohem levnější než v západních zemích. A zároveň nám Maciej ukazuje výborné zázemí obchodu. Můžete tu pořídit takřka cokoliv na kolo i na sebe, a za rozumné ceny.
Lanovka i nakládání kola jak má být
Po rozhýbání ve skill zóně jedeme na první traily. Lanovka je příjemná, rychlá a nakládání kola zcela bezpečné. Bike pověsíme za přední kolo na hák, všechna kontaktní místa jsou kryta pěnovým polstrem. Netrvá dlouho a stojíme na vrcholu kopce. Úžasný výhled do krajiny před námi a ať koukáme, kam koukáme, stále vidíme kameny a ostřejší způsob pojetí té naší cyklistiky. Je to tak! Tady se již odděluje zrno od plev.
Bikepark je určen pro vyznavače terénní cyklistiky, a tak na kopci nacházíme jen několik trailů s modrou barvou ve značení. My jsme začali s Milky way, kterou jsme kombinovali ve spodní polovině s dalším, o něco techničtějším trailem. Na modrých potkáváme i male sviště s tátou a mámou, neohroženě se řítící dolů. Všude to drncá, trail se klikatí. Je to krásné, je to zábavné, ale není to rovné. Flow v podobě štěrkového trailu zde nehledejte. Tady se drncá od začátku do konce.
Skoky, zatáčky a kamenný chodník
Na dalším trailu, DH Torpeda, nacházíme několik set metrů dlouhý kamenitý chodník. Muselo dát moc práce ho postavit, ale svezení po něm bylo i na enduru úžasné. Některé traily jsme jeli již sami, bez našeho průvodce, a tak jsme se nejprve mrkli, co kde je, abychom nešli do těžkých pasáží a velkých skoků naslepo. Na trailu DH Lux jsme si užili skoků, které měly i přes deset metrů a úplně parádně navazovaly na sebe. Hodně podobná záležitost na nás číhala na konci trailu Sowa. Parádní skoky do zatáčky, rovně, s dírou, bez díry, krásně navazující jeden na druhý. Tady nám dělá radost každý metr.
Ale nechceme jen vyzdvihovat čas ve vzduchu. V místním bikeparku je velmi zábavně strávený i čas na zemi. To nemá chybu. Jen to chce být rozumný s nakládáním se svými silami. Tenhle kopec nám zamotal ruce a zrychlil ručičky na našich hodinkách. Ani jsme neměli ponětí, jak čas rychle ubíhá, jen najednou přišel hlad a únava. S tou jsme si hravě poradili v přilehlé restauraci Karczma Czarna Góra, kde jsme večer složili hlavu – je zde připravené ubytování pro cyklisty a i jiné výletníky. Ale kolem 12. hodiny bychom na jídlo čekali marně. V Polsku mají odlišné stravovací návyky. A jeden z nich je, že se snídá a pak se pokračuje až brzkou večeří. Ale již je patrná snaha v těchto prostorách vycházet zvykům jezdců i z jiných zemí, a tak kolem druhé odpolední se již vesele ládujeme obědem, kávičkou, dortem. A pak s plným břichem hurá na kopec. Tahle energie sbalená na cesty se nám bude hodit.
Klidně na celý víkend
A jo! Další trail, Gargamel, s námi parádně zatřásl ihned po pár metrech za startovní bránou, kdy zatáčky a lávky z kamenů prověří pozornost jezdce. Pak se vnoří do lesa a opět začíná kamenné a kořenové dobrodružství. A takhle to je celý den. Na tenhle kopec bychom klidně utáhli i celý víkend. Tohle nás fakt baví! Večer dotahujeme šrouby na kolech a jdeme si odpočinout do wellnessu v hotelu Czarna Perła, které je přístupné pro ubytované i z ostatních vybraných hotelů a penzionů.
Bike Park Czarna Góra
počet tras 19
otevřeno květen pátek–neděle 9.00–17.00 hod.
červen a září pátek–neděle 9.00–18.00 hod.
od 21. 6 do 1. 9. otevřeno každý den od 9.00 do 18.00 hod.
říjen jen sobota–neděle 9.00–18.00 hod.
vzdálenost z Prahy 232 km
cena za permici na celý den 115/129 zł (po–pá/so–ne)
A ještě si přidáme singlíky!
Další den ráno, už lehce zbití, jedeme ještě omrknout přilehlé singletracky. Zhmotněná úžasná myšlenka. Dejme lidem oficiální trasy, které budou protkávat celé Dolní Slezsko. Je to přes 2900 kilometrů! Z toho 400 km patří singletrackům, dalších 100 km je již v projektu a zbytek jsou značené cesty ideálně mimo dopravní tahy. Neskutečné! Trasy jsou velmi dobře značené pomocí průjezdových bran a dřevěných sloupků, které nesou logo a barvu daného trailu. Nejedná se o stezky, na nichž by čekalo na jezdce nějaké nebezpečí v podobě skal a vysokých skoků. Jsou to klasické klikatící se traily v lese, které jsou zpestřeny nejednou boulí, kterou začátečník snadno přejede, ale zkušený jezdec se z jedné odpálí na druhou – jen rychlost a umění ovládat bike posouvá obtížnost trailu. Tady si užijí všichni. Ať jsi malý nebo velký, zkušený pilot či začínající nadšenec. Ať chceš projet okruh a vyzkoušet si své dovednosti ovládat bike, než vyrazíš do bikeparku, anebo chceš jet dlouhý XC výlet s kamarády, rodinou, přítelkyní či babičkou. Tohle je přesně takové, pro nás všechny, co máme rádi bike, bez ohledu na to, jak nám nejvíc chutná.
Postačí XC kolo
Hodně nás bavilo hltání kilometrů na těchhle zábavných stezkách, jen bychom zde více užili klasické XC kolo. Enduro už je tady spíše těžítkem a koulí na noze. Ale kdo chce, tak i na něm může. Tady se meze nekladou. Nejvíc nejlepší na tom celém je, že nepotkáte jediné auto. Takže jsou všichni happy jako dva grepy. Řidiči, že je nebrzdíme. My, že se můžeme soustředit a užívat si jízdu naplno a bezpečně. A dokonce i páni lesa jsou rádi, že jim cyklisté nejezdí tam, kam nemají. Inspirativní záležitost!
A jak tyhle singletracky najdete? Zadáte si do vyhledávače adresu www.dolnyslaskrowerem.pl. Zatím jsou tu informace polsky a anglicky, ale pan Google vše přeloží i do jazyka českého. Nalezneme tu mapku s okruhy a trasami, a pokud dovolíme aplikaci přístup k naší poloze, pohodlně rejdíme po cestách i na velmi vzdálená místa. Singltracky vždy vedou kolem nějakých záchytných či občerstvovacích míst, tak žádnou starost, tady hlady a žízní nepadnete. Celý koncept je skvěle promyšlen. Ač jsme tu byli na endurových kolech, bavilo nás to. Ale čas nám byl v patách, chtěli jsme stihnout ještě jeden bikepark.
Singletracky
počet tras 2900 km/500 km singletraily
otevřeno 24 hodin denně, celý rok
vzdálenost z Prahy 150–230 km dle místa
vstupné zdarma
Něco pro rodinu
Family bike park, co to vlastně má být? Zieleniec nám dal odpověď. A uchvátil nás, ač nejsme rodina. Sice jsme na jeho projetí měli jen necelé odpoledne, ale zastavení se zde cestou domů stálo za to. Opět je to z předchozího místa necelou hodinu cesty (a taky asi hodinu od Náchoda). Na svahu jednoho kopce najdete bikepark s dvěma lanovkami. Rychle permici do kapsy a hurá na svah. Od centra frčí lanovka nahoru poměrně svižně. To se nedá říct o té vzdálenější. Na její obranu: je uzpůsobena pro prťouse a jejich rodiče, takže její rychlost, tedy spíše pomalost, přijde vhod.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Na celém kopci je pět tras, ty se dají různě kombinovat a tím vzniká velmi zábavné prostředí. U pomalejší lanovky naleznete dva flow traily, které se vinou jak had po kopci. Jedna zatáčka za druhou. Sem tam nějaká ta boule a malí hrdinové se mohou učit kormidlovat svůj stroj. Jeden trail je opravdu jednoduchý a druhý už trošku utaženější, s vyššími klopenkami, sem tam je do něj zakomponovaný i parádní skok, jezdec si může neustále vybírat. Objet, skočit, driftovat či plynule a krásně projet. Jakmile se zde začnete nudit, může následovat přesun na druhou lanovku, která obsluhuje již tři traily. Na nich se už dá najít i něco prudšího, něco na kořenech, už i nějaký větší odpal a delší polet. Někdy je i potřeba vědět, kam se přistává, abychom neskočili do lesa či do nějaké díry mimo trail. Konec je pak vždy sveden do jednoho hladšího trailu, kde všichni potrénují své umění správně a rychle projíždět zatáčky.
Nechybí bikeshop ani kavárna
Dole u lanovky je zázemí v podobě bikeshopu a kavárny či občerstvení. A taky dvě malé dráhy s překážkami, na kterých můžou jezdci prověřovat své zkušenosti a dovednosti v praxi, než se ponoří do stopy zaryté v kopci. Tento bikepark dostává svému rodinnému názvu Family bike park Zieleniec. Pro rodinu úplně parádní zázemí. Tratě zábavné, avšak ne vyhrocené. Ale zároveň se zde najdou úseky i pro odvážnější a zkušenější jezdce. Takže si tu na to své přijde opravdu celá rodina a nehrozí případ, že by se tu někdo nudil.
Family bike park Zieleniec
počet tras 5
otevřeno květen–červen jen sobota a neděle 10.00–17.00 hod.
od 1. 7. do 1. 9. každý den od 10.00 do 17.00 hod.
vzdálenost z Prahy 179 km
cena za permici na celý den 110 zł
Přejet čáru domů
A to už byl konec naší cesty za dobrodružstvím. A za poznáním. Polsko, děkujeme! Bylo milé poznat místní jezdce, kteří byli rychlí jako blesk. Bylo bezva poznat lidi, kteří se starají o rozvoj cyklistiky v Polsku, a bylo inspirativní, jak se dá cyklistika uchopit a pěkně navázat na turistický ruch, na návštěvy různých historických památek, wellness, restaurací. A tak nabídnout lidem rozkvetlou kytici zábavy a poznání. A hlavně byly bezva samotné traily. Opravdu parádní. Krásná země, krásné lokace, tak lidi, hurá na výlet!
Ondřej Bílek
Foto: autor a archiv Czarna Góra
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT